O podzimních krajkářských trzích jsem vám psala na blogu věnovaném tvorbě z toho důvodu, že jsem se domnívala, že tam sama budu prodávat klubíčka. Nakonec to nevyšlo kvůli tomu, že jsem tam neměla jak dostat zboží a komunikačnímu šumu při domluvě s vedoucíma. Zpočátku jsem byla naštvaná, pak mi to bylo líto, protože jsem s tím měla spoustu starostí, nervů a taky příprav a nakonec jsem se snažila utěšovat tím, že to tak mělo být. Tohle mi vždycky říkala kolegyně. A měla pravdu v tom, že člověk nikdy neví, jestli to pro něj nakonec nebude dobře, že se něco nepovedlo nebo že to nevyšlo, však znáte ty neuvěřitelné historky, jak někomu uletí letadlo nebo ujede autobus a pak má nehodu a spousta lidí umře. Nebo jenom v tom dalším letadle či autobuse potkal svou životní lásku. Tak jsem si řekla, že se tam podívám jenom jako zákazník, aspoň něco na tom bude dobrého – budu mít volný den.
Krajkářské trhy byly nakonec super, protože jsem si prohlédla nové obchůdky, např. Zapleteno s klubíčky od Dropsu, opět navštívila stánek paní Andělové, zajásala nad stánkem s klubíčky za 25 Kč za 100 gramů a dívala se, co kdo umí hezkého ušít, upaličkovat, uplést nebo ukorálkovat. Taky jsem utratila nějaké ty penízky, ale proto tam člověk tak trochu jede, ne?
Takže jsem se z trhů vracela nadšená a zářící jako sluníčko. Dokonale šťastná jako už dlouho ne.
