I když by se dalo říct, že mám lehký skoro-bezpříznakový průběh Covidu, víkend je super. Opravdu si odpočinu. Celodenní zírání do počítače je mnohem namáhavější, když se jedná o práci, než když si píšu blog. Nebo když do počítače zírat vůbec nemusím. Ale přiznám se, že je těžké se od něj odtrhnout.
Je to smutný, jsem doma druhý týden a sotva pozoruji zlepšení.
Ve čtvrtek 18. února jsem si poznamenala, že mě někdy při nádechu píchá v pravé nosní dírce nahoře u kořene nosu a následně i v hlavě. Je to vážně hodně nepříjemné.
V pátek a o víkendu jsem si připadala slabá a unavená. V neděli mě navíc bolela hlava. Teplotu už si ani neměřím. Vím, že ji nemám. Přítele už jeho doktor uschopnil a hned v pondělí by měl jít do práce. Oba jsme byli během víkendu takoví skleslí. V podstatě bez příčiny jsme byli oba hodně smutní. Děsně mě to štvalo. A moc jsem nevěděla, co s tím. Snažila jsem se plést, protože mě to baví a uklidňuje. Číst, abych nekoukala do počítače, protože to mě unavuje, a sem tam si pustit seriál Lucifer, protože se u toho vždycky dost směju. Ale o týden později už ho mám dokoukaný. Tak nevím. Jestli ještě budu smutná, snad si ho pustím znovu.
I v pondělí mi bylo blbě. Byla jsem unavená, bolela mě hlava, neměla jsem chuť k jídlu a přemýšlela jsem, jestli nepožádám přítele, aby si vzal volno, že se o mě musí starat.
V úterý mě potěšilo topení v kamnech. Sice je to věčné přikládání trochu otrava, ale je senzační, jak snadno a rychle může člověk ovlivnit výslednou teplotu v místnosti. Aktuálně v kuchyni. Přišli jsme navíc na zlepšovák v podobě zavřených dveří do ložnice. Ano, je to trochu nepraktické vyhřívat jenom jednu místnost, na druhou stranu to znamená, že to jde celkem rychle. A navíc ložnici nepotřebuju mít tolik teplou. A přes den už vůbec ne.
Ve středu mi zase bylo líp. Zdá se, že se to střídá ob den. Blbý je, že mi na bolest hlavy nepomáhá ani ta „kouzelná“ mastička, která jindy funguje. Siddhalepa, Ayurvedic balm. Je to něco jako tygří mast, ale připadá mi to účinnější. Pomalu ji i začínám cítit, což je fajn, vzhledem k tomu, že jsem minulý týden přišla o čich a bála se, kdy (a zda) se vrátí. Za normálních okolností by si člověk skoro mohl myslet, že ho nepotřebuje, ale když jsem pak viděla přítele dělat míchaný vajíčka, kterak ke každému poctivě čichl, než ho dal na pánev, musela jsem se smát a připomenout mu, že nic necítí.
Skoro celý čtvrtek mě zase bolela hlava. Ne, že bych nemohla pracovat, ale bála jsem se, abych neudělala nějaké chyby v důležitých dokumentech.
V pátek mi bylo celkem fajn. Za celou tu dobu jsem poprvý vařila. A chutnalo mi. Doteď jsme jedli ohřívané zbytky nebo studenou kuchyni. Upekla jsem v troubě kuře s citrony a bramborami s rozmarýnem, viz můj recept zde.
Předchozí díly:
- Otvíráš novou rubriku, zdravotní?
- Proč zrovna já? Je to nespravedlivý!
- Co vás čeká, když vás někdo nahlásí
- První týden s Covidem
- Covid je jak mozkomor
- následující díl Třetí týden s Covidem
Žádné komentáře:
Okomentovat