úterý 31. května 2022

Stav zahrádky, záhonků a všeho rostlinstva

Jahodníky s libečkem

Nejstarší záhonek je v částečném stínu pod meruňkou. Říkám, že je můj, protože na něm nepěstuju nic moc užitečného, čím by se člověk mohl nasytit. Kromě fíkovníku (manželův nápad) tam je moje růže (toužila jsem mít alespoň nějaké květy), pak měsíček, kterému se letos náramně daří. Vůbec jsem ho nesázela, prostě se sám vysemenil. Paráda, takhle si představuju zahrádkaření. Podobným způsobem se chová i maliní. Pomalu začíná připomínat džungli, kterou budu muset po létě trochu umravnit, protože raší už i v záhoncích, které měly sloužit k něčemu jinému. 

Tvářím se, že mám na „své“ zahrádce dva záhonky, ale vlastně je to jeden kratší obdélník přilepený k delšímu, na němž mi vyrostlo pár rostlinek meduňky, tuším, že zaseté vloni. Teď jsem tam zkusila zasít ještě dva řádky rukoly, protože ji mám ráda, i když je tak zvláštně trpká. A znovu jsem se pokusila vysít mátu, možná z toho i něco bude, zdálo se mi, že jedna rostlinka připomínající hluchavku (místní plevel) voní mátově. Na menším obdélníku jsou nově zasazené dva jahodníky: jeden měsíční, který plodí maličké červené jahůdky připomínající lesní, a jeden žlutý koupený letos, takže se na první plody teprve těším. Někdy před rokem jsem tam v úplně nesmyslnou dobu zasadila jeden stroužek česneku, z něhož nic nebylo, a letos se tam objevily dvě rostlinky, které jsem zkusila rozsadit, tak uvidíme, co z toho bude. A ještě jsem přikopla kousíček půdy, na niž jsem zasadila tři rostlinky medvědího česneku. Mňam, ten taky miluju. U delšího záhonku se navíc nachází keř červeného rybízu zachráněného z pustiny. O sázení některých z těchto rostlinek jsem psala zde.

Záhonky s růžičkovou kapustou

A teď to nejzajímavější: záhonky za stodolou. O česnekovém jsem už psala (zde), ten jsme připravili už na podzim. Odklizením hnoje vznikla plocha bez plevelů, kam jsme vyseli růžičkovou kapustu a zatím stále doufáme, že z toho zalévání klacků jednou něco bude. A taky jsem tam píchla svůj koriandr, protože si prý s kapustou rozumí. 

A v první půlce května připravil manžel megazáhon pro řepu a keříčkové fazole. Prý rádi rostou spolu a nevadí jim ořech a jeho stín. Tak uvidíme, jak se jim bude dařit. Záhon jsme zkusili jenom vysekat od trávy, pohnojit (třemi kolečky hnoje, protože kompost nemáme) a zkopat motyčkou. Následně chceme před vysetím zamulčovat zaschlou trávou. Zkrátka experimentujeme se zahradničením bez rytí, které různí odborníci pokládají za zbytečné a možná i škodlivé.

Zkopaný záhon

Málem bych zapomněla: po rok starém hnoji (říkáme mu kompost) jsem rozházela semínka dýní a po deseti dnech jsem objevila první rostlinky a taky dva slepýše, kteří se vyhřívali na sluníčku.


Žádné komentáře: