Mám ráda veselé knihy (super jsou třeba fejetony), dobře končící filmy, příjemné vtipy a vůbec všechno, co je hezké, krásné (a měkké... aktuální posedlost klubíčky a jiným smyslem, než je jen vidění). Ale je fakt, že možná někoho z vás baví zase jiné věci. A někdy se člověk nejvíc naučí tím, že zkusí něco, co nemá rád.
Když jsem při hledání vánočních haiku zabloudila na blog Kosatec sebekritické autorky, která sama o sobě napsala:
Jsem tak nudná, že jsem si založila blog,
protože jinak by mě nikdo neposlouchal.
Řekla jsem si, že to bude ono. Kdyby vás náhodou zajímalo, co znamená nápis „be like a cloud“, je to v překladu jako oblak“. A teď už si dovolím ocitovat pár haiku:
Mám ráda život
však lepší by byl s tebou
šeptám potichu
Matně si říkám,
co všechno bylo jinak
dva roky zpátky
Ach, nová zpráva
dneska je řada na mně
neodpovídat
Pro zájemce zde je odkaz na článeček, ze kterého jsem čerpala. Jedná se o první autorčina haiku. http://kosatec.blogspot.cz/2015/12/vanocni-haiku.html#more
1 komentář:
No tak tedy děkuji, žes mi odpověděla na mou otázku, za jakým účelem je chceš použít. :) Každopádně, je to milé.
Okomentovat