Dnešním dnem počínaje pro vás mám malý cestovatelský seriálek. Tentokrát se spolu vypravíme na Elbu, kde jsem strávila velice příjemný týden v polovině srpna (od 8. do 17. srpna 2014). Hned v úvodu musím udělat malou reklamu cestovní kanceláři, se kterou jsme vyrazili, protože se mi to moc líbilo. Bylo to super naplánované a promyšlené a… No, abych jenom nepěla samou chválu, tak podle jedné z charakteristik lidí jsem Íčko – o tom se dočtete více na mém blogu Angelika čarodějka – a Íčku se líbí všude, když jsou tam lidi! A druhá věc – měli jsme senzačního průvodce, vlastně rovnou dva, ale ten druhý se zas tak moc neprojevoval, ale když byl na něco dotázán, nebo nás měl na starost, bylo vidět, že je to člověk na pravém místě.
S Kudrnou jsem někam jela poprvé, a tak jsem vůbec nevěděla, co mám čekat. O nic jsem se nestarala, celý zájezd mi zařídili jiní. Věděla jsem jenom, že jedu na Elbu a zběžně si pročetla, co všechno uvidíme. Jenže toho bylo takové množství, že jsem si to stejně nepamatovala a jako obvykle jsem měla tolik práce, že na podrobnější studium nebyl čas.
Nejdřív bych vám ráda řekla něco o Kudrnovi, protože si myslím, že to stojí za to. On je totiž zvláštní, zajímavej a divnej… ale tak pěkně. Jejich materiály nejsou typické ve stylu „náš zákazník – náš pán“ nebo „óóó veliký náš zákazníku“, ale spíš takové přátelské „Ahoj, ty chceš s náma na výlet? Paráda, tak pojď, nasedni a my ti všechno ukážem, s náma si to užiješ.“ Musím říct, že se mi tenhle styl líbí. Co líbí, miluju ho!
Už na vysoký se mi víc líbili učitelé a lektoři kurzů, kteří nám poamericku řekli, ať jim tykáme (nebo vykáme, ale říkáme křestním jménem). Má to svá úskalí, jasně, ale výhod nepočítaně. Mimo jiné je vidět, že se ten člověk nad vás nepovyšuje. Jasně, taky k vám nechová bůhvíjakou úctu, ale upřímně – kdo k vám jako zákazníkovi dneska nějakou zvlášť velkou úctu chová? Když je fakt velká, je to většinou jen přetvářka.
Název Kudrna je jménem brněnského kolomazníka, ale tvořílkové a hračičky vymysleli i různé varianty, co by to tak mohlo znamenat, např. KUDRNA = Kamárádství Úsměv Dobrodružství Recese Nápady Atd… Nebo Kudrnovy zájezdy jsou: Kreativní Unikátní Dobrodružné Rozmanité Neobyčejné Akční.
Z jejich stránek bych ještě zmínila, že klub cestovatelů a romantiků Kudrna vznikl v roce 1979. Také tam píší: „Abyste toho s sebou nevláčeli ani málo ani moc, obdržíte nejpozději 2 týdny před odjezdem tzv. Rodokaps (rozum do kapsy) se spoustou užitečných pokynů a rad týkajících se také peněz, víz, podrobného programu apod.“ A pak nám přišlo, že si máme vzít „Neprofukavou bundu s kapucí.“ – Zajímavé slovo neprofukavou. „Špunty do uší – neváží nic, nestojí nic a mohou být nedocenitelné.“ – Neměla jsem, ale naštěstí chrápání našeho souseda sice bylo trvalé, ale snesitelné. Co jsem rozhodně nedodržela byl následující odstaveček:
»Místo zvláštní garderóby na každý den si vezměte raději přípravek na praní v ruce. Ušetříte si fůru času při každodenním balení a skladování čistého a špinavého oblečení. Také budete příjemně překvapeni velikostí a hmotností vašich zavazadel. Jak říkala babička: „Vem si toho míň a raději přepírej.“« – K moři toho moc nepotřebuji, takže žádná velká gardéroba, ale určitě tam nemíním prát někde v ruce, stejně to obvykle stojí za pendrek takové přepírání. A nakonec na to ani nebyl čas, protože jsme pořád měli nějaký program.
