V minulém článku Knižní veletrh v Havlíčkově Brodě jsem vám psala o tom, že jsem se chystala na knižní veletrh. Nyní si můžete přečíst, jak jsem si to tam užila a co jsem si přinesla domů.
Na knižní veletrh jsem se těšila a už dlouho jsem si plánovala, že si zakoupím knihu Pletená krajka, která původně byla avizovaná, že vyjde jako Kouzlo shetlandské krajky. Takže už přes rok jsem na ni čekala a těšila se. Samozřejmě jsem si ji mezitím stihla vypůjčit v knihovně a o něco se pokusit (o pletení samozřejmě), ale to není ono. Kniha je velká, plná nápadů a poznámek a je potřeba si ji pořádně prostudovat. Škoda jen, že je na lesklém papíře, takže se do ní nedá psát a podtrhnout si to nejdůležitější. A jak říkala naše učitelka na střední – červeně si k tomu dopsat: „čum na to“. Knihu prodávali hned ve vestibulu, takže jsem ji nadšeně pořídila ještě spolu s další věnovanou pletení, která se mi zdála jako velice zajímavá. Vynechala jsem Bohémské háčkování a ještě jednu podobnou, pro změnu plnou vzorů, protože těch mám i ve stávajících knihách dost a dost a na internetu se jich také dá najít nepřeberné množství.
Vstupenku jsem měla z loňska, takže jsem věděla, že ušetřím. V knihovně jsem si ještě vypůjčila nějaké dvě hry, které neznám,… abych měla co zkoušet a o čem novém vám psát. Napadlo mě, že bych každý den mohla vyzkoušet něco nového… už jsem to zkoušela vloni i letos o prázdninách, ale potíž je v tom, že vždy zapomenu, že to dělám.
Do muzea ani galerie jsem nešla, protože jsem měla nakoupenou fúru věcí a málo času. Večer mi totiž měla přijet návštěva.
Nejprve jsem si prošla vrchní patro, protože mi bylo jasné, že se mi tam s případným nákupem už nebude chtít. Zejména po nepříjemném prodírání dole. Ale jelikož jsem přišla v době oběda, bylo to celkem v pohodě a lidí nebylo tolik, nebo se míň tlačili. Jako první mě zaujal mladík prodávající knížečku s tipy na stůl.
Vstupenku jsem měla z loňska, takže jsem věděla, že ušetřím. V knihovně jsem si ještě vypůjčila nějaké dvě hry, které neznám,… abych měla co zkoušet a o čem novém vám psát. Napadlo mě, že bych každý den mohla vyzkoušet něco nového… už jsem to zkoušela vloni i letos o prázdninách, ale potíž je v tom, že vždy zapomenu, že to dělám.
Do muzea ani galerie jsem nešla, protože jsem měla nakoupenou fúru věcí a málo času. Večer mi totiž měla přijet návštěva.
Nejprve jsem si prošla vrchní patro, protože mi bylo jasné, že se mi tam s případným nákupem už nebude chtít. Zejména po nepříjemném prodírání dole. Ale jelikož jsem přišla v době oběda, bylo to celkem v pohodě a lidí nebylo tolik, nebo se míň tlačili. Jako první mě zaujal mladík prodávající knížečku s tipy na stůl.
Koupila
jsem si pár Makovic – nevěřili byste, jak těžké je luštění pro děti!
Vtip je v tom, že vás napadá spousta výrazů, kterými byste popsali to,
co mohl autor myslet, a na ten pravý ne a ne přijít. Navíc je úžasná ta
různorodost. V Makovici je od každého typu křížovky jen pár kousků.
Nemusíte luštit pouze osmisměrky, sudoku nebo malované obrázky, můžete
trénovat všechno. A navíc je vždy věnovaná nějakému tématu, o kterém se
toho dozvíte relativně mnoho, takže obsáhne i prvek vzdělávání. A tady
„ve výprodeji“ stojí stará čísla pouhých deset korun. Kupuju je tu
každoročně, jenom mám vždy problém s tím, že si nepamatuji, která už
mám!
Cestou zpátky jsem potkala zajímavého chlapíka, který mi odrecitoval vlastní báseň a nabízel miniknížečku s vlastními citáty a básničkami. Dost mi připomínaly Jiřího Žáčka s jeho Otevřeným dopisem holubům (viz konec tohoto článku). Básně i aforismy se mi víceméně opravdu líbily, což jsem mu také řekla, ale knížečku jsem si koupit (byť za pouhých šedesát korun) nechtěla proto, že jich mám doma relativně dost a pokud si už nějakou pořizuji, ráda bych, aby to byla taková, ke které se budu často vracet, nebo se v ní dokonce pořád hrabat, jako si někteří listují v Bibli. Později mě trochu mrzelo, že se mi tohle moje pravidlo nepodařilo tak docela udržet a koupila jsem si toho víc, než bylo nutné. I když asi ničeho nelituji, alespoň zatím.
