Minizoo, Zámecké náměstí a další věci z prohlídky Teplic

Pobavilo mě, když jsem zahlédla následující Halloweenskou výzdobu na jednom domě. Máte rádi děti?

Pavouk s pavučinou

Od Škvárovníku jsme pokračovali k minizoo v zámecké zahradě. Myslela jsem, že tam budou nějaké kozy, nebo něco takového, co se dá snadno chovat. Takže jsem byla naprosto překvapená, když jsme za sklem u dětských klouzaček uviděli opičky!

Akorát se přes to sklo blbě fotilo.

Makak (myslím, že kapský)

Při návratu do lázní jsme viděli krásný Zahradní dům.

Zahradní dům u zámecké zahrady v Teplicích

Ulicí U Zámku jsme pokračovali na Zámecké náměstí, které považuji za nejhezčí v Teplicích. Je na něm sloup Nejsvětější trojice, teplický zámek s regionálním muzeem i pravoslavný chrám Povýšení sv. Kříže.

Sloup Nejsvětější trojice

Pravoslavný chrám Povýšení sv. Kříže

V Teplicích se nám líbilo kde co, třeba i takový kryt na kanál.

Kanál

Lázeňskou ulicí jsme vyrazili k prameni Pravřídla. Pak jsme šli dál kolem Císařských a Kamenných lázní k našim, které se neoriginálně jmenují Vojenský lázeňský ústav.

Pramen Pravřídla (nelze pít, i kdyby teklo)

Ozdoba na jednom z domů

Kamenné lázně

Hrad Škvárovník

Už podle názvu Škvárovník jsem usoudila, že ho musím vidět, protože to bylo opravdu zvláštní. Na místě jsme zůstali zkoprněle koukat, něco takového jsme nečekali. Naprosto neobvyklý styl stavby v České republice. Hned jsme vzpomínali na cihlové hrady a kostely v Polsku, ale i tak se tato stavba lišila. Brzy jsme zjistili proč díky čtení popisků na internetu.

Na Letné č.p. 270/4 se nachází umělá zřícenina, která je od 3. 5. 1958 zaregistrována jako kulturní památka rejst. č. ÚSKP 43974/5-5258 – romantická zřícenina hrádku Škvárovník. [4] Zvláštností přitom zůstává, že se nikdy o hrad nejednalo.

Když objekt vidíte poprvé, přemítáte, jestli vyhořel, nebo co se mu stalo, že je tak černý. Jenže jen místy...

Zřícenina Škvárovníku, který není hradem ani náhodou

Fascinující objekt v krásné krajině

Zajímavé okénko do historie

Prvopočátek vzniku Škvárovníku byl již v době přestavby požárem zničených Teplic. Teplického měšťana a zednického mistra Franze Jerkeho zaujaly zajímavým způsobem spečené odpady z místních cihelen. V roce 1802 začal skupovat pole a louky na Špitálském vrchu (dnešní Letné) a měl na jihu vršku malou vinici a třešňový sad. [3][5] V roce 1805 začal stavět svoji ojedinělou zříceninu ze spečených kazových škvárových cihel z místní cihelny, kamene, porcelánové strusky, cihlové škváry a také z cihel po demolici požárem zničených domů. [1][3] Nejprve se jednalo o malý altánek a Franz Jerke zde prodával návštěvníkům občerstvení. Krásný výhled do kraje sem vábil lázeňské hosty, k jejich pohodlí tu byla zřízena promenáda. [2][5] Jerkeho stavba měla svým vzhledem připomínat hradní zříceninu přesně v duchu romantického cítění počátku 19. století. [4] V díle Jerkeho pak pokračovali i další stavitelé, až vznikla ojedinělá bizarní stavba s vyhlídkovou kavárnou, společenskými místnostmi, okrouhlou věží, schodišti, výklenky, výstupy a věžičkami. [2] 

Zvláštní tvary cihel

První, kdo o její existenci zachoval svědectví, nebyl nikdo jiný než básník Johann Wolfgang Goethe. Místo s krásnou vyhlídkou nazývá v letech 1812–1813 „belvederem zvaným Eremitage“ a vyjadřuje se o stavbě jako o „malé podivuhodné budově zedníkově“. [1]

Zednický mistr Jerke se ovšem nespokojil s počáteční podobou hrádku, ale každoročně, až do své smrti v roce 1826, přistavoval další prostory, jako schodiště, balkony, terasy a věže. [2] Na počest dovršení milostného výletu pruského krále Bedřicha Viléma III. přejmenoval Jerke Modrý sál na sál Královský. Král pak navštěvoval Škvárovník téměř každoročně v období 1812-1839. [5] Po roce 1835 sál Jerkovi dědicové vyzdobili obrazy, vyhotovenými na počest tehdy konaného kongresu monarchů. Mezi významné hosty patřil i hudební skladatel Richard Wagner, který Škvárovník navštěvoval během svého pobytu v roce 1834 a v přilehlé zahradní restauraci sepsal první náčrty k opeře „Zákaz lásky“. [1]

Stavba byla využívána až do roku 1987 jako výletní restaurace se společenskými sály, terasami a vyhlídkami. Sloužila jako cíl výletních tras lázeňských hostů. [4] Ale již v té době začala kdysi slavná výletní restaurace upadat. Jak upadala sláva lázní, zapomínalo se i na Škvárovník. [5] Nedostatečná údržba vedla k postupné zchátralosti. Pak podnik Restaurace Teplice málo atraktivní provozovnu vyklidil a nechal napospas. Skutečnost, že se posléze jedna (naštěstí málo podstatná) část zřítila, hodlal využít čelný funkcionář KSČ k likvidaci objektu a získání výjimečného místa ke stavbě rodinné vily. Prohlášení Hrádku za kulturní památku roku 1987 přišlo doslova v hodině dvanácté. [1]

Pohled co nejvíc zepředu budovy

Chátrání po roce 1945 přešlo v devastaci po roce 1990. Devadesátá léta začala snahou o nápravu statiky, ale pak nastalo období častých změn soukromých vlastníků objektu. [1] Poslední majitelé se snaží romantický hrádek zachránit. V několika letech byla opravena střecha. Co však bude se Škvárovníkem dál, zůstává velkým otazníkem. [5]

Nahlédnutí do architektury

Škvárovník (německy Schlackenburg) byl později někdy nazýván Hrádek či Zelený hrádek. Dvoupatrový objekt trojúhelníkové dispozice je tvořen režným zdivem. Konstrukci tvoří směs kamene, cihel a odpadového materiálu (struska = škvára a struskové cihly, které mohou i za název). Doplňuje ji torzo ohradní zdi. Objekt má výraznou okrouhlou věž (zde bývala umístěna Camera obscura k pobavení výletníků). [4]

Odstavec pro fajnšmekry, ostatní nechť přeskočí o jeden dál: „Hlavní severovýchodní průčelí je pětiosé, vstup je ve střední ose. Osy jsou tvořeny otvory s půlkruhovými záklenky, v přízemí byly původně otevřené arkády. Tři osy vpravo v patře tvořila okna s dvojitými šestidílnými okny (dnes zcela chybí), dvě osy vlevo byly původně otevřené arkády (dnes zazděné s luxferovými okénky). Dvě osy nad nimi ve druhém patře jsou dnes otevřenými arkádami (dříve zde byla osazena okna). Ve střední ose průčelí druhého patra jsou dvě menší okna, boční dvě osy vpravo byla původně půlkruhová okna – dnes jsou to otevřené arkády. Vlevo se k objektu napojuje vysoká válcová věž. Boční severozápadní průčelí je komplikované, s osovou nesouměrností pater. V přízemí je osm os – šest oken a dvě slepé arkády, v prvním patře dvanáct os a v druhém patře os šestnáct. Mezi patry jsou umístěné různé ornamenty, vyskládané z cihel. Vpravo je nárožní rizalit tzv. Královského salonku o třech osách, zastřešen malou valbovou střechou. Jihozápadní a jihovýchodní průčelí – obrácená do dvora/zahrady – jsou značně členitá, s ústupky, terasami a četnými okenními osami v nepravidelném uspořádání. Na jihovýchodě navazuje krátké křídlo (dnes jen přízemní, s opěráky, kryté betonovou monolitickou deskou).“[4] Areál restaurace byl v minulosti obehnán kamennou neomítanou ohradní zdí, ze které se do současné doby dochovalo pouze torzo.[4]

A jedna vygooglená pikantnost

Na internetu jsem narazila na spousty starých pohlednic se Škvárovníkem, ale také na bazarový prodej starožitnosti: šálek s měditiskem hradu Škvárovník v Teplicích (značeno August Haas in Schlaggenwald (Slavkov), 19. stol., porcelánový šálek s romantickým dekoračním dobovým černotiskem-měditiskem. Vysoký 6,2 cm, průměr 7,2 cm, v zachovalém stavu. Období: 2. pol. 19. stol., přibližný rok výroby: 1850, prodejce: Antik Bazar Markus, cena 2500 Kč, datum vložení inzerátu 18. 9. 2022, země původu: Česká republika. [3]

Od roku 1980 však celý komplex chátrá a stavba byla zakonzervována. V současné době jsou pak zejména v zadním traktu patrné stavební zásahy. Téměř na poslední chvíli byl Škvárovník zachráněn před demolicí a v roce 1987 byl dokonce prohlášen kulturní památkou. [3]

Pár fotek i interiéru i exteriéru můžete najít zde: https://mira18.rajce.idnes.cz/Skvarovnik/, stejně jako zde: https://takatiky.rajce.idnes.cz/Hrad_Skvarovnik/.

Škvárovník na dobových obrazech: http://fotohistorie.cz/Ustecky/Teplice/Teplice/Teplice_-_Skvarovnik/Default.aspx.

