Maličkosti, které jsem vyzkoušela (2)

Minikrabička s čajem

Od kamarádky jsem kdysi dostala nějaký zajímavý čaj, tak jsem si ho teď v rámci úklidu udělala – zkouším nešetřit si věci na lepší příležitost – ale užít si je hned. 

Jak můžete sami vidět vpravo na obalu, není zrovna jasné, jestli se jedná o černý nebo zelený čaj. Když jsem ho nasypala do konvičky (níže), měla jsem za to, že je to pu-ehr. Proto mě dost překvapilo, že z něj byla hned po zalití cítit vůně jasmínu. Byl prima, pochutnala jsem si a byla jsem ráda, že jsem si konečně dodala odvahy si ho udělat.

V rámci Mixit vánočního kalendáře (asi předloni) jsem objevila Mixitellu lískooříškový krém s karamelem (vanilka a kakao). Moc mi chutnal, a tak jsem si ho koupila velkou pixlu. Musím říct, že i s velkou slevou byl poměrně dost drahý. A ačkoliv mi opravdu chutná (na rozdíl od Nutelly) jsem na kupování takových laskominek příliš velký šetřílek. Ale jako dárek pro někoho, kdo má rád Nutellu a podobné věci to mohu vřele doporučit. 

Čaj vysypaný do konvičky

Horší to bylo s Nocciolou, 100 % lískooříškovým máslem. Taktéž se jedná o krém z lískových oříšků z Piemontu, což je na severu Itálie a údajně odtamtud pochází ty nejlepší lískové oříšky na světě. Byla jsem extrémně nespokojená, protože jsem se překoukla a myslela jsem, že bude s kakaem, takže jsem ji pořídila pro manžela, který je milovníkem čokolády. Ale nikoliv hořké. Krém z lískových oříšků je opravdu jako máslo, takže je fakt neuvěřitelně mastný. Navíc není vůbec sladký. Takže jsem trochu (víc) bojovala s tím, jak a kam ho využít, protože na natírání na chleba se opravdu použít nedal. Nakonec jsem ho mimo jiné použila do koláče, který jsem notně osladila. I tak to bylo málo, a kdybych použila kakao, výsledek by byl pravděpodobně chuťově velmi podobný a mnohem levnější.

Obdobnou zkušenost mám s tamarindovou pastou. Jelikož mám ráda tamarind, řekla jsem si, že to bude super do nějakého koláče, nebo na pudink. Když jsem ji však začala dávat na koláč, ukázalo se, že se jedná o příšerně kyselou věc, kterou snad nejde dosladit ani neuvěřitelným množstvím cukru. Takže teď pátrám po vhodném a chutném způsobu využití. Naštěstí stálo 400 gramů pouhých 25 korun!

Aby vám po mém článku nezůstala v ústech kyselá chuť, zmíním ještě SerraMel z Lídlu. Je to med z divoké levandule vyrobený v Portugalsku. Chutná dobře, je světlý a jemný. Řekla bych, že je lahodnější než běžné luční, se kterými se člověk setká, ale pokud nemáte jemný jazíček, moc rozdíl od ostatních nepoznáte, zatímco vaše peněženka ho rozhodně pozná. Takže záleží na tom, jak velký jste medový gurmán. Věřím, že pro někoho by to mohlo být jasné na první líznutí.