Abych pořád nepsala jen o zvířátkách, i když o nich píšu nejraději, už nějakou dobu se odhodlávám k článkům o naší „ostávačce“, jak se tu říká budově, ve které se bydlí. Nalezla jsem tento výraz v jakýchsi starých senátních listech (zde: https://www.senat.cz/informace/z_historie/tisky/1vo/stena/278schuz/S278003.htm) a článku zde: https://www.pametnaroda.cz/cs/podpera-dobromil-20110106-0.
Z radiátorů se nám možná ztrácí voda, protože jsme je jednu dobu často dopouštěli, když přestaly hřát a odvzdušnění nepomáhalo. Ale teď se zdá, že je celkem klid. Dost možná za to může výměna trubky v kuchyni.
 |
| Původní stav |
Takže rozebrání části podlahy v kuchyni byla první část. Pak jsme přišli s nápadem (možná jsem viníkem já), že bychom si mohli zařídit obývák z dřívější ložnice. A rozhodně by to chtělo vymalovat (to jsem určitě viníkem já). Přece se nebudeme sem tam stěhovat s nábytkem (nechápu, jak to může nějaké ženské bavit, já bych to chtěla pokud možno na furt) sem tam do pokoje, kde jsou rohy ošklivě šedivé. A taky jsem trvala na tom, že je potřeba stěny oškrábat. Ano, vím, že se to nikdy nedělalo, ale to neznamená, že to není potřeba.
Já tomu sice vůbec nerozumím, ale mám puntičkářského kolegu (DAP), který trval na tom, že je to nezbytné. A je to přesně ten typ kolegy, co když něco tvrdí, mívá obvykle pravdu. Takže oškrábat je jediná možnost. No, zmiňoval něco v tom smyslu, že je to očistec. ... Naštěstí jsem to nedělala já. ... Možná o to víc jsem se cítila provinile.
 |
| Oškrábaná půlka pokoje (fotky z listopadu) |
 |
| Oškrábaná půlka pokoje (fotky z listopadu) |
Žádné komentáře:
Okomentovat