Dobývání zřícenin hradů

Někdy se poštěstí a Hradník se přímo zazelená. Třeba tenkrát, jak jsem za jeden den navštívila čtyři zříceniny. Bylo to dost náročné, protože krajina kolem přehrady Vír dosti připomíná Kysuce. Radost pohledět. A hrůza vyšlapat. :-)

Vyrazili jsme ráno v osm hodin, takže pro změnu dost pohodově a v Račíně si vyfotili Olšiakova raka. Později si fotíme ještě předěl mezi Čechami a Moravou (lva s orlicí) a cestou zpátky povoz s koňmi a draka. Nejprve autem zajedem do Bystřice nad Pernštejnem a pak k mostu Švařec. Nehledá se zrovna snadno, ale je moc hezký. Má zvláštní atmosféru, takže si ho hned zamiluji. Jde o krytou roubenou lávku přes řeku Svratku. Uděláme pár fotek a pak už hurá do vsi Vír, kde necháme auto a vyrážíme po červené na Zubštejn.

Zubštejn

Zubštejn stojící na stejnojmenném kopci (682 m n. m.) je jedním z největších hradů Moravy. Nacházejí se na skalnatém hřebenu po pravém břehu řeky Svratky a dříve se nazýval Kámen, Zubří kámen nebo také Zubrštejn. Nachází nad vsí Pivonice na Žďársku. Patří mezi chráněné kulturní památky České republiky. Vystavěn byl pravděpodobně někdy ve 14. století. Na Wikipedii se uvádí, že původním majitelem byl Blud z Králik, ale na ostatních stránkách (např. castles.cz) se uvádí jako zakladatelé páni z Pernštejna. V roce 1432 byl Pernštejnům odebrán a následně připadl Janu Meziříčskému z Lomnice. Zároveň s ním přišli Pernštejnové i o Bystřici a hrad Pyšolec. Z další historie se na Wikipedii uvádí: „Roku 1440 jej získal Jan II. z Pernštejna zpět. Poté byly na hradě provedeny některé stavební a modernizační práce, za Viléma z Pernštejna byl hrad náležitě opevněn a vyzbrojen. Zubštejn, na rozdíl od blízkých Aueršperka a Pyšolce, byl obýván až do 16. století. Ještě v roce 1522 je zmiňován při dělení pernštejnských majetků, zde však není jeho charakter blíže upřesněn. V dalších letech byl již neudržován a ponechán svému osudu. Roku 1547 se uvádí jako „zámek pustý Zubrsstayn“. Poslední zmínka o hradu je z prodejní smlouvy pernštejnského panství z roku 1596.“

Současný stav je na Wikipedii popsán následovně: „Zřícenina hradu je poměrně zachovalá. Dochována jsou dokonce i některá patra paláce. Obvod hradu je dobře patrný a místy jsou zde i několikametrové zdi. Zachovalá je též studna. Hrad je volně přístupný v krásné přírodě a nabízí i výhledy do kraj. V rámci projektu "Zpřístupnění hradu Zubštejna pro turisty", na který přispěla Evropská unie, byla v roce 2010 postavena lávka mezi prvním a druhým předmostím a zábradlí kolem nejzachovalejšího jádra hradu. Dá se zde pohodlně přespat, například v místnostech, které jsou vidět z čelního pohledu na stavbu. K dispozici je také několik ohnišť.“

Aueršperk

Pyšolec

Ze značky se nám snadno podařilo sejít, a tak mineme ubohou zříceninku hradu Pyšolec. Po modré jdeme na Aueršperk. Je to teda pořádný kopec!

Aueršperk vystavěl rod Pernštejnů. Jeho vznik je datován do druhé poloviny 13. století. Původně se asi jmenoval Bystřice, stejně jako říčka, nad kterou stojí. „Z hradu se dodnes dochoval střep válcové věže o síle zdi 3,5 m a průměru skoro 10 m, zbytek zdiva bašty, brány, paláce a hradeb. Dále pak příkopy a valy. Areál hradu je dnes zalesněný a místy porostlý keřovou džunglí.“

Zpátky jdeme po žluté a nějaké cestě a na červené se snažíme najít minutý Pyšolec. Ještě že je koho se zeptat. Pyšolec byl vystavěn ve 13. století v raně gotickém slohu. Hrad byl několikrát zbořen a znovu postaven. „Vjezd tvoří obloukové ostění na opracovaných patkách, zhotovených z bílého nedvědického mramoru. Vlastnímu hradu vévodila mohutná věž, jež měla přes 11 m v průměru; stála osamoceně a byla kolem dokola obehnána hradbou.“

Po návratu do Víru si v bufetku dáme pivo a kofolu, kterou reklamuju s tím, že jsem chtěla kofolu a ne cosi černého točeného. Autem pokračujeme do Dalečína. Zřícenina stejnojmenného gotického hradu stojí v parčíku zámku. Hrad nechal mezi lety 1349–1353 postavit Vznata z Tasova. Po jeho smrti byl brzy prodán pánům z Pernštejna. „Na počátku 16. století se na hradě usadili lupiči a proto byl roku 1519 Artlebem z Boskovic dobyt a zničen. Od té doby zůstal v troskách a na sklonku 16. století jej nahradila nová renesanční tvrz, později přestavěná na zámek.“ V současnosti si z hradu můžete prohlédnout vysoké torzo západní části plášťové hradby jádra, dochované téměř v původní výšce.

Zdroje:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Zub%C5%A1tejn
http://info.bystricenp.cz/cil/23/zubstejn
http://www.hrady.cz/index.php?OID=102

P. S.: Výlet byl uskutečněn 15. 6. 2013.