Zdá se mi, že poslední dobou by se dal náš život Na statku scucnout do Náš život se psem. Mohlo by to být tím, že Princezna má ráda maximum pozornosti a vždy ji rozmrzí, když se věnuju někomu jinému. Dokonce ji podezírám, že tohle je ten hlavní důvod, proč zlobí kočky.
Ale nejen to. Je přesvědčená, že by měla dostávat pestřejší stravu: jakékoliv granule žere vždy jen chvíli a pak chce něco nového. Nebo ještě lépe lidského. Asi před čtrnácti dny jsem jí do granulí zamíchala výpek z krůty – už jsme ho měli v lednici příliš dlouho a neměli jsme na něj chuť vzhledem k množství sádla a tak. Díky tomu mi Princezna zblajzla dvojnásobnou dávku granulí.
„Zív. Patřím na gauč!“ |
Ostatně i kozy přece chováme pro její zábavu. Sice už to s nimi není ono, protože z ní mají respekt a uctivě před ní couvají, kamkoliv si usmyslí, že se chce podívat. Žrádlo nežrádlo, pes má přednost. Minule jsem si všimla, jak schválně čuchala k Melindině nosu a jen tak výhružně pro legraci cvakla čelistmi jako kdyby ji chtěla kousnout a pak se podívala na mě a šupajdila za mnou, jako kdyby se mi to jenom zdálo a ona nic neprovedla.
Taky je přesvědčená, že by měla chodit víc dovnitř. Rozhodně umí využít každé příležitosti, kdy to vypadá, že by mohla jít dál. Nejspíš by stačilo jenom pokynout, ale přece jen volám „volno“ nebo „tak pojď“, rozumí tomu moc dobře.
Navíc bychom ji měli nechávat ležet na gauči a ne na zemi. Už se mi to několikrát snažila naznačit. A já to pořád nechápu.
P. S.: Je to tak čtrnáct dní, co v noci štěkala jak pominutá, takže ji manžel došel ven sprdnout, protože nemá co štěkat, když je venku klid. Ať si klidně štěká, když někdo chodí po návsi. Dokonce by nám nevadilo, kdyby štěkala i na známý lidi, ale na to je moc chytrá: souseda už pozná a na toho neštěká. Musí jít kolem vrat někdo cizí. Akorát jednou jsem ji zmátla, když jsem přišla z jiné strany a byla tma. To štěkala i na mě. Bylo to srandovní.
Žádné komentáře:
Okomentovat