pátek 26. července 2024

Páteční túra na jižním cípu ostrova Krk (část 1)

Rozhodli jsme se, že letos v Chorvatsku podnikneme něco zajímavého, co nás vždycky lákalo a nikdy jsme se k tomu nedostali. Totiž, že vyrazíme na túru do hor. Nic velkého, ani Velebity, ani Paklenica, ale jen nějakých deset kilásků hezky za bukem, totiž na ostrově Krk, poblíž kterého jsme bydleli. Máme totiž špatnou zkušenost s tím, že než se někam člověk doplahočí po Jadranské magistrále, už je poledne a vyrážet na túru, když je slunce nejvýš není právě nejlepší nápad. Ne, že by to teď dopadlo jinak. ;-)

Sice jsme stihli brzkou snídani, tj. na sedmou, ale než člověk ujede těch padesát kilometrů přes celý ostrov, taky to nějaký čas zabere. Navíc se to nedá tak úplně profrčet, když jste zvědavky na všechno, co vidíte kolem sebe. A nám se moc líbily vesničky na ostrově. Sem tam jsme tedy zastavili, trochu koukli kolem a zase jeli dál. 

Překvapilo nás, že za přejezd mostu na ostrov se neplatí. Bývalo to 5 € a v propozicích od cestovky to také stálo.

Kříž ve vesničce

Interiér vesnického kostelíka

Na jednom místě byla ulice zúžená tak, že jsme projížděli mezi velkými betonovými patníky s odstupem snad jen patnáct centimetrů z každé strany. Buď to mají proto, aby vás donutili zpomalit, nebo aby si tamtudy nezkracovali cestu náklaďáky.

Jeli jsme po hlavní silnici D102 a pak odbočili doleva na Gabonjin, který se nejspíš čte tak jak se píše, přes Kras, Garicu do údolí říčky Vretenica, kde se pěstuje vinná réva. Zahlédla jsem tam nějakou cedulku a la svatý Ivan a myslím si, že od něj jsme měli před pár lety víno/prošek z Vrbniku, který je poblíž. Teď když koukám na mapu, tak dokonce mnohem blíž, než jsem si myslela. Není to ani kilometr. Ale my pokračujeme po silnici 5183, abychom se zase mohli napojit na D102, ze které jsme sjeli, abychom si trochu prohlédli ostrov.

Následovala Draga Bašćanska, Jurandvor, kde by stálo zato zabočit doleva a podívat se na kamennou zvonici, kdybychom o ní věděli, a před Baškou jsme uhnuli vlevo a jeli ke kempu Naturist Camp Bunculuka. 

Když jsme plánovali trasu, váhali jsme, jestli nepůjdeme kolem čtyř zřícenin do pustiny na Mrgar, ale pak jsme zvolili trasu Baška – Vela Luka po červené turistické značce na poloostrov Sokol.

Malé podélné parkoviště u silnice nad Baškou bylo samozřejmě placené, ale byla tam lepší cena než u kempu.

Vinice v údolí říčky Vretenica

Pohled na malebné pusté kopce

Pohled na Bašku 
Rostlinka arum/áron uprostřed nepořádku u kempu




Žádné komentáře: