Jednou si k nám při obědě přisedla učitelka z mateřský školky. Víceméně jsme si povídali anglicky a bylo to moc fajn. I když to bylo trochu absurdní, když se tři Slovani baví germánským jazykem.
Dozvěděli jsme se, že práce ve školce je dost náročná, hlavně co se týče obědů. Učitelka se může najíst až po dětech, resp. zároveň s nimi. Ale ty se stále ptají, jestli můžou dostat ještě chleba, jestli si můžou sednout támhle atd. Takže skoro nestíhá jíst.
Myslela si, že zná našeho prezidenta, ale zjevně to nebyl ten současný. No, my toho jejich taky neznali. Vyprávěla nám, jak všichni obdivovali a milovali Tita. Všimla jsem si, že měl někde na mapě zajímavý pomník – vyskládanou obrovskou hvězdu z kamenů, ale teď ho nemůžu najít. Bylo to někde v Chorvatsku, ale jestli to byl ostrov Krk, to už teď nevím. Určitě to nemohlo být někde daleko od něj, protože jsem na to narazila náhodou. Ale myslela jsem si, že jsem si to někam poznamenala.
Nicméně naše hlavní debata se rozvinula kolem toho, proč lidi jedí víc, když mají all inclusive. A je to vůbec tak? Co myslíte?
Já vlastně ani nevím. Možná ze začátku ano, protože mám takovou radost ze spousty dobrůtek, že je chci všechny ochutnat a pak se vrátím ke svému normálnímu stylu a jím stejné množství jako jindy. Jak to máte vy?
Taky se mě pak ptala, jestli jsem špatná kuchařka, když mi tady chutná víc než doma. Trošku mě zaskočilo, že si cizí ženská dovolí takovou otázku na tělo. – Myslíte, že někdo přizná, že je špatná kuchařka? A že si to ty opravdu špatné kuchařky o sobě myslí? Koneckonců co je to „špatná kuchařka“? Vymyslela bych klidně deset definic:
- vaří málo chutné jídlo – to ale může být vybíravostí strávníků,
- vaří málo rozmanité jídlo = umí jen dvě jídla,
- málo solí, koření x hodně solí, koření,
- neumí připravit chutně maso,
- neumí připravit chutně zeleninu,
- vaří moc jídla, to zbývá a pak se vyhazuje,
- vaří tak malé porce, že strávníci mají hlad,
- neumí přizpůsobit jídlo aktivitě strávníků, takže jí členové domácnosti tloustnou, nebo strádají,
- ... (doplňte si sami)
Já se každopádně řadím do skupiny žen, které si o sobě myslí, že vařit umí, i když mám pořád prostor pro zlepšování. Ale myslím, že základem je si to umět přiznat. Nicméně na dovolených s all inclusive si extra užívám to, že si můžu bez obav dát věci, které bych si doma nedala. Například jsou moc velké na to, abych je mohla zpracovat pro dva lidi tak, abychom je pak nejedli po zbytek týdne. A ne vždy jde koupit půlka melouna, čínského zelí... a tady můžu mít od každé zeleniny jenom malý kousek a neřeším vůbec žádné zbytky.
Žádné komentáře:
Okomentovat