Zdroje:

[1] Koukal, Pavel. Škvárovník, Schlackenburg. Hrady.cz. https://www.hrady.cz/palac-dum-skvarovnik, 20.7. 2005, cit. 15. 10. 2022
[2] Karas, Patrik. Zřícenina hrádku Škvárovník. Prázdné domy. https://prazdnedomy.cz/domy/objekty/detail/472-zricenina-hradku-skvarovnik, 23. prosince 2018, cit. 15. 10. 2022
[3] Šálek s měditiskem-hrad Škvárovník v Teplicích - detail inzerátu. antikpraha.cz. https://www.antikpraha.cz/index.php?idAktualni=8&idInzerat=55767. 18. 9. 2022, cit. 15. 10. 2022
[4] Restaurace, zvaná Škvárovník. Národní památkový ústav, památkový katalog. cit. 15. 10. 2022
[5] Škvárovník. https://audioteplice.cz/text.php?id=06, cit. 15. 10. 2022

Procházka na Letnou

Po obědě jsme vyrazili na vycházku po Teplicích. Nejprve jsme šli po silnici kolem hnusného zbořeniště budov, v kontrastu k němu se na protější straně na kopci tyčila budova obchodní akademie. Architektem tohoto impozantního „zámečku“ byl David Ferber (1844–1903) a stavitelem Adolf Siegmund (1831–1916), který se rovněž podílel na výstavbě dalších významných objektů v Teplicích (radnice, městské knihovny, Císařských lázní, Kolostůjovy kašny…). Součástí budovy je 45 metrů vysoká vyhlídková věž, na kterou se dá dostat jen výjimečně, především v rámci oslav zahájení lázeňské sezóny, které se v Teplicích konají každoročně poslední víkend v květnu.

Obchodní akademie s vyhlídkovou věží v Teplicích 

Pak jsem pokračovali do kopečka dál na Letnou. Hned jsem se musela vyfotit u turistického ukazatele a poslala jsem to kolegyni v Praze. Doufám, že si přečetla, co na něm je. ;-)

Pak jsme dorazili k nádherně opravené Restauraci Hrádek Letná s rozhlednou. Trochu se rozcházejí údaje o tom, kdy byla založena, v jednom zdroji je 1877, v jiném 1897 s tím, že je to k 30. výročí panování Františka Josefa I. Pokud Wikipedie nekecá, začal F. J. I. vládnout 2. prosince 1848, takže správně by mělo být první datum. Stavbu inicioval Horský spolek. Po 2. světové válce objekt pomalu chátral. Po několika změnách majitelů a opravě v roce 2014 se zde dnes nachází restaurace a wellness. Z vyhlídkového ochozu ve výšce 25 metrů je kruhový výhled na Krušné hory a České středohoří.

Restaurace Hrádek Letná

V dálce jsme viděli hrad Doubravka a planetárium. 

Hrad Doubravská hora a v popředí planetárium v Teplicích

Následně nás zaujal divný objekt stojící v parku. Tušíte na co to je?

Podivná věc v parku

Známý nám pak jednou při snídani vysvětloval, že to slouží k zachytávání házených disků. Hraje se na tom frisbee golf.

Vítejte v Teplicích!

Překvapilo mě, že z Ústí nad Labem je to do Teplic jen co by kamenem dohodil. Měla jsem ohromnou radost, že už jsem tady. Cesta byla tak pohodová a příjemná, že mi skoro bylo líto, že není delší. Když jsem vylezla na hlavním nádraží, otočila jsem se a vyfotila si jeho část. To v lešení mi nepřišlo zajímavé, protože to nebylo vidět.

Hlavní nádraží v Teplicích (část bez lešení)

Vyrazila jsem po Vrchlického ulici a dál jsem mohla pokračovat po červené turistické značce přes Zeyerovo náměstí a ulici Svatopluka Čecha k Vojenskému lázeňskému ústavu, kde jsem měla zamluvenou péči. Cestou jsem se kochala krásnými domky.

U kostela sv. Alžběty Uherské jsem trochu znejistěla, ale ukázalo se, že zbytečně. V parku jsem uviděla sochu koně ležícího na zádech a hned vedle už byly lázně. 

Kostel sv. Alžběty Uherské

Socha ležícího koně v parku

Na recepci na mě téměř čekali. Divila jsem se tomu, ale paní mi vysvětlila, že se v pátek ubytovává málokdo. Proč? Vždyť to je ideální, protože si užijete ještě celý dlouhý krásný víkend a navíc stihnete vstupní prohlídku u lékaře. A procedury můžete mít tím pádem naplánované již na pondělí. Nebo jako v tomto případě dokonce i na sobotu!

Pokoj vypadá parádně, postel je pohodlná, i když dost měkká

Pohled z okna na vnitřní nádvoří s kašnou

Cesta do Teplic v Čechách

Výlety do neznáma mají jedno skvělé kouzlo – jste tak trochu nervózní, jestli všechno klapne. Zda na sebe budou navazovat spoje, jestli jste doma něco nezapomněli, a hlavně jaké to tam bude. Bude se vám tam líbit?

Z domova jsem vyrážela tradičně pěšky na autobus. Dala jsem si dostatečný časový náskok, abych mohla přemlouvat husy a krůty, že chtějí jít na tu část zahrady jako vždycky a psa naopak, že tam jít nechce. Popadla jsem velký bágl sbalený včera na poslední chvíli (jako obvykle), ale plný více méně jen postradatelných věcí. Hlavní v něm je pletení! A pití na cestu. A pomaličku ťapkala zabalená v šále a kulíšku (a kabátu), překvapilo mě, jak bylo teplo, i když jsem měla punčocháče a šaty. Až na nádraží mi byla zima na nohy, ale to bych předbíhala.

Nejdřív jsem jela busem jako do práce, akorát jsem musela vystoupit o chvilku dřív, doběhnout na osobák – bylo to jen tak tak – a pak v Holešovicích přestoupit na rychlík Krušnohor, který mě doveze až do Teplic. 

Když jsem se usadila v moderním vagóně, nadšeně jsem se začala rozplývat nad novými sedačkami, příjemným místem a malým obsazením. Obecně sice nefandím jednomu velkému vagónu, ve kterém sedí všichni spolu, zvlášť teď, když zase řádí covid, ale taky nepotřebuji slyšet všechny ty lidi, kteří si i v relativně velké vzdálenosti ode mě povídají. Po zapnutí počítače mě překvapilo, že tu je wifi. Fakt? Super! Můžu si hrát. Nebo dělat do práce. Ještě bych pár věcí potřebovala dokončit. Rychle si ověřím, že z nádraží trefím do lázní – ano, je to opravdu jenom pořád rovně a k tomu kilometr. Tak to fakt půjdu pěšky. Původně jsem plánovala jet trolejbusem, ale tohle nemá cenu. Poučení pro příště – zkontrolovat si na mapě, jak je to daleko a kudy. To, že to trolejbus pojede 20 minut neznamená, že tam pěšky nebudete rychlejc!

Pohled na Bohnice z vlaku

Dramatický východ slunce v mlze

Palubní monitor ukazuje, že jedeme rychlostí 156 km/hod. Nad řekou se vznáší mlha, která vypadá dramaticky jako ve filmu. Nemůžu se jí nabažit. V jednu chvíli z bílého oparu na nebi vykouknu slunce a vypadá jak Měsíc. Vůbec nezáří, jen tak tam je.

Z nově nabyté časové svobody jsem trochu rozpačitá. Myslela jsem, že si cestou budu číst – mám s sebou dvě super knížky, která mám rozečtené. Jednu o psychopatech a druhou o šťouchání, k obojímu se vrátím později. Nebo plést, mám s sebou dva šátky a jednu dlouho odkládanou chudinku. A taky ponožky. S ovečkama. Které jsem nahodila včera. Jenže to jsem nepřemýšlela nad tím, že bych mohla zapnout kompík a nerušeně pracovat, nebo psát blog. Nebo deník. Nebo možná i kreslit – na papír – protože se zdá, že tenhle vlak skoro nedrncá. Ale na kreslení by to asi nebylo. I když kdo ví. Při sketchingu nemáte mít úplně rovné čáry, aby to vypadalo jako že jste to skicovali někde v terénu a ne kreslili doma za stolem.

Tady se mi líbila upravená zahrada v japonském stylu

Na téhle fotce mě zaujal kontrastně žlutý kamion bez jakýchkoli reklamních popisů, hezky ladí s tím stromem před ním

Přední část fotky je barevná díky stromům, zadní došeda díky mlze

Je mi jasné, že fotky z vlaku nejsou žádná bomba, ale chtěla jsem vám ukázat, jak zajímavě vypadaly povalující se cáry mlhy a jak někdy vyšly docela pěkné fotky.

A na závěr trocha barviček: můj nový sešitek na kreslení Inktoberu 2022 (uvidíte v listopadu na mém blogu o tvorbě), nebo na instáči (můj Instagram pouze s mojí tvorbou) některé už teď. Líbila se mi představa barevných puntíků na černobílých pruhovaných šatech. Ale nevyznělo to úplně tak, jak jsem zamýšlela.

Barevný bloček na černobílé kreslení

Bobřík nestěžování si

Tohohle bobříka jsem vymyslela, když už jsem nemohla poslouchat, jak si pořád stěžuju, že toho mám v práci moc. Sice to byla pravda (a je pořád), ale unavovalo to i mě samotnou. Přemítala jsem, co s tím udělám a řekla jsem si, že si zkusím jeden den nestěžovat. Nikomu, na nic a na nikoho. Ať se děje cokoliv.

Ukázalo se, že to nedokážu a ani se toho nemuselo zase tak moc stát. Prostě když už se člověk rozjede, postěžuje si rád. Asi chce, aby ho někdo politoval, nebo ho potěší, že může přijít se svou troškou do mlýna, když si stěžují i všichni ostatní. Všichni toho přece máme hodně. Možná je v tom i trocha pýchy, že zapadá. Tak jako jsme všichni znechuceni zdražováním, stěžujeme si všichni, že toho máme v práci moc a nestíháme.

Teď už se mi o tom nepíše tak docela snadno, protože už jsem se nad to povznesla. Podařilo se mi zorganizovat si pracovní i soukromé úkoly a vědět, do čeho se mám pustit jako první – ne jen co hoří, ale i co je důležité. Pro duševní zdraví mi navíc pomohl jeden neplánovaný den práce z domova, když jsem „odbouchala“ část prioritních úkolů, aniž bych se pořád nechávala vyrušovat dotazy, zda koupím mlíko do kuchyňky. Věřili byste, že mi Košík dovolil koupit jenom dva cukry? A to každý stojí 30 Kč/kg! Není to tak dávno (snad ještě letos), co jsem ho kupovala za 9 Kč (a ne, nevypadla mi jedna číslovka).

Bobříka jsem zařadila do páté skupiny, protože je tam ještě aktuálně místo. Kdybyste měli zájem, můžete si je všechny prohlídnout na níže přiložených odkazech. Ideální je samozřejmě i vyzkoušet. 

A kdybyste chtěli nějaký ten návod, jak lépe pracovat s časem, doporučuji štítek time management, kde se v brzké době objeví nové tipy. Aktuálně zahrnují 36 článků.

• Bobříci 1 – od Jaroslava Foglara
• Bobříci 2 – od Jaroslava Foglara
• Bobříci 3 – novodobější bobříci pro legraci
• Bobříci 4 – mnou vymyšlení bobříci
• Bobříci 5 – mnou vymyšlení bobříci

Česnekový postřik

11. 9. 2022

Musím se vám k něčemu přiznat – hrozně bojujeme s molicemi, mšicemi a housenkami (asi bělásků) u růžičkové kapusty. Dokonce máme obavy, že nebude žádná úroda. Proto jsme se rozhodli přistoupit k drastickému řešení: česnekovému postřiku podle Charlese Dowdinga (viz kniha Zahradničení bez rytí). Recept je jednoduchý: palice česneku (použili jsme celou jednu z naší domácí sklizně viz zde, budiž jí zem lehká) a 6 hrnků vody. Rozmixovat, nechat dva dny odstát a pak smíchat s trochou ekologického prostředku na mytí nádobí. Přelít do rozprašovače a postříkat rostliny. Pozor na sluníčka sedmitečná!

Jiný postřik, který jsme našli někde na internetu tvořil litr teplé vody, 1/2 lžičky jedlé sody a pár kapek prostředku na mytí nádobí.

Podzimní bucket list

Napište alespoň 10 položek do bucket listu na podzimní období. Ideální jsou takové, které nelze realizovat v jiném období. V případě potřeby doplňte čímkoliv dalším, co byste na podzim rádi podnikli. Zkuste se nad tím zamyslet, než budete číst dál, abych vás zbytečně neovlivňovala.

Jenom připomínám, že letošní podzim začal v pátek 23. 9. 2022 a končí ve středu 21. 12. 2022. Můžete se ovšem rozhodnout, že váš podzim je kratší, protože byste rádi některé prosincové aktivity zařadili do zimního bucket listu, kam já osobně řadím vše spojené s Vánoci.

V mém seznamu věcí, které chci zažít na podzim (abych to řekla správně česky), jsou následující položky:

1. dát si burčák (možná i svařák vzhledem k letošním teplotám)
2. jít sbírat houby (a pak si je udělat na másle, s těstovinama nebo jako řízky a taky nasušte na zimu)
3. uplést si (pod)zimní ponožky
4. zapálit první svíčku
5. zapálit si v kamnech (jupí jou!)
6. udělat si dýňovou polévku (nebo třeba buchtu) [1], dýňový chléb, máslo, pumpkin spice latte [2]
7. uvařit si yogi čaj (recepty u mě na blogu zde)
8. jít na samosběr jablek a zkusit si udělat karamelizovaná jablka [1], jablečný koláč nebo chipsy [2]
9. vytáhnout ze skříně oblíbené zimní oblečení: svetr, šátek, barevné punčocháče a kozačky
10. pouštět draka [2]
11. prohlížet si staré fotky, z dětství nebo před deseti lety, číst si deníky, pouštět video nebo hudbu... vzpomínat a povídat si o tom, co jste tenkrát zažili
12. vytáhnout plyšové povlečení na peřinu (a taky prostěradlo)
13. nehrabat listí, protože je to lepší pro přírodu a pohodlnější pro mě (2 v 1!)
14. pozvat kominíka a nechat si vyčistit komín (není to tak úplně do bucket listu, ale hodí se to udělat)
15. naplánovat si výměnu pneumatik na zimní
16. nastavit si hodiny zpět 30. 10. budou ve tři hodině dvě [2]
17. nakreslit obrázek dýchající babím létem
18. navštívit Dny otevřených ateliérů (DOA) 
19. oslavit Halloween, tipy zde v mém článku
20. zajít si na svatomartinskou husu
21. ...

Kdybyste měli chuť googlit, najdete mraky inspirace na podzimní bucket aktivity, zejména s dětmi nebo pro děti. Ale můžete se podívat sem, co připadalo zajímavé mně:

