Chystám se na jeden ples. Asi ho trošku přeceňuji, i když je to maturiťák jedné velmi blízké osoby. Bude se konat až za 11 dní a já jsem už teď celá nervózní, co si na sebe obleču, jak se učešu a co všechno chci za večer stihnout. Samotnou by mě zajímalo, proč takhle blbnu. Copak jsem takhle vyváděla i před vlastním plesem? (jestli to někdo víte, tak mi to napište, protože já už si to vážně nepamatuju)
Slečna, které se tento maturitní ples týká, je mojí málem nejlepší kamarádkou. Zjistila jsem, jak moc pro mě znamená, když se bála, že nesežene žádné šaty v přijatelné ceně a já jí jen s malými rozpaky nabídla, že jí ty šaty zaplatím. Možná vám na tom nepřipadá nic divného, ale já se snažím moc neutrácet, protože moje příjmy jsou spíše nahodilé (př. brigáda v Tescu), takže potom každá tisícovka je pro mě obrovskou sumou.
Jenže ples… sama vím, jak moc mi na něm záleželo a teď… najednou mám pocit, že i když nebudu ten, na koho budou pršet mince, budu svým způsobem taky maturantka. Asi jako každá slečna si přeji být královnou večera, okouzlovat, ohromovat svým půvabem… ale hlavně tancovat. Tenhle ples by totiž s velkou pravděpodobností mohl být za tuhle zimu první a poslední, takže si jej chci náležitě užít.
I kdybych měla možnost pořádně si zatancovat ještě na jiném plese, než na tomhle, asi to nebude ono, protože jestli jsem se nespletla, budu tu mít převážnou většinu přátel a to hlavně těch, se kterými jsem zvyklá chodit tancovat, takže „núďo“ snad nehrozí. To snad tam dávám spíš jen proto, abych to nezakřikla.:-)
Slečna, které se tento maturitní ples týká, je mojí málem nejlepší kamarádkou. Zjistila jsem, jak moc pro mě znamená, když se bála, že nesežene žádné šaty v přijatelné ceně a já jí jen s malými rozpaky nabídla, že jí ty šaty zaplatím. Možná vám na tom nepřipadá nic divného, ale já se snažím moc neutrácet, protože moje příjmy jsou spíše nahodilé (př. brigáda v Tescu), takže potom každá tisícovka je pro mě obrovskou sumou.
Jenže ples… sama vím, jak moc mi na něm záleželo a teď… najednou mám pocit, že i když nebudu ten, na koho budou pršet mince, budu svým způsobem taky maturantka. Asi jako každá slečna si přeji být královnou večera, okouzlovat, ohromovat svým půvabem… ale hlavně tancovat. Tenhle ples by totiž s velkou pravděpodobností mohl být za tuhle zimu první a poslední, takže si jej chci náležitě užít.
I kdybych měla možnost pořádně si zatancovat ještě na jiném plese, než na tomhle, asi to nebude ono, protože jestli jsem se nespletla, budu tu mít převážnou většinu přátel a to hlavně těch, se kterými jsem zvyklá chodit tancovat, takže „núďo“ snad nehrozí. To snad tam dávám spíš jen proto, abych to nezakřikla.:-)
2 komentáře:
Jak to první a poslední? A co ten, co jsi o něm nedávno psala?
To nebyl ples, byla to spíš zábava, no vlastně názvem to byl ples, ale tak víš... no šaty jsme tam musely mít takový jednodušší a stejně jsme tam byly jak pěst na oko:), celej náš stůl.
Okomentovat