NOX Radost až na kost! – Tato podivně nazvaná hra mě hned nadchla. Dala jsem jí tři hvězdičky, protože má opravdu jednoduchá pravidla, je velice rychlá a docela dost zábavná. Obsahuje po třiceti kartičkách ve třech barvách: modrá, zelená a oranžová. Ke hře budete potřebovat papír a tužku a umět sčítat malá čísla. Kdybych měla něco vytknout, uvítala bych hezčí obrázky než divné, snad trochu legrační lebky.
A jak hrát? Pořádně zamícháte karty a každému hráči (2 až 6) rozdáte tři karty. Začne nejmladší. Ve svém tahu vyloží jednu ze svých karet v ruce, a to buď před sebe nebo před jiného hráče, následně si lízne vrchní kartu z dobíracího balíčku (= zbytek karet, který se trochu rozjíždí; takže doporučuji nechat v krabičce). Kartičky můžete dávat před sebe do řady, nebo je vrstvit, jak je libo. Pak stejným způsobem hraje další hráč. (Vidíte, opravdu VELICE jednoduché.)
Vaším cílem je mít před sebou vyskládáno co nejvíce bodíků na kartičkách. Sčítají se samozřejmě jenom čísla, která jsou vidět, tzn. překryje-li vám protihráč patnáctku jedničkou, budete mít jen jeden bod. Na sebe se mohou dávat jen kartičky ve stejné barvě. Výjimkou je, pokud má hráč před sebou dva balíčky (karty) se stejnou číselnou hodnotou, dají se na sebe a vůbec nevadí, že jsou třeba každý jiné barvy. Tím se mu sníží bodová hodnota, pokud by brzy došlo ke sčítání.
Ke sčítání (konci kola) dojde ve chvíli, kdy dojdou karty v balíčku a žádný z hráčů už nemá karty v ruce, nebo kdy někdo bude mít před sebou šest karet vedle sebe ležících. Na konci kola si hráči sečtou a zapíší body, pokud mají vyloženou alespoň jednu hromádku od každé barvy. Pokud ne, nedostanou žádné bodíky.
Na další kolo se zamíchají všechny karty a opět se hráčům rozdá po třech. My jsme to ze srandy hráli se zbývajícími včetně těch v ruce a ty použité jsme dávali stranou. Konec hry nastal, když nám došly kartičky. Správně má konec hry nastat, když jeden z hráčů dosáhne 150 a více bodů. Hráč s nejvyšším skóre se stává vítězem.
A varianta pro odvážné: Body si na konci kola zapíše jenom hráč, který jich získal nejvíce. Pokud více hráčů získalo stejný počet bodů, zapíší si je všichni. Ostatní zůstanou bez bodů. Opět vítězí hráč, který jich dohromady nasbírá 150 či více.
Hra má rychlý průběh, trvá prý maximálně půl hodiny, my ji hráli asi déle, protože nás to bavilo a konečný počet bodů jsme neřešili. Prostě jsme skončili, když byl čas oběda. Výhodou je, že není třeba žádné velké přemýšlení, taktizování a že kol se může odehrát hodně (zvlášť pokud se dohodnete, že je třeba pro vítězství dosáhnout 1000 bodů) a může se pořadí různě měnit i podle toho, jak vám chodí karty. Ale pokud dobře mícháte, není to jenom o náhodě.
Pozn.: Kolo můžete uzavřít i protihráčovi. Nejlépe tím, že mu dáte velice malou hodnotu jako tu poslední, nebo stejnou s jinou hromádkou.
Nejlevnější jsem našla za 174 Kč.
A ještě skóre na závěr po jednotlivých kolech:
A: 29, 49, 34, 42, 47, 29. Suma je 230 bodů.
B: 42, 41, 55, 52, 38, 50. Suma je 278 bodů. Hráč B je vítěz.
A jak hrát? Pořádně zamícháte karty a každému hráči (2 až 6) rozdáte tři karty. Začne nejmladší. Ve svém tahu vyloží jednu ze svých karet v ruce, a to buď před sebe nebo před jiného hráče, následně si lízne vrchní kartu z dobíracího balíčku (= zbytek karet, který se trochu rozjíždí; takže doporučuji nechat v krabičce). Kartičky můžete dávat před sebe do řady, nebo je vrstvit, jak je libo. Pak stejným způsobem hraje další hráč. (Vidíte, opravdu VELICE jednoduché.)
Vaším cílem je mít před sebou vyskládáno co nejvíce bodíků na kartičkách. Sčítají se samozřejmě jenom čísla, která jsou vidět, tzn. překryje-li vám protihráč patnáctku jedničkou, budete mít jen jeden bod. Na sebe se mohou dávat jen kartičky ve stejné barvě. Výjimkou je, pokud má hráč před sebou dva balíčky (karty) se stejnou číselnou hodnotou, dají se na sebe a vůbec nevadí, že jsou třeba každý jiné barvy. Tím se mu sníží bodová hodnota, pokud by brzy došlo ke sčítání.
Ke sčítání (konci kola) dojde ve chvíli, kdy dojdou karty v balíčku a žádný z hráčů už nemá karty v ruce, nebo kdy někdo bude mít před sebou šest karet vedle sebe ležících. Na konci kola si hráči sečtou a zapíší body, pokud mají vyloženou alespoň jednu hromádku od každé barvy. Pokud ne, nedostanou žádné bodíky.
Na další kolo se zamíchají všechny karty a opět se hráčům rozdá po třech. My jsme to ze srandy hráli se zbývajícími včetně těch v ruce a ty použité jsme dávali stranou. Konec hry nastal, když nám došly kartičky. Správně má konec hry nastat, když jeden z hráčů dosáhne 150 a více bodů. Hráč s nejvyšším skóre se stává vítězem.
A varianta pro odvážné: Body si na konci kola zapíše jenom hráč, který jich získal nejvíce. Pokud více hráčů získalo stejný počet bodů, zapíší si je všichni. Ostatní zůstanou bez bodů. Opět vítězí hráč, který jich dohromady nasbírá 150 či více.
Hra má rychlý průběh, trvá prý maximálně půl hodiny, my ji hráli asi déle, protože nás to bavilo a konečný počet bodů jsme neřešili. Prostě jsme skončili, když byl čas oběda. Výhodou je, že není třeba žádné velké přemýšlení, taktizování a že kol se může odehrát hodně (zvlášť pokud se dohodnete, že je třeba pro vítězství dosáhnout 1000 bodů) a může se pořadí různě měnit i podle toho, jak vám chodí karty. Ale pokud dobře mícháte, není to jenom o náhodě.
Pozn.: Kolo můžete uzavřít i protihráčovi. Nejlépe tím, že mu dáte velice malou hodnotu jako tu poslední, nebo stejnou s jinou hromádkou.
Nejlevnější jsem našla za 174 Kč.
A ještě skóre na závěr po jednotlivých kolech:
A: 29, 49, 34, 42, 47, 29. Suma je 230 bodů.
B: 42, 41, 55, 52, 38, 50. Suma je 278 bodů. Hráč B je vítěz.
Žádné komentáře:
Okomentovat