• Vyrobte si zvířátka z kaštánků, podzimní věneček z listů a šišek a další podzimní či halloweenské dekorace.
• Vydlabejte halloweenské dýně a zapalte v nich čajové svíčky.
• Udělejte jakoukoliv další oslavu Halloweenu nebo návštěvu akce, která je s tímto svátkem spojená. [1]
• Kochejte se barevným listím na krátké procházce. [1]
• Foťte v zapadajícím slunci (nemusíte kvůli tomu čekat až do desíti a fotky mají nádherný šmrnc, pokud není zrovna oblačno).
• Udělejte si táborák, opečte buřty, jablka, cibuli nebo brambory, jak je libo.
• Navštivte kukuřičné bludiště. [1] Překvapilo mě, že to najdete i v ČR (viz zde).
• Naučte se plést a upleťte si šálu. [2] Já bych radila pořádné tlusté těsné vlněné ponožky (80 % vlny a 20 % umělotiny, aby něco vydržely), ale je to už trochu složitější pro úplného začátečníka. ... Upleťte si svetr a šálu, než udeří zima. [4]
• Upečte si marshmallows. [2]
• Naučte se vyrábět svíčky a užívejte si jejich psychologické teplo. [2]
• Zachumlejte se pod pohodlnou deku a „začněte řešit svůj seznam knih“. Dokonce jsem viděla návrh: udělejte si fleecovou deku. To jako vysrážet vlněnou přikrývku? [2] Osobně by mě lákalo uplést si vlněnou deku. (viz můj článek Nejkrásnější háčkované/pletené deky na Ravelry dle Angeliky)
• americká atrakce: vydejte se na seno [2]
• Použijte starý svetr jako řemeslný materiál. Vyrobte si polštář, kryt stínidla, cokoliv chcete. [2]
• Uspořádejte podzimní konzervárenskou párty. [2]
• Zasaďte si podzimní zahradu. [2]
• Vyzkoušejte nový recept na polévku. [2]
• Ukliďte si šatník. Zbavte se letního oblečení, které vám nesedělo, nebo už ho nechcete nosit. U ostatního zkontrolujte, zda nemá dírky a vše před uložením do skříně vyperte. [2]
• Najděte nebo pořiďte (můžete i vyrobit) krmítko pro ptáčky. [2]
• Pořiďte rodinné fotografie na vánoční přání. [2]
• Udělejte si horkou čokoládu a pozvěte i sousedy. [2] Na čokoládu přidejte šlehačku, marshmallows a další polevy, které máte rádi!
• Vytvořte si děkovný deník, do kterého zaznamenáte vše, za co jste vděční. Můžete s dětmi vytvořit děkovný strom: nakreslí barvičkami podklad, přes něj černým fixem obkreslí svou ruku s roztaženými prsty (= strom) a následně se na něj nalepují post-ity s věcmi, za které jsou vděčny nebo rády. [2] Vychází to ze Dne díkůvzdání (čtvrtý čtvrtek v listopadu, letos 24. 11. 2022), kdybyste to (stejně jako já) nevěděli. Z toho se hned nabízí oslavit Den díkůvzdání, nebo si jenom upéct krocana. Udělejte z přemýšlení o tom, za co jste vděční svou denní rutinu. Učiní vás to šťastnějšími, protože si více budete uvědomovat dobré věci, které vás potkaly. [5]  
• Udělejte si seznam vánočních dobrot, které chcete vyrobit a začněte testovat recepty. Pečte cukroví a jezte je teplé z trouby. [2]
• A pro změnu něco užitečného a důležitého: Vyměňte baterie v detektorech kouře. [2]
• „Udělejte otisky krůtích rukou.“ (make turkey handprints) Ptáte se co to je a jak to udělat? V životě jsem o tom neslyšela, ale když jsem si vygooglila obrázky, docela mě to pobavilo: Natřete dítěti dlaň hnědou barvou. Prsty natřete různými barvami: červenou, oranžovou nebo žlutou. Ideálně každý jinou. Přitiskněte natřenou ruku na papír, abyste vytvořili otisk krůtí ruky. Když otisk ruky zaschne, pomocí fixů přidejte k otisku ruky oko, nohy, křídla a zobák, abyste z ní udělali krocana. [2]
• Obkreslete listy pod papírem voskovkama [2] nebo pastelkama (Make leaf rubbings with fallen leaves, paper, and crayons.) Návod: https://www.youtube.com/watch?v=W66TAqCT4hc. Jiná varianta: https://www.youtube.com/watch?v=yk7EbRFulpY.
• Udělejte si rodinný herní večer. [2]
• Zahrajte si šiškovanou. [2]
• Váš domov by se měl měnit s ročním obdobím, stejně jako váš šatník. Začněte tím, že vyměníte letní prádlo za teplejší prostěradla, pohodlné přehozy a přikrývku navíc. Pak si vezměte nějaké příjemně vonící svíčky (čím více, tím lépe), přidejte skořicový olej do difuzéru esenciálního oleje a přihoďte měkký koberec nebo pohoďte polštáře. [3]
• Jezte sezónně: Existuje více plodin na podzim než dýně. V této sezóně naplňte svou lednici produkty, jako jsou jablka, zelené fazolky, kapusta, sladké brambory, řepa, mangold, fíky a ředkvičky. Navíc nezapomeňte přidat klasické příchutě, které chutnají jako podzim: skořice, šalvěj, muškátový oříšek a tak dále. [3]
• Změňte svou kosmetickou rutinu: Zkuste přidat silný hydratační krém nebo noční masku, nahradit pudrový make-up krémovými verzemi. Noste s sebou balzám na rty. Stejně tak používejte méně suchého šamponu a zvyšte hloubkové kondicionační ošetření. Chcete-li to vylepšit, přidejte do své rutiny trend podzimní krásy, ať už jde o tmavé rty nebo aktuální vlasový trend. [3]
• Naplánujte si podzimní rande. [3]
• Udělejte si dlouhou procházku v dešti. [5]
• Skočte do velké hromady listí: Je to skvělá aktivita, díky které se budete znovu cítit jako dítě. Pokud máte své vlastní děti, je to skvělý způsob, jak si s nimi vytvořit dobré vzpomínky – také je přimět shrabat listí. [5]
• Udělejte si večeři při svíčkách. [5]
• Vytvořte podzimní seznam písní. [5]
• Kupte si nový pár chlupatých (fuzzy) ponožek. [5] 
• Proveďte Photo Scavenger Hunt: Shromážděte své přátele a rodinu, pak se rozdělte do skupin a vydejte se hledat věci související s podzimem ve vašem okolí. Vyfoťte každou věc na svém seznamu a vyhrává skupina, která je všechny najde jako první. [5]
• Postavte strašáka, inspiraci najdete na instagramu nebo pinterestu. [5]
• Navštivte únikovou místnost. [5]
• Udělejte jablečné máslo a koblihy. [5]
• Zkuste geocaching [6]
• Udělejte si výlet do zoo [6]
• Uvařte si chilli (předpokládám, že se jedná o chilli con carne nebo něco podobného, prostě hovězí maso), ne jen chilli paprička ;-) [6]
• Navštivte dožínky [6]

