Brezno

Když jsme se první den vrátily z túry do Brezna, nakoukly jsme na starý hřbitov, kde mě fascinují staré zubožené hrobky. Škoda, že se o takovou krásu nikdo nestará! Zajímavý je i nedaleký kostel.

Nyní bych vám ráda pověděla něco o městě jako takovém. Brezno se v letech 1927–1948 jmenovalo Brezno nad Hronom, protože se rozkládá v v údolí horního toku řeky Hron, jižně od Nízkých Tater a severně od Slovenského rudohoří. Nachází se v Banskobystrickém kraji na Slovensku. V roce 2007 zde žilo téměř 22 tisíc obyvatel. První písemná zmínka pochází z roku 1265.

Mimochodem v České republice také máme Březno a hned dvě – obec v okrese Chomutov a městys v okrese Mladá Boleslav. V okrese Most se nachází obec Malé Březno a druhá taková je v okrese Ústí nad Labem. V tomtéž okrese je ještě obec Velké Březno. Ale to ještě není všechno Březno se nazývá část města Postoloprty v okrese Louny a část obce Velemín v okrese Litoměřice. Na mapě najdeme též Krásné Březno, coby součást Ústí nad Labem, a Vysoké Březno, které je částí obce Malé Březno v okrese Most. Pěkný zmatek, ne?

 

Z historie bych ráda zmínila, že v roce 1517 bylo město vyrabováno a vypáleno, popelem tehdy lehl i dřevěný kostel na náměstí. Další strašný požár vypukl v dubnu 1779 a shořelo při něm přes sto domů, kostel na Dúbravke, fara, radnice, hostinec, pivovar a tři ze čtyř bran městského opevnění.

Název Brezno byl poprvé použit v listině z roku 1560, která řešila spor města s okolními hradními panstvími. Nejznámější postavou breznovské historie je Bombura, ozbrojený rytíř v městském znaku, kterému legendy připisují záchranu města před Turky.

Brezno má mnoho zajímavých osobností, kterými se může pochlubit, leč pro nás asi mnoho z nich bude víceméně neznámých: slovenská akademická malířka Zlatica Balažovjech Klincová se svými více než tisíci obrazy malovanými akvarelem, pastely a kombinovanou technikou, rektor reformační školy v Brezně Izák Caban, zakládající člen Matice slovenskej Ján Čipka, průkopník moderního hospodářství a nejvýznamnější osobnost slovenského lesnictví v 19. století Jozef Dekrét Matejovie, autor Prostonárodních slovenských pověstí Pavol Dobšinský, básník, prozaik a publicista Igor Gallo, humorista a vysokoškolský pedagog Ján Grexa, zpěvák a skladatel Pavol Habera (toho byste znát mohli – narodil se 12. 4. 1962 právě v Brezně), lékař a spisovatel MUDr. Ervín Holéczy byl ředitelem místní nemocnice, textilní výtvarnice, dramatička a scénáristka Elena Holéczyová, vlastivědný pracovník a autor knihy Brezno a jeho okolie z roku 1928 Anton Hreblay, dramatik Ján Chalupka, spisovatel František Kreutz, básník a pedagog zabývající se rody ostružin, máty a růže Samuel Kupčok, první podpředseda Matice slovenskej Karol Kuzmány, první předseda Matice slovenskej Michal Matunák, spisovatel, teolog a kazatel Ján Milochovský, sochař Štefan Padlička, vysokoškolský profesor a teoretik výtvarného umění Ľudovít Petránsky, básník a spisovatel Ján Pohronský (vl. jménem Pemer), novinář Gabriel Rapoš byl synem Karla Rapoša, jenž napsal Kuzmányho životopis, a zetěm spisovatele a kněze Martina Rázusa, po němž je pojmenovaná ulice, v níž jsme bydlely. K významným osobnostem patří spisovatel Ján Simonides, básník a literární vědec Ladislav Šimon, spisovatel a kněz Matěj Tasler, jehož některé básně zhudebnil Vojtech Wick, prozaik a publicista Ladislav Ťažký, Adolf Peter Záturecký autor knihy Slovenské príslovia, porekadlá a úslovia a spisovatel Gustáv Kazimír Zechenter Laskomerský, který pokládal svůj pobyt v Brezne za nejkrásnější období svého života.

Co by se vám mohlo líbit při návštěvě Brezna a okolí?

Prohlídka města s devíti zastávkami u infopanelů. Na závěr můžete navštívit expozici Horehronského múzea, na kterou jsme se podívaly třetí kritický den. Podívat se můžete na nejvýše položený hrad na Pohroní – Ľupča – tyčící se nad obcí Slovenská Ľupča. Vzorky zajímavých minerálů pak můžete nalézt v blízké obci Ľubietová, jejíž dějiny jsou spjaty s hutnictvím a banictvím. Čiernohronská cesta historickým vláčkem z Chvatimechu do Čierneho Balogu (10 €) a pak do Vydrové vás může přijít celkem draho, ale údajně je to jedinečný zážitek, protože jste taženi parní lokomotivou. Řekla bych, že spíš pro děti nebo pro někoho, kdo nejezdí vlakem každý týden, ale budiž. Pak si můžete projít čtyři kilometry dlouhý naučný chodník vedoucí Lesnickým skanzenem. Čiernohronská železnička byla dlouhá 132 kilometrů. Do roku 1982 převážela dřevo a dřevorubce, později jí hrozil zánik. Dnes je rekonstruovaných 14 km kolejnic na úseku Chvatimech – Čierny Balog – Vydrovo. Železnička jezdí od 1. května do poloviny září denně i ve svátek.

V blízkém okolí se nachází Bystrianská jaskyne a Jaskyňa mŕtvych netopierov, která je třetí nejdelší a čtvrtá nejhlubší na Slovensku. Stránky města Brezno lákají na Salaš Zbojská – Zbojnícky dvor a od ní vedoucí naučný chodník zbojníka Jakuba Surovca, který vás zavede do Čertovej doliny s kaňonovitým dnem, vodopády a jeskyní. V roce 1715 se rodiče Jakuba Surovca usadili v tisovském Hámre a zplodili dva syny: Ondřeje, který se vyučil soukeníkem a mladšího Jakuba, který byl pro krádež ovcí vězněn v Rimavské Sobotě. Poté se opět věnoval salašnictví. Seznámil se s Martinom přezdívaným Poliak podle polského původu, který ho zlákal na zbojnictví na jaře 1739. O rok později už si založil vlastní zbojnickou družinu a naopak se do ní přidal Poliak. Svůj rajón rozšířil od Lučenca, přes Oravu až po Nowy Targ a byl čím dál odvážnější. 16. září 1740 byl zraněný Jakub Surovec chycen v Lopušného krčme na území dnešní Pohronskej Polhory (S tímto názvem se ještě setkáte v dalším mém vyprávění z Nízkých Tater, neboť jsme tam byly.) Po výslechu byl odsouzen k smrti lámáním v kole. Rozsudek byl vykonán na šibeničním vrchu Viselnice nad Breznom. V Pohronskej Polhore se nachází starý hřbitov, který byl vyhlášen za chráněnou kulturní památku díky litinovým náhrobkům, které tvoří jednu z největších sbírek litinových křížů na Slovensku. Z Pohronskej Polhory se můžete vydat ozubnicovou železnicí, která je technickou památkou, do Tisovca a odtud například na kole na gotický Muránsky hrad, třetí nejvýše položený hrad na Slovensku.

Veselejší bude návštěva ovčí farmy Michalová, kde si můžete na vlastní kůži vyzkoušet kosení trávy, hrabání sena, „kálanie dreva“, jízdu na koni, zahánění ovcí nebo výrobu sýra.

V Podbrezové můžete navštívit Hutnícke múzeum v areálu Železiarní Podbrezová. Zajímavým zážitkem je unikátní použití kovu ve vnitřním vybavení kostela sv. Štefana v Podbrezovej.

V současné době je na stránkách města varování před bouřkami. V Brezně je vyhlášen 2. stupeň povodňové aktivity! Dnes 4. srpna 2014 od 12 do 21 hodiny byly očekávány přívalové deště. „S búrkami môžu byť spojené krátkodobé ale intenzívne lejaky.“ Takový srandovní výraz „lejaky“.

Zdroje:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Brezno
http://cs.wikipedia.org/wiki/B%C5%99ezno
http://www.brezno.sk/
http://mesto.brezno.sk/osobnosti-mesta.phtml?id3=37287&original_idm=87604
http://www.zbojska.sk/
http://navstevnik.brezno.sk/tipy-na-vylety.phtml?id3=81643&original_idm=87581
http://www.brezno.sk/?id_menu=0&module_action__234760__id_ci=54991#m_234760