Jedná se o první knihu dvanácti povídek a hned v té první se setkáme s Irenou Adlerovou. Ženou všech žen. Jedinou ženou, s níž měl Sherlock co do činění, a která ho zaujala. Jinak o ženy nejevil pražádný zájem. Tato první povídka se jmenuje Skandál v Čechách. Doufala jsem, že se o ní dozvím více i v dalších příbězích, ale dosud (7. kniha za mnou) se tak nestalo. Škoda.
Spolu se Studií v šarlatové si můžete tyto příběhy stáhnout přečíst z odkazu - dílo není vázáno autorskými právy a na jeho zveřejnění spolupracovala Městska knihovna v Praze a www.digiBooks.cz.
Spolek ryšavců je též zajímavým příběhem. Představte si, že existuje speciální spolek pro lidi se zrzavýma vlasama a nabízí jim dobře placenou práci.
V Případu totožnosti zmizel nápadník Marie Sutherlandové těsně před svatbou. Že by se zalekl? Nebo se mu něco stalo? S Hosmerem Angelem se seznámila na klempířském bále. Každý den jí psal dopisy, protože její nevlastní otec jejich vztahu nepřál, a zasnoubili se spolu po prvních schůzce.
Záhada Boscombského údolí ukrývá vraždu, nebo alespoň smrtelnou nehodu.
Pět pomerančových jadérek je příběh dějově zasazený do roku 1887. Zmiňuji se o tom z toho důvodu, že přesná datace, kdy se která událost odehrála, u některých příběhů chybí. A pochopitelně jí ani není zapotřebí. Jenom bych si ráda správně seřadila jednotlivé knihy/povídky tak, jak šly po sobě v životě Sherlocka. John Openshaw dostal obálku s pěti pomerančovými jadérky. Když se to samé stalo před lety jeho strýci, zcela vyděšen poznamenal, že to znamená smrt. Když ho později našli mrtvého, nenesl žádné stopy násilí a byl zcela opilý. Jeho majetek zdědil otec Johna. Když i jemu přišel dopis s pěti pomerančovými jadérky, začal se John bát.
Ohyzdný žebrák: K manželům Watsonovým přichází Káťa Whitneyová, protože má strach o svého muže Isu, který už dva dny nepřišel domů. Její muž užívá opium a často bývá ve Zlatém baru na Upper Swandam Lane, a tak tam dr. Watson vyrazí, aby jí ho přivedl. To ovšem netuší, koho tam potká. Ale záhada teprve začíná. Pan Neville St. Clair byl spatřen manželkou v okně jednoho z domů, kolem něhož šla, ale když se dostala dovnitř s pomocí policie, zbyla tam po jejím nebohém manželi jen stavebnice, kterou měl přinést odpoledne dětem.
Modrá karbunkule: Poslíček Peterson chtěl pomoci napadenému chlapíkovi, ale když se k němu hnal, vzal tento nohy na ramena a na chodníku zanechal buřinku i husu na Vánoce. Sherlock pak předvede, co všechno dovede vyčíst z pouhého klobouku. (Domnívám se, že se mýlí, když usuzuje na inteligenci podle velikosti hlavy.)
Strakatý pás: Tenhle příběh jsem četla už jako dítě poněkud upravený a zjednodušený v časopísku Makovice. I tak mi připadal poněkud děsivý. Dnes už jsem si ho nepamatovala, ale nepříjemný pocit z něj mám stále. Watsonem je příběh datován do roku 1883 a nyní jej vypráví proto, že hlavní postava, jíž slíbili mlčení, zemřela. K Sherlockovi se tentokrát časně ráno vypravila Helena Stonerová žijící u svého nevlastního otce. Její sestra Julie zemřela čtrnáct dní před svatbou.
Inženýrův palec: V létě roku 1889, krátce po sňatku dr. Watsona, ho železniční zřízenec upozornil na pana inženýra Hatherleyho, který utrpěl těžké zranění v podobě pochroumaného palce. Jak a proč k tomu došlo, musí vyřešit Sherlock.
Urozený ženich není nikdo jiný než lord Robert St. Simon. Sotva se oženil se slečnou Hatty Doranovou, zase o ni (při svatební snídani) přišel. Zajímavé na tom je, jak Sherlock poznamenává: „Nevěsty mizí dost často před obřadem a někdy i během svatební cesty, ale takto pohotové jednání si sám nepamatuji.“ (str. 195) Krátce před ženiným zmizením u nich zazvonila jakási žena a udělala tam nepříjemnou scénu.
Berylová korunka byla dána do zástavy panu Alexandru Holderovy z bankovní firmy. Má u sebe neteř Marii a syna Artura, který potřeboval půjčit peníze, což mu bankovní úředník odmítl. A pak ho načapal u sekretáře s poškozenou korunkou. K tomu Artur odmítl vypovědět, co s ní udělal, že ji zohýbal a kus ulomil.
