Až odejdu, ať ne z tvé paměti,
odejdu odsud v dál, v ten tichý svět;
až nebudeš mou dlaň smět podržet,
ani já zůstat, k poohlédnutí.
Vzpomeň si, po dnů všedních odnětí,
těch, za nichž plánovals nám další děj,
jen na mne vzpomínej; a jasno měj,
že rady, modlitby nic nevrátí.
Však pokud bys mne opomenout měl,
než vybavím se ti, dost truchlení:
Když temno, zkáza, jenom tušení
nechají po mé mysli, stopu jen,
spíš usmívej se, ač bys zapomněl,
než vzpomínat a dál být posmutněn.
Zdroj: http://www.vzjp.cz/verse.htm#RossettiCG
Žádné komentáře:
Okomentovat