Adventní trhy v Praze

Od kolegyně v práci jsem dostala volnou vstupenku na Stříbrné vánoční dny na výstavišti v Letňanech (PVA EXPO PRAHA, Beranových 667, Praha 9 – Letňany). Jak jsem později zjistila, volná vstupenka znamená, že místo 40 Kč platíte polovinu. Ale i to je fajn. Měla jsem jenom malou chvilku, konkrétně hodinu, takže jsem je musela prolítnout opravdu rychle. Trhy začínaly ve čtvrtek 10. prosince a trvaly až do neděle 13. Jenže my v pátek odpoledne odjížděli na víkend do Pirny do Německa.

Ve čtvrtek jsem se ještě zdržela v práci – teď na začátku je toho pořád hodně a člověk by tam klidně mohl sedět celé dny a noci – a pak, než jsem dojela na výstaviště, bylo už pět. Otevřeno měli jenom do šesti, takže to všechno muselo být šup šup.

Atmosféra byla příjemná, lidí méně, někteří prodejci ještě pořád aktivní a někdy až moc povídaví. Jindy to oceňuji, ale když spěchám, není to úplně ono. Ale ukázka a povídání o růžovém porcelánu byly zajímavé.

Co jsem si tak všimla, jednalo se asi o dvě místnosti…, ale s velkou rozlohou. Na výběr jste měli z 6 000 potenciálních dárků od 350 vystavovatelů. Líbily se mi nádherně nazdobené vánoční stromečky. Později jsem zjistila, že se konala soutěž o nejkrásnější stromeček a nejlépe nazdobený stůl. Posuďte sami…

Ale zajímavých věcí tam bylo víc… třeba pozlacený svícen (se slevou 490 Kč) ve tvaru kapičky. 

Kouzelná šála, která se dá nosit normálně, nebo si ji můžete obléknout jako šaty, bolerko atp. Trik je v tom, že šála je upletená jako tunýlek z velice jemné, příjemně měkké chlupaté příze, a když ji máte na krku, obyčejně se prověsí. Nicméně máte-li potřebu nosit ji jako šaty, můžete tunýlek roztáhnout skoro na metr, takže se do šály pohodlně vejdete a nebude vás škrtit. Pochopitelně jsem se hned rozhodla, že takový kousek musím mít a to vlastnoručně pletený. ;-) Když jsem pak byla o týden později s kamarádkou ve Vlnice, zjistila jsem, že ji tam prodávají také.

V jednom obchůdku prodávali různé čepice, neodolala jsem a v obavě, že v Německu bude zima, jsem si jednu teplou fialovou pořídila. Nakonec se docela hodila, i když to nebylo nezbytně nutné. Líbilo se mi především, že pochází z Čech, alespoň pletená, kdyby snad klubka ne. U téhož stánku jsem se dovolila a vyfotila srandovní ponča pro děti.

Během obchůzky jsem se najednou zarazila a začala se otáček kolem své osy. Paní ze stánku se mě překvapeně ptala, jestli něco hledám. Odpověděla jsem že ano, „to, co tady tak krásně voní.“ Prozradila mi, že to jde od její sousedky s mýdlama. Byla to učniněná fantazie! A ty krásné obaly! Bohužel pro letošek už mám mýdlíčka nakoupená, nebo spíš jich mám zásoby i z dřívějších let, ale vůně to byla překrásná, a tak jsem se navzdory spěchu zastavila u Johany Bažantové z Mýdlárny U dvou koček. Ale možná někdy později si dopřeji jejich rostlinné mýdlo vyráběné za studena s přídavkem esenciálních olejů.

Na chvilku jsem se zastavila také u společnosti Werso s. r. o., z níž pochází luxusní české prádlo. Podprsenky měli opravdu hezké a zajímavé, ale neumím si představit, jak bych si je tam asi tak zkoušela…

 

Zajímavé též byly háčkované čepice a Dubánky jsem byla doslova fascinovaná! Okouzlena jsem byla rovněž bílým stromem s šedými baňkami a labutěmi s modrým peřím. Potěšením na závěr pro mě byl Basilurácký obchůdek.

Nemusíte se bát, ani chlapi nepřišli zkrátka. Měli tu svůj stánek s nářadím.