Abych byla konkrétnější, řekněme, že mě trochu víc zaujaly omalovánky pro dospělé, se kterými se na Facebooku pochlubila jedna moje kamarádka. Od té doby jsem byla tak nějak rozhodnutá, že je taky musím vyzkoušet. Ačkoliv bych jakožto chudý student neměla tolik hamoutit a raději počkat, jestli mi nějakou stránečku okopíruje, až se konečně sejdeme, pořídila jsem si vlastní.
Také jsem měla zálusk na Duchovou v koupelně… hra, o které jsem vám již psala v článku Deskové hry: Kaleidoskop, Duch! a Duchová v koupelně!, ale poněkud mě zklamalo, že za ni chtěli 299 Kč, když jsem ji na internetu našla za 249 Kč. Chlapík mi trošku zamotal hlavu, protože mě ujišťoval, že když si pořídím Hodinu duchů, bude to trochu jiné, než při zakoupení Ducha! a Duchové v koupelně! a jejich spojení. Kaleidoskop nebo Mnoho monster s sebou neměli a hra Ty krávo! je od jiné společnosti než od Mindoku.
Ještě je třeba zmínit, že se mi líbily obrázky Ivana Svatoše. Co jsem tak letmo zahlédla, maloval například Prahu. Pozoruhodný se mi zdál nápad s rozdáváním knih zdarma na ukázku s tím, že v Americe se to takto dělá běžně. Protože náklady na knihu tvoří čtvrtinu ceny jedná se dle autora o nejlevnější způsob propagace.
Samozřejmě jsem spatřila moře knih, které jsem si poznamenala do seznamu vhodného k přečtení, šlo například o Pohádky na křídlech, Ducha místa, O kocourovi, který přišel na Vánoce, Psychologii sériových vrahů, Čekání na kocoura a další.
A nyní slibovaná báseň:
Otevřený dopis holubům
Jiří Žáček
Našli jste si zábavu,
kálet lidem na hlavu.
Najděte si jinačí,
v tom si lidi vystačí.
Abych byla konkrétnější, řekněme, že mě trochu víc zaujaly omalovánky pro dospělé, se kterými se na Facebooku pochlubila jedna moje kamarádka. Od té doby jsem byla tak nějak rozhodnutá, že je taky musím vyzkoušet. Ačkoliv bych jakožto chudý student neměla tolik hamoutit a raději počkat, jestli mi nějakou stránečku okopíruje, až se konečně sejdeme, pořídila jsem si vlastní.
Také jsem měla zálusk na Duchovou v koupelně… hra, o které jsem vám již psala v článku Deskové hry: Kaleidoskop, Duch! a Duchová v koupelně!, ale poněkud mě zklamalo, že za ni chtěli 299 Kč, když jsem ji na internetu našla za 249 Kč. Chlapík mi trošku zamotal hlavu, protože mě ujišťoval, že když si pořídím Hodinu duchů, bude to trochu jiné, než při zakoupení Ducha! a Duchové v koupelně! a jejich spojení. Kaleidoskop nebo Mnoho monster s sebou neměli a hra Ty krávo! je od jiné společnosti než od Mindoku.
Ještě je třeba zmínit, že se mi líbily obrázky Ivana Svatoše. Co jsem tak letmo zahlédla, maloval například Prahu. Pozoruhodný se mi zdál nápad s rozdáváním knih zdarma na ukázku s tím, že v Americe se to takto dělá běžně. Protože náklady na knihu tvoří čtvrtinu ceny jedná se dle autora o nejlevnější způsob propagace.
Samozřejmě jsem spatřila moře knih, které jsem si poznamenala do seznamu vhodného k přečtení, šlo například o Pohádky na křídlech, Ducha místa, O kocourovi, který přišel na Vánoce, Psychologii sériových vrahů, Čekání na kocoura a další.
A nyní slibovaná báseň:
Otevřený dopis holubům
Jiří Žáček
Našli jste si zábavu,
kálet lidem na hlavu.
Najděte si jinačí,
v tom si lidi vystačí.
Žádné komentáře:
Okomentovat