Válím se doma (1)

Předchozí díl deníkového záznamu Asi budu nemocná najdete po kliknutí.

Čt 21. 4., ztráta čichu

Ráno jsem si uvědomila, že necítím. Nejdřív vůbec nic, později jen malinko z toho, jak jsou různé věci aromatické. Napsala jsem doktorovi a objednala se na zítra na PCR test na Covid. Do výsledku testu mám zůstat v karanténě. Haha, vždyť jsem na antibiotikách, neschopence a bez vycházek. Jak víc v karanténě můžu být?

Začala jsem přemýšlet, co bych mohla dělat, kdyby mi bylo dobře a nechtěla bych přímo pracovat. Jsem na neschopence, tak bych vlastně neměla, ne? Navíc bych si tím nerada přitížila. Když toho má člověk moc a zařizování z domova tomu docela nahrává, není to zrovna odpočinkový stav.

Zrovna tak jsem ale musela přehodnotit některé své aktivity, třeba šití nebo pletení na stroji není moc vhodné, protože bych u toho neseděla nebo neležela. Sice nevím, proč se nutně musí odpočívat v této poloze, ale pro jistotu ji preferuji.

Nakonec jsem dala dohromady 44 nápadů toho, jak využít čas a nebýt nešťastná z toho, že nemůžu ven. Pár jich uvádím:

• Udělat zálohu věcí v počítači. A předtím tam uklidit v souborech.
• Zredukovat (vypít) svoje gigantické množství čajů.
• Poslouchat nějaké zajímavé audio/videokurzy, třeba i ten o šití bot, nebo ten o psaní od René Nekudy.
• Projít různé papíry v krabicích a vytřídit je.
• Koukat na filmy, které mám uložené v počítači, nebo na youtubu v Přehrát později.
• Poslouchat hudbu.
• Přečíst nějakou půjčenou beletrii, kterou bych ideálně mohla zařadit do Čtenářské výzvy 2022, například Pařížskou švadlenu.
• Přečíst knihu Život, na který metr nestačí a pak ji vrátit kolegyni.
• Přečíst nějaké naučné knihy např. o šití (Nekonečný střih), nebo o permakulturní zahradě.
• Mohla bych dopsat blog a taky deník v počítači.
• Co takhle pokročit s těmi čtverci na tu velkou deku? 21. 4. je ideální den k nahození dalších dvou čtverců. Nebo bych mohla každý den nahodit jeden? Aby mi víc přibývaly dny, kdy jsem něco nahodila? Ale to mi přijde podlé a nudné.
• Plést složité vzory, např. Stephenův šátek Texture Time (říkám mu Winter is coming) nebo Alhambra memories, nebo ten šátek Flying Foxtail Wrap či Doodlera (oba též od Stephena Westa).
• Plést březnové ponožky pro SKA: Gladys – Stihla bych je do konce dubna?
• Plést dubnové ponožky pro SKA: Hot Gloves – Stačí je stihnout do konce května, ale bylo by fajn mít je už do konce dubna a v květnu plést ty květnové, takový byl i můj původní záměr.
• Plést vetry Andrey Mowray: Daydreamer.
• Naučit se kreslit manga podle příručky, nebo ty kočky místo vlasů.
• Ozvat se přátelům: telefonicky či mailem… 
• Prostudovat knihy o time managementu – příprava na moje školení na konci května, např. Bullet journal pěkně celý znovu od začátku, nebo Petr Ludwig: Konec prokrastinace.
• Broňova videa k angličtině.
• Vybrat fotky na vyvolání do prvního alba i do svatebního.

Pá 22. 4., PCR test a pohádka pro dobrou náladu

Vstávám opět po deváté, přičemž jsem si v šest vzala prášek díky budíku. Ještě že jich i v mém tlačítkovém telefonu jde nastavit rovnou pět! Čas mi ubýhá úplně jinak než jindy. Chvílemi hrozně rychle a někdy se celkem příjemně vleče. Jindy se pro změnu vleče dost nepříjemně.

Zase se mi zhoršila rýma, tak jsem si začala lít do nosu sůl z konvičky, která je k tomu určená. Nevím, jestli to pomůže, ale aspoň chvíli po tom se mi líp smrká. 

I když si myslím, že jsem se vrátila k normálu, protože mám chuť na snídani (včera jsem nejedla vůbec, až večeři), ukáže se, že nesním ani kousek mazance, natož pak jogurt s marmeládou, který jsem si připravila. Nevadí, dojím to k obědu!

Pustím si Alenku v říši divů a háčkuju deku Charlotte's Dream Blanket od Dedri Uys (můžete mrknout na článek Cihlový a tmavě modrý čtverec na Tvorbě). Rovnou dva čtverce najednou, abych pořád tolik nemusela sledovat návod. Je to užitečné. Myslím, že to šetří čas. Jednou se kouknete, jak se to dělá a pak to zopakujete hned na dvou čtvercích. Horší to bude s těmi trojúhelníky, které se pak přiháčkovávají ke každé straně čtverce. Ty nemůžu dělat najednou, protože bych potřebovala mít rozdělaných osm šedých klubíček zároveň. :-( 

Zarezervovala jsem si PCR test na čtvrtou hodinu odpoledne, aby mě tam manžel mohl hodit. Nevýhoda toho, když nebydlíte v Praze a nemůžete se samostatně snadno pohybovat metrem nebo tramvají a taky když nemáte vlastní auto. Pomalý týpek ve stánku na odběry mi připomínal bývalého přítele, což mě už samo o sobě moc nepotěšilo. Tempo mi bylo celkem jedno, nikam jsem nespěchala. Ale namíchlo mě, že jsem z jeho řeči vyrozuměla, že mi PCR test hodil na pojišťovnu, protože to neuměl správně zakliknout v počítači, i když jsem měla žádanku od lékaře. Ani mi nejde o to, že mi pojišťovna zaplatí jen jeden test v měsíci, do konce dubna už asi další potřebovat pravděpodobně nebudu, ale spíš to, že mi vlastně přímo neřekl, že to udělal. A navíc je to trochu jako kdyby lékař v počítači zaklikl operaci ledviny místo oka, protože to se mu zrovna zakliknout nedařilo. 

P. S.: Málem bych zapomněla na tu pohádku! Dokoukávali jsme Fantastická zvířata a kde je najít (****). Byla výborná a já se opravdu bavila. Legrace i dobrodružství, ideální film, který mě úplně pohltil. I na ČSFD má 73 %, tak to se zase jednou shodneme. Další díly seriálu o tom, jak jsem byla nemocná najdete zde: Válím se doma díl druhý, třetí.