Rovného sobě
miluje člověk. Ptáci
milují květy.
Jaro odchází
ptáci pláčou
i ryby mají oči plné slz.
Tou cestou nikdo
se neubírá, sám jdu
v podzimní večer.
Umlkly zvony.
Večerním šerem náhle
sakury voní!
Za trnkou v květu
jdu po vůni - však za rohem,
vrazím do kůlny
Nad květy třešní
co krásných vzpomínek
v duši se vrací.
Jedné noci
poctil mě návštěvou zloděj
a vzal sebou rok
Žádné komentáře:
Okomentovat