pátek 28. prosince 2012

Jsem asi staromódní

Chtěla bych zažít časy, kdy maminky chystaly dcerám výbavu. Možná spíš než ty časy, by mě lákala ta výbava. Sice bych si jednou chtěla zařizovat domácnost sama, ale na druhou stranu by bylo fajn mít všechno po kupě dopředu a pěkně sladěné. Mám totiž sklony kupovat si věci ve stylu „každý pes jiná ves“. A takhle bych měla sadu talířů, se kterýma by ladila sada na odpolední čaj. Prádlo do ložnice bych měla ve všech možných barvách a vždy bych k povlečení na peřinu měla i polštářky… samozřejmě si představuji, že by všechno bylo kvalitní a krásně barevné a třeba i ručně ozdobené iniciály a hlavně by se mi to moc líbilo.

Jak mě napadlo zrovna tohle téma? Pořídila jsem si silikonovou pečicí formu Tupperware, nalila do ní těsto na bábovku a teď ji zvědavě okukuji, zda neshoří nebo něco podobného. I když si připadám směšně, nevadí mi to, protože jsem doma sama. Líbí se mi pořizovat si věci do domácnosti. Dává mi to pocit dospělosti a samostatnosti. Mít konečně něco svého. A zároveň vůči té věci cítím jistou zodpovědnost. Pokud se s ní něco stane, bude to zcela jistě moje vina. Už to nemůžu na někoho hodit. A tak mi představa vlastního oblečení a ručníků připadá podivně lákavá a vzrušující.

2 komentáře:

Veber řekl(a)...

Tak výbavu pořizovaly maminky a babičky. Mně byla výbava pořízena. Jak strašně ráda bych místo toho peníze. Neboť dříve nebyly moc věci k sehnání a kupovalo se co bylo - každý pes jiná ves... Navíc se mi stalo, že mám několik sad příborů apod. Věci, které v životě nevyužiji. Také mám velmi drahou sadu nádobí, kterou lze dnes pořídit za 2 000 Kč.... Takže buď ráda, že něco takového už se moc nedělá.

Angelika řekl(a)...

To máš pravdu, mohlo by to dopadnout i takhle... ale jak tě znám, ty něco vymyslíš ;-))