Tak co, vybrali jste si? Nebo vás napadlo něco vlastního?

Inspirace:

[1] Chelsea, Fall travel bucket list – 13 must-do autumn activities, 28. 9. 2021, https://onechelofanadventure.com/fall-travel-bucket-list-13-must-do-autumn-activities/, cit. 29. 9. 2022

[2] Whitney, Fall Bucket List Ideas, publikováno 30. 8. 2018, poslední update 9. 9. 2021, https://simplifyingfamily.com/fall-bucket-list-ideas/, cit. 29. 9. 2022

[3] Josie Santi, Our Ultimate Fall Bucket List To Help You Make the Most of the Season, The Everygirl, 1. 9. 2022, https://theeverygirl.com/fall-bucket-list/, cit. 29. 9. 2022

[4] Grace, The Ultimate Fall Bucket List: 40 Fun Activities To Try This Autumn, Glossy belle, poslední update 1. 8. 2022, https://glossybelle.com/ultimate-fall-bucket-list/, cit. 29. 9. 2022

[5] A point of light, https://apointoflight.co/fun-activities-for-your-autumn-bucket-list/, cit. 29. 9. 2022

[6] Nedra. 40 fall bucket list ideas. Adventure mom. https://adventuremomblog.com/40-fall-bucket-list-ideas/, cit. 3. 10. 2022

Fazolky frčej a řepa jakbysmet

Tak se nám blíží konec září a já se musím pochlubit, že už máme za sebou trojí sklizeň zelených fazolek. A nejspíš bychom jich sklidili ještě více, kdybychom si hned na začátku nastudovali, že čím menší, tím lepší. 

Ohledně řepy jsme se sklizně trochu báli. Co s ní uděláme, až bude zralá? A jak poznáme, že je zralá? Kdy ji máme sklízet? Už na začátku září? Nebo v polovině? A co s ní potom? Dokážeme ji uskladnit tak, aby se nezkazila? Nebylo by lepší ji naložit?

Mladou řepu jsme zkoušeli baštit i syrovou. Nebylo to špatné, ale zdála se mi celkem tvrdá. A ani z chuti jsem nebyla kdovíjak odvařené. 

Rajčatové šílenství roku 2022

S údivem zjišťuji, že jsem zde ještě nepublikovala článek s rajčatovými fotkami a se spoustou psaní o rajčatech. Nechápu, jak je to možné. Přitom jsme si letos prožili rajčatové šílenství. Vlastně ani ne tak moc my. Byli jsme zrovna na dovolené a musel se činit zbytek rodiny. Prý dělali i kečup a vůbec si s tím velkým množstvím nevěděli rady. Sklizeň na kýble? To se hned tak nevidí. Ale recept nemám. V tuto chvíli (11. 9. 2022) spíš přemýšlím, co s drobnou nadúrodou učiním já.

Velikost rajčat z našeho záhonku za stodolou

Nejvtipnější jsou paprikorajčata. Pojmenovala jsem je tak na základě tvaru, který mají. Vůbec netuším, co je to za odrůdu. Jen že vypadají takhle trochu divně. Ale přitom dokáží dorůst skvělých rozměrů.

Tyče k rajčatům

Před odjezdem k moři (letos pro změnu Itálie) jsem zkoumala, co udělat s rajčaty, která bylo třeba sklidit ještě zelená, abychom mohli rostlinky přivázat k nově koupeným kovovým tyčím. Naše dřevěné laťky už totiž tu váhu nezvládaly, lámaly se nebo vyvracely.

Ani omotávání kolem tyčí nebylo právě jednoduché a chvílemi by se nám k tomu hodila i třetí osoba. Jen ve dvou to byl celkem slušný záhul. Namotávání rostlinek na tyče a jejich případné přivazování provázky bohužel stálo rostlinky pár rajčat a taky spoustu listů. Především jsme se ale snažili nezlomit hlavní živnou žílu.

Plody obsypaná rostliny

Četla jsem o různých džemech ze zelených rajčat nebo nakládaných zelených rajčatech, ale pokaždé se mluvilo o tom, že musí být člověk opatrný na to, kolik jich sní. Velké množství může být snad i životu nebezpečné. Zelená rajčata bohužel nejsou vhodná ani pro kozy. Nadhodila jsem to v práci a kolega mě přesvědčil, ať nechám úrodu uzrát někde v teple. Využila jsem předsíň a umístila rajčata na mrazák. Bohužel jsem si nepořídila fotku, ale vypadalo to podobně jako nyní (11. 9. 2022).

