Náhodou jsem se podívala na výstavu hub! Viděla jsem už výstavy všeho možného: obrazů, soch, patchworku, panenek, kočárků, dokonce i sexu, ale že někdo bude vystavovat houby, mě opravdu nenapadlo.
Překvapilo mě, kolik se v našich krajích nalézá hub, dokonce i za toho hrozného sucha, na které si všichni houbaři stěžují. My byli na houbách jen jednou, pojali jsme to spíš jako zdravotní vycházku do lesa a vrátili jsme se s plnými košíky václavek. Lepší než nic, falešná dršťková je z nich skvělá.
Na výstavě bylo asi 80 druhů hub, bohužel trvala kratší dobu, než jsem se stihla vrátit s foťákem. Super byl i pán, který dětem (zrovna se tam nahrnula škola) ukazoval jednotlivé houby a vykládal k nim zajímavosti. Optala jsem se ho, jestli je všechny našel sám. Prý mu pomáhali přátelé, ale i tak to byl úctyhodný výkon. Některé houbičky sice nejsou jedlé, ale pohled je na ně hezký. Srandovní byly všemožné názvy, které mají. Třeba šupinatý, škaredý, (další jsem vygooglila, protože jsem s sebou neměla notýsek, takže jsem možná některé neviděla)... hadovka smrdutá, hvězdák vlhkoměrný, hvězdovka dlouhokrká, kořenovec, květnatec, mnohokrčka, palečka, pestřec, pýchavka dlabaná, rozpuklec hruškovitý, žaludice tuhá, hřib koloděj, hřib kovář (má červenou nohu), hřib medotrpký, hřib uťatovýtrusý, hřib žlučník, klouzek sličný, slizák lepkavý, slizák mazlavý, šiškovec černý, čirůvka sírožlutá, celerová, osmahlá nebo mýdlová, helmovka zoubkatá či šiškomilná, hlíva čepičkatá, hnojník inkoustový, holubinka doupňáková, slanečková, hustolistá, jahodová, mandlová nebo smrdutá, muchomůrka drsná, krátkonohá, ježohlavá, jízlivá nebo císařka, pavučinec náramkovitý, krvavý nebo modroslizký, penízovka věštecká, splývavá nebo sametonohá, ryzec libovonný nebo kafrový či ďubkovaný, strmělka přehrnutá, štěničná, opýřená nebo mlženka, šťavnatka pomrazka nebo drvopleňová, štítovka černolemá, chudobná nebo jelení, šupinovka kostrbatá nebo ohnivá, vláknice jablečná nebo zlatovlasá, voskovka panenská nebo papouščí, závojenka lesklá nebo hedvábná.
Dále mezi houbami najdeme kržatku, zrnivku žraločí, límcovku, kalichovku, křehutku, slizečku chlupatou nebo porcelánovou, pařezník, mecháček, slizobedlu, slzečník žloutkový, špičku páchnoucí, třepenitku, kukmák příživný, polničku, lakovku ametystovou, houževnatec šupinatý, líhu srostlou, lištičku pomerančovou, tmavobělku žlutavou, lysohlávku, čepičatku, slzivku oprahlou, anýzovník vonný, bělochoroš hořký nebo pýskavkovitý, bělozub, bránovitec, dřevokaz, ďubkatec pohárkovitý, hlinák, houžovec hlemýžďovitý, korálovec, kotrč, kořenovec, krásnopórku kozí nohu, kuřátka bledoslizká, lišáka ryšavého a jistě další a další zajímavé houbičky.
O choroši jsem se například dozvěděla, že časem ztvrdne, ale když je měkký, chová se jako kůže a v jižních
Čechách se vyklepával do tvaru klobouků. Když jsem se ho ptala, říkal,
že naživo to neviděl, ale fotky ano. Ještě jsem si dohledala, že správně se choroš jmenuje troudnatec kopytovitý a v dávných dobách byla prvotním záměrem využití „jeho schopnost stále doutnat, proto se z něj vyráběly zápalné hubky k rozdělání ohně a zapalování dýmek. Včelaři jej využívali pro vykuřování úlů. Posléze se jeho využitelnost rozšířila. Plsťová dužina byla využívána také k výrobě oděvních součástek pro práci pod širým nebem jako byly právě čepice, klobouky, rukavice, lehká obuv a vesty. Oblíbené byly také ochranné váčky na kapesní hodinky a drobné květinové ozdoby. Významnou úlohu sehrála hubáň také v lékařství a lidovém léčitelství. Plátky troudnatce zastavují krvácení, mají totiž výbornou nasákavost a stahující účinky. Výborně působil i proti bolestem hlavy. Místo obkladu používali na Valašsku přímo čepici z hubáně namočenou do vody. V lidových obřadech byl užíván pro zapalování „živého ohně“ na Velký pátek a Bílou sobotu.“ Navíc je prý čepice z choroše nezničitelná a v létě chladí a v zimě hřeje. Opravdu zajímavé, co všechno lidi vymysleli, škoda, že do dnešních dob se z našeho umění zachovalo tak málo.
Zdroj: http://jicinsky.denik.cz/kultura_region/z-archivu-muzea-neznicitelna-cepice-z-chorose-20130709.html
Žádné komentáře:
Okomentovat