Taky jsem se bavila, když jsem četla: „Mějte na paměti, že není špatného počasí, to jsme se na něj jen špatně připravili.“ či „Poznámka meteorologa: Každé počasí má své kouzlo!“
A teď už hurá na cestu…
S Kudrnou jsem někam jela poprvé, a tak jsem vůbec nevěděla, co mám čekat. O nic jsem se nestarala, celý zájezd mi zařídili jiní. Věděla jsem jenom, že jedu na Elbu a zběžně si pročetla, co všechno uvidíme. Jenže toho bylo takové množství, že jsem si to stejně nepamatovala a jako obvykle jsem měla tolik práce, že na podrobnější studium nebyl čas.
Nejdřív bych vám ráda řekla něco o Kudrnovi, protože si myslím, že to stojí za to. On je totiž zvláštní, zajímavej a divnej… ale tak pěkně. Jejich materiály nejsou typické ve stylu „náš zákazník – náš pán“ nebo „óóó veliký náš zákazníku“, ale spíš takové přátelské „Ahoj, ty chceš s náma na výlet? Paráda, tak pojď, nasedni a my ti všechno ukážem, s náma si to užiješ.“ Musím říct, že se mi tenhle styl líbí. Co líbí, miluju ho!
Už na vysoký se mi víc líbili učitelé a lektoři kurzů, kteří nám poamericku řekli, ať jim tykáme (nebo vykáme, ale říkáme křestním jménem). Má to svá úskalí, jasně, ale výhod nepočítaně. Mimo jiné je vidět, že se ten člověk nad vás nepovyšuje. Jasně, taky k vám nechová bůhvíjakou úctu, ale upřímně – kdo k vám jako zákazníkovi dneska nějakou zvlášť velkou úctu chová? Když je fakt velká, je to většinou jen přetvářka.
Název Kudrna je jménem brněnského kolomazníka, ale tvořílkové a hračičky vymysleli i různé varianty, co by to tak mohlo znamenat, např. KUDRNA = Kamárádství Úsměv Dobrodružství Recese Nápady Atd… Nebo Kudrnovy zájezdy jsou: Kreativní Unikátní Dobrodružné Rozmanité Neobyčejné Akční.
Z jejich stránek bych ještě zmínila, že klub cestovatelů a romantiků Kudrna vznikl v roce 1979. Také tam píší: „Abyste toho s sebou nevláčeli ani málo ani moc, obdržíte nejpozději 2 týdny před odjezdem tzv. Rodokaps (rozum do kapsy) se spoustou užitečných pokynů a rad týkajících se také peněz, víz, podrobného programu apod.“ A pak nám přišlo, že si máme vzít „Neprofukavou bundu s kapucí.“ – Zajímavé slovo neprofukavou. „Špunty do uší – neváží nic, nestojí nic a mohou být nedocenitelné.“ – Neměla jsem, ale naštěstí chrápání našeho souseda sice bylo trvalé, ale snesitelné. Co jsem rozhodně nedodržela byl následující odstaveček:
»Místo zvláštní garderóby na každý den si vezměte raději přípravek na praní v ruce. Ušetříte si fůru času při každodenním balení a skladování čistého a špinavého oblečení. Také budete příjemně překvapeni velikostí a hmotností vašich zavazadel. Jak říkala babička: „Vem si toho míň a raději přepírej.“« – K moři toho moc nepotřebuji, takže žádná velká gardéroba, ale určitě tam nemíním prát někde v ruce, stejně to obvykle stojí za pendrek takové přepírání. A nakonec na to ani nebyl čas, protože jsme pořád měli nějaký program.
Taky jsem se bavila, když jsem četla: „Mějte na paměti, že není špatného počasí, to jsme se na něj jen špatně připravili.“ či „Poznámka meteorologa: Každé počasí má své kouzlo!“
A teď už hurá na cestu…
Žádné komentáře:
Okomentovat