Zelená rajčata zvláštního tvaru (jako paprika) můžete vidět i na následujícím obrázku. Ovšem foceno 16. 8. 2022.

Rajčata zvláštního tvaru

Po troše googlení to vypadá, že by to mohla být odrůda Hugo nebo Cornabel F1, nebo taky úplně jiná. S naším studeným odchovem (doma míváme na jaře, když jsme v práci, třeba jen 15°C) a začátečnickými zkušenostmi jsme si všechna rajčata pořídili už jako rostlinky, takže jsme nic nepěstovali ze semen, a tudíž nevíme, o jakou odrůdu se jedná.

Nový zelený kamarádi

Od jedné známé, budu jí říkat třeba teta Líba, jsem dostala přebývající zelenou havěť. Jakési keříkovité rostlinky. Moc jsem nevěděla, co si s nimi počít, protože původní informace, která se ke mně dostala, zněla asi tak, že jí přebývají nějaké květiny na skalce nebo v záhonku. Jo, květinky, to bych si nechala líbit. Tak třeba jednu dvě, jestli jich bude hodně. Myslela jsem na nějaké kvetoucí cibuloviny, v horším případě netřesk nebo něco jiného sukulentovitého. Ale jenom takový rychle se rozrůstající zelený bordel?

Kromě toho, že nepotěší oko svými květy, tak se ani nedá sníst. Takže vyvstala obvyklá otázka: kam s ním?

Nakonec jsem usoudila, že bude nejlepší jako ohraničení měsíčkového záhonku, který tím pádem nebude možné omylem (nebo záměrně) přejet sekačkou. Navíc zabrání rostlinkám válet se jen tak po trávě a budou pěkně držet formaci. To vše za předpokladu, že se mi zeleným plotem časem podaří obehnat celý záhonek s naprosto mizernou půdou.

Jsem zvědavá, jak se bude rostlinkám dařit. Držím jim pěsti, aby dobře.

Záhonek vylepšený o zelený živý plot

Nečekaná růžová růže

Objevila jsem růžovou růži uprostřed vysoké trávy pod meruňkou na zahrádce s jahodami, měsíčkem a spešl záhonkem, na kterém nakonec vyrostla jen rukola. Nebylo by na tom až tak nic divného, kdyby metr od ní nerostla moje červená a dávalo jakýkoliv smysl, aby se tam vyskytla tahle.

Nakonec jsem záhadu vyřešila. Kdysi tam rostla babičce, tak tam asi po ní zůstaly kořeny a teď, když to nikdo dlouho nesekal, tak se vzchopila.

Itálie – obsah a přehled

Nebýt posledního dne, měla bych jenom 244 fotek. Ale díky návštěvě městečka Aquileia, které je od roku 1998 zapsané v UNESCO, jsem se dostala na krásných 420, takže vám tu budu mít co ukázat. Jen najít čas to všechno napsat! :-) 

Články se budu snažit dát do dní, kam skutečně patří, protože se to ten den odehrávalo. I když i moje poznámky mohou být trochu nepřesné. Samozřejmě je píši až zpětně. 

Offline dovolená: pár plků o tom, co se dělo před cestou

Bella Italia Village: první den na hotelu a první dojmy

Česneková sklizeň

Po návratu z dovolené, tak jako pokaždé, jdeme zkontrolovat, co se kde událo. Nejdůležitější je česnek. Potřebujeme ho sklidit. Plánujeme si to hned na den příjezdu, nebo druhý den. Vyšlo to na dnešek. Po vyrýpnutí prvního jsme trochu rozpačití. 

Zdá se, že hlavička má lysé stroužky. Na jednotlivých stroužcích by měly být suknice, lidově jim říkáme slupky, ale nejsou. U druhé hlavičky je to to samé. Jak to?! 

Divíme se trochu zoufale. Vždyť před odjezdem, asi tak v polovině srpna, vypadal česnek pěkně. Už skoro hotově. Jen jsme neměli čas ho vybrat a nechtěli jsme riskovat, že se bude sušit bez našeho dohledu. Asi to byla chyba. Když tak listuju nejrůznějšími stránkami o pěstování, skladování a pod. Zdá se, že na správnou sklizeň máte asi tak týden. 

Přerušíme tedy vyrýpávání rýčem – rozhodně se nám ho nepodařilo vytáhnout za uschlý stvol – a jdu googlit. Nikde na internetu se mi nepodařilo vyhledat, co s tím udělat a jak ho tím pádem skladovat. Ani co, to způsobilo. Všude píšou jen o tom, že pokud se nechá příliš dlouho v zemi, budou se cibulky rozpadat na jednotlivé stroužky. Je to k vzteku. 

Naše první úroda česneku

Rozhodneme se tedy, že ho vytáhneme všechen. O úrodu se rozdělíme se zbytkem rodiny. Tchyně radí dát ho do mrazáku. Dělá to tak a zdá se, že to funguje a česnek je stále dobrý. Hledám nějaký kvalitní zdroj s informacemi, ale je těžké si vybrat.

Jsem na vážkách, kterou fotku zveřejnit

Objevila jsem u nás nové zvířátko. Vážku. Moc neposeděla, ale pár fotek se mi podařilo udělat. Potíž je v tom, kterou vybrat a sdílet. Připadají mi nádherné všechny.