Na únor jsem si pro sebe vymyslela zen. Důvod je prostý – tohle „náboženství“ má něco do sebe. Napadlo mě, že bych se jím v únoru mohla trochu více zabývat a hlavně bych ho chtěla začít praktikovat, myslím v úplných základech, za které považuji svá následující předsevzetí.
- Jednoduchost. Chci se pokusit dělat věci jednodušeji.
- Přímost. Jednat, komunikovat i řešit problémy. Jít přímo k jádru věci.
- Medituj. Ráda bych se naučila zenovou meditaci zazen, ale do té doby může posloužit jako meditace jakákoliv uklidňující činnost nejlépe mimo počítač. Příkladem může být kreslení, psaní nebo různé ruční práce. Zároveň si tím připomínám benediktinské heslo Ora et labora, neboli Modli se a pracuj. Anselm Grün ve své knize Time management jako duchovní úkol uvádí, že zajímavostí tohoto hesla je, že na prvním místě je modlitba nebo také odpočinek a práce až na druhém. Nemáme to dnes v našich životech trochu naopak?
- Přestat ulpívat. a Užij si to hned. Tohle je vlastně tak trochu i buddhistické „přikázání“. Pokud totiž nelpíte na materiálních věcech, své práci i svém egu, jste doopravdy svobodní. Neznamená to, že budu věcmi plýtvat, nebo začnu žít jako asketa, ale přestanu si to nejlepší „nechávat na později“.
- Narovnat se. Stejně jako většina lidí, které pozoruji, mám sklony se trochu hrbit nebo krčit. Samozřejmě že více při stresových situacích, nebo když mi někdo něco vytýká. Ale někdy mě k tomu nutí jen počítač.
- Soustřeď se na to podstatné.
- Pěkně popořadě. Jedno po druhém. Mám sklony věnovat každou chvíli pozornost něčemu jinému. Díky tomuhle předsevzetí bych ráda dokončila některé činnosti alespoň třeba z poloviny nebo do jiné části, než se pustím do jiných. Jinak mám totiž na konci dne pocit, že jsem vlastně nic neudělala.
- Zapomeň na „co když…“ a Jsem tady a teď. Vypozorovala jsem, že jsem mnohem aktivnější a daří se mi lépe, když něco dělám. Když jsem tady a teď. Když zapomenu na konec, na to, co se stane, když „vyhraju“, ale i když „prohraju“. Stejně jako před státnicemi nemůžu uvažovat nad tím, co bych řekla ostatním, když to nedopadne, tak bych se neměla rozptylovat ani výhrou a jen pouze pracovat. Údajně dobře funguje i to, když si představíte tu nejhorší variantu, jako by nastala. Dál už se může vše jen zlepšovat.
- Bublina. Někde jsem četla o tom, že kolem sebe můžete vytvořit „štít“, který nedovolí, abyste se nakazili špatnou náladou ostatních.
- Uklízej proto, abys byla šťastná. Tohle mi připadá celkem jednoznačné. Nikdy nechci být otrokem uklízení, zvláště ne o Vánocích. S tímhle předsevzetím je uklízení vlastně zábava, protože člověk ví, že to dělá pro sebe, a proto že chce a cítí se lépe v krásném prostředí.
Žádné komentáře:
Okomentovat