úterý 15. září 2015

O princi, který měl smůlu (**)

Československá hodinová pohádka z roku 1989, kterou režíroval Petr Obdržálek a napsala ji Zdena Brunclíková, dostala na ČSFD 47 %, s čímž v podstatě souhlasím, protože dávám jen dvě hvězdičky, ačkoliv v porovnání s minulý týden zmiňovanou pohádkou O podezíravém králi (**) byla tato o něco málo lepší, alespoň trochu vtipná. A to je prosím pěkně ze stejného roku.

Hlavní postavou je princ Leopold (Jan Šťastný), který tvrdí, že má pořád smůlu a že kdyby měl trpaslíka, tak mu do rána vyroste. Aby si mohl vzít princeznu Radanu (Ivana Vavrová), musí splnit tři lehké úkoly: pětkrát přeskočit přes švihadlo, donést princezně svícen z pokoje s bílou paní a poznat na plese princeznu, když na sobě bude mít zlatou masku a zlaté šaty.

Protože si princ nevěří, požádá o pomoc kuchařku Lidku (Veronika Gajerová), která ho má ráda. Princ nemá skutečnou smůlu, ale je jen rozmazlený a kdykoliv se mu něco nepovede, hned to svádí na smůlu a ani se moc nesnaží, a když se zachová špatně, přičaruje mu bílá paní (Jiřina Jirásková) opravdu trpaslíka (Josef Dvořák), který škodí a má z toho radost. Ten si svou roli opravdu užil! Král (Petr Nárožný) s královnou (Jana Drbohlavová) nastalou situaci se smůlou vyřeší tak, že na radu bílé paní odejdou ze zámku a přenechají vládnutí nyní skutečnému smolaři. Se smůlou si mohli tvůrci více vyhrát.

Dále hráli: společnici princezny Kristýny Monika Žáková, princovy rádce Jiří Bruder, Stanislav Bruder. Texty písní a hudbu složil Zdeněk Rytíř.

Rozesměje mě hláška bílé paní na prince: „Jakýpak já jsem strašidlo? Podívej se na sebe.“

Žádné komentáře: