Letos jsem plánovala, že pojedu s manželem do lázní na celých čtrnáct dní. Bohužel mi to opět nevyšlo. Tentokrát proto, že jsem těsně před odjezdem chytla Covid. Psala jsem o tom v článcích Nejmíň vhodný čas na nemoc, Předlázeňské stonání a Zbavte mě té rýmy někdo, což je můj trošku populárně naučný článek o tom, jak se popasovat s rýmou, protože očekávám, že ji ještě někdy v životě mít budu a taky si myslím, že by se vám to mohlo hodit. Nepíšu to tu proto, abyste mě litovali, protože dovolenou jsem si užila i tak, i když byla o čtyři dny kratší, ale spíš jako dokreslení, protože to ovlivnilo některé procedury (vyhnula jsem se bazénu a přála si něco na dýchání) a taky výlety (obávala jsem se nachlazení a nechtěla jsem podávat žádné velké fyzické výkony, ne že by na to byl čas).
A teď už se přesuňme na články věnované mojí dovolené.
Cesta vlakem do Františkových Lázní – tenhle článek by mohl být mnohem delší, protože to byl fakt zážitek: plný vlak, nefunkční záchody a zajímaví spolucestující
Františkovy Lázně – jsou krásné, žluté a prázdné
Hrad Seeberg a haloweenská „zahrádka“ sice nemá původní vybavení, ale stejně je tam spousta zajímavých věcí, na které stojí za to vyrazit.
Prameny ve Františkových Lázních poprvé – Abychom nejezdili jen po výletech, ale taky se trochu seznámili s Františkovými lázněmi, udělali jsme si dopoledne strávené obcházením jednotlivých pramenů. A že jich tady je! Ani jsme je všechny nestihli.
Až do Aše jsme vyrazili do muzea.
Zdála se mi oku Libá je článek o naší návštěvě hradu Libá.
Procedurky s příběhy:
- Pondělní válení v lázních
- Elektroléčba a snídaně s antivaxerem
- Laser a suchá uhličitá koupel
- Parafínový zábal na ruce.
Prameny ve Františkových Lázních podruhé
Žádné komentáře:
Okomentovat