Konec hrdinství – zpátky do rukavic.
Tak přesně tohle jsem si pomyslela při včerejší cestě z práce domů a navlékla si bezprsťáky.
Krmení zvířat teď trvá o trošku dýl: seno i vodu musím dávat nadvakrát, protože jedno dostane Hektor s Melindou a Pepou a druhé Líza s malýma (mrkněte na nedělní článek o kůzlátkách). Trio koček (Žužu, Macík a přivolávací vymňoukávací Mejzí) dostane misku granulek a fenka Princezna plechovou odměrku granulí ideálně s psí jitrnicí nebo nějakým jiným přilepšením, protože jinak to žraní fláká, ale dneska se snažila. Snad že chtěla jít se mnou domů?
Udělala jsem jí ohromnou radost, když jsem ji tam vzala, ale jen tak chvíli obcházela, čuchala, co mám k večeři, nechala se pohladit po bříšku a pak už zase chtěla ven. Ani si pořádně nepočkala, až zatopím v kamnech. Taková škoda! Těch 13°C se totiž nedalo vydržet! Dneska jsem nějaká zmrzlá, i když už teploměr ukazuje dvacet a mám na sobě tílko a svetr, je mi stále nějak chladno především od nohou. Možná to bude tím, že mám všechny svoje vlněné ponožky v prádle. Nevadí, upletu si další! A nejlépe zase nějaké tlusté!
Večer jsem si pustila video o kreslení architektury z Domesticy, tentokrát se věnovalo perspektivě. Albert Kiefer to sice vysvětloval pěkně, ale stejně jsem byla trochu zklamaná, myslela jsem, že nám toho ukáže víc. To Sorie Kim, podle níž jsem se snažila kreslit na podzim, ukázala i nějaké zjednodušující triky. Ale na druhou stranu je dost perfekcionistka. Albert říká, že si s perspektivou moc nemáme dělat hlavu, že se nám to dostane pod kůži s pár skicama. No tak to jsem zvědavá! Mám pocit, že s ní bojuju pořád. Ale otázkou je, co myslím párem skic? Stovky? Desítky? Nebo fakt dvě? ;-)
Tak doufám, že jste se taky nenechali otrávit navrátivší se zimou a udělali jste něco pro své pohodlí a potěchu. Já si zatopila v kamnech, udělala si voňavý čaj, rozvíjela se v kreslení a taky jsem si zkusila něco naskicovat podle fotek z víkendového výletu. Jestli potřebujete inspiraci, mrkněte na můj zimní bucket list.
Žádné komentáře:
Okomentovat