Co samo nezhyne, to lidé povraždí…
sněhem se ubírám k vzrostlému smrku
balíček s provazem nesu si v podpaží
vánoce na krku, vánoce z krku
Zdroj: http://www.citarny.cz/index.php/nove-knihy/poezie/poezie-klasicka/4476-vanoce-vanocni-cas-poezie-basnicky
P. S.: Líbila se mi svou dvousmyslností a jistou nevánoční ponurostí. Ale ten vtip v tom cítit je.
Žádné komentáře:
Okomentovat