Dům U měděných buků: Na slečnu Hunterovou byly kladeny velice zajímavé požadavky už při pracovním pohovoru: ostříhat si své krásné vlasy a nosit modré šaty. Jejím úkolem bylo občas předčítat starým manželům a jinak se starat o jejich dítě. Dostane za to královsky zaplaceno.
Spolu se Studií v šarlatové si můžete tyto příběhy stáhnout přečíst z odkazu - dílo není vázáno autorskými právy a na jeho zveřejnění spolupracovala Městska knihovna v Praze a www.digiBooks.cz.
Spolek ryšavců je též zajímavým příběhem. Představte si, že existuje speciální spolek pro lidi se zrzavýma vlasama a nabízí jim dobře placenou práci.
V Případu totožnosti zmizel nápadník Marie Sutherlandové těsně před svatbou. Že by se zalekl? Nebo se mu něco stalo? S Hosmerem Angelem se seznámila na klempířském bále. Každý den jí psal dopisy, protože její nevlastní otec jejich vztahu nepřál, a zasnoubili se spolu po prvních schůzce.
Záhada Boscombského údolí ukrývá vraždu, nebo alespoň smrtelnou nehodu.
Pět pomerančových jadérek je příběh dějově zasazený do roku 1887. Zmiňuji se o tom z toho důvodu, že přesná datace, kdy se která událost odehrála, u některých příběhů chybí. A pochopitelně jí ani není zapotřebí. Jenom bych si ráda správně seřadila jednotlivé knihy/povídky tak, jak šly po sobě v životě Sherlocka. John Openshaw dostal obálku s pěti pomerančovými jadérky. Když se to samé stalo před lety jeho strýci, zcela vyděšen poznamenal, že to znamená smrt. Když ho později našli mrtvého, nenesl žádné stopy násilí a byl zcela opilý. Jeho majetek zdědil otec Johna. Když i jemu přišel dopis s pěti pomerančovými jadérky, začal se John bát.
Ohyzdný žebrák: K manželům Watsonovým přichází Káťa Whitneyová, protože má strach o svého muže Isu, který už dva dny nepřišel domů. Její muž užívá opium a často bývá ve Zlatém baru na Upper Swandam Lane, a tak tam dr. Watson vyrazí, aby jí ho přivedl. To ovšem netuší, koho tam potká. Ale záhada teprve začíná. Pan Neville St. Clair byl spatřen manželkou v okně jednoho z domů, kolem něhož šla, ale když se dostala dovnitř s pomocí policie, zbyla tam po jejím nebohém manželi jen stavebnice, kterou měl přinést odpoledne dětem.
Modrá karbunkule: Poslíček Peterson chtěl pomoci napadenému chlapíkovi, ale když se k němu hnal, vzal tento nohy na ramena a na chodníku zanechal buřinku i husu na Vánoce. Sherlock pak předvede, co všechno dovede vyčíst z pouhého klobouku. (Domnívám se, že se mýlí, když usuzuje na inteligenci podle velikosti hlavy.)
Strakatý pás: Tenhle příběh jsem četla už jako dítě poněkud upravený a zjednodušený v časopísku Makovice. I tak mi připadal poněkud děsivý. Dnes už jsem si ho nepamatovala, ale nepříjemný pocit z něj mám stále. Watsonem je příběh datován do roku 1883 a nyní jej vypráví proto, že hlavní postava, jíž slíbili mlčení, zemřela. K Sherlockovi se tentokrát časně ráno vypravila Helena Stonerová žijící u svého nevlastního otce. Její sestra Julie zemřela čtrnáct dní před svatbou.
Inženýrův palec: V létě roku 1889, krátce po sňatku dr. Watsona, ho železniční zřízenec upozornil na pana inženýra Hatherleyho, který utrpěl těžké zranění v podobě pochroumaného palce. Jak a proč k tomu došlo, musí vyřešit Sherlock.
Urozený ženich není nikdo jiný než lord Robert St. Simon. Sotva se oženil se slečnou Hatty Doranovou, zase o ni (při svatební snídani) přišel. Zajímavé na tom je, jak Sherlock poznamenává: „Nevěsty mizí dost často před obřadem a někdy i během svatební cesty, ale takto pohotové jednání si sám nepamatuji.“ (str. 195) Krátce před ženiným zmizením u nich zazvonila jakási žena a udělala tam nepříjemnou scénu.
Berylová korunka byla dána do zástavy panu Alexandru Holderovy z bankovní firmy. Má u sebe neteř Marii a syna Artura, který potřeboval půjčit peníze, což mu bankovní úředník odmítl. A pak ho načapal u sekretáře s poškozenou korunkou. K tomu Artur odmítl vypovědět, co s ní udělal, že ji zohýbal a kus ulomil.
Dům U měděných buků: Na slečnu Hunterovou byly kladeny velice zajímavé požadavky už při pracovním pohovoru: ostříhat si své krásné vlasy a nosit modré šaty. Jejím úkolem bylo občas předčítat starým manželům a jinak se starat o jejich dítě. Dostane za to královsky zaplaceno.
Žádné komentáře:
Okomentovat