Dopoledne mám čas sama pro sebe, a tak se chvilku toulám po Andělu. Kámoška se mylně domnívá, že nákupy jsou to pravé ořechové. Radši bych si prohlížela Prahu, zejména zahrady, nejspíš jedině tam se člověk v těchhle vedrech úplně neumoří. 
Nejprve se zastavím v knihkupectví, a když tam vidím hry, rovnou si zjistím, kolik stojí Duch (300,-) a Mnoho monster (550,-), abych si je mohla poznamenat do seznamu k svátku. Taky okukuji hru Patchwork, nad kterou už delší dobu přemýšlím. Ale ráda bych si ji nejdřív zahrála než ji sobě, nebo šicí kámošce koupím.
Něco malého si pořídím v Yves Rocher, takže dostanu plážovou tašku a pak už šupajdím na tramvaj. Chvíli mi trvá, než najdu zastávku dvanáctky, přece jen to v Praze ještě moc neznám.
Naštěstí z Letenského náměstí jde i nějaká ženská se dvěma malýma dětma, tak se k ní hned přifařím a ona mě na tu akci dovede. Ještě že tak! Ze zastávky vypadaly Letenské sady opuštěně. Když ovšem přijdu blíž, je hned jasné, že tomu tak není. Ale ani tu není takový řev, jak bych čekala. Nejprve projdu uličku s jídlem a hned mě honí mlsná, když vidím všechny ty steaky, špízy, bramborové spirálky, gyrosy a kebaby…
Chvíli se koukám, jak se všichni nadšeně „sprchují“ pod hasičskou hadicí, ale nejlepší podívaná je, jak se jeden klučík čvachtá v louži bláta i poté, co všichni ostatní odejdou. Na závěr si začne po holých nohách patlat bahno… Jeho matka jen stojí ve stínu keře a udiveně kroutí hlavou, jako by si říkala: „Po kom to má?!“. Zato dítě je spokojené a evidentně si vystačí samo.
Škoda, že v šest mi jede vlak, protože to tu bude vystupovat Tomáš Klus, což je asi tak nejzajímavější akce dneška. I když musím přiznat, že být tu dýl, zatoužila bych po uměleckém napatlání tělovými barvami. Malý holky nosí překrásné malované motivy na tváři.
Žádné komentáře:
Okomentovat