O první knize o Sherlockovi už jsem vám psala. Ještě bych se k ní ovšem ráda vrátila s pár poznámkami, které mě v ní zaujaly. Povídání o Sherlockovi Holmesovi je zasazeno do devatenáctého století, tzn. 18xx, takže místo filmových taxíků tam jezdí drožky a občas se čtenář setká s něčím, co mu připadá přinejmenším zábavné.
Ačkoliv se autor plete, když uvádí, že mozek je takové malé podkroví, kam můžeme dát jen určité množství informací – nové výzkumy uvádí, že kapacita mozku je nekonečná, alespoň zatím se nám tak jeví. Nebylo objeveno hranice, kdy bychom si zapamatovali nějaký údaj a zapamatovat si další by už nebylo možno, protože „máme plno“. Musím se přiklánět k Sherlockově myšlence nezatěžovat svou hlavu nesmysly. A to i když za ně pokládá takovou vědomost, jako že planety obíhají kolem Slunce. S úsměvem souhlasím s jeho tvrzením: „Co je mi k čertu po sluneční soustavě?... Říkáte, že obíháme kolem Slunce. Kdybychom obíhali kolem Měsíce, pro mě a pro mou práci by v tom nebyl žádný rozdíl.“ A tak i já leckdy eliminuji informace, které mnozí považují za důležité. Třeba celou politiku. Ano, nesporně na mě má vliv, ale jelikož s tím nemohu nic učinit, nezajímá mě víc, než moje povinnosti.
Zajímavou poznámkou pro mě bylo, že se výška člověka v devíti z deseti případů pozná podle délky kroku. Zdá se to být logické, ale nikdy mě nad tím nenapadlo uvažovat. Když sleduji, jaké má autor znalosti, říkám si, že asi nebylo nic jednoduchého takového Sherlocka Holmese napsat. Sir Arthur Conan Doyle musel být jistě zajímavý člověk. Narodil se 22. května 1859 v Edinburghu a zemřel 7. července 1930. Studoval medicínu na edinburské univerzitě. Otevřel si lékařskou praxi a začal psát, když čekával na pacienty. Říká se, že diagnostické metody jednoho z tamějších profesorů jej přivedly na ideu dedukční metody, kterou později používal Sherlock Holmes. „Sám se několikrát osvědčil jako schopný detektiv a často byl žádán o pomoc.“
Podpis čtyř vypráví o slečně Mary Morstanové, která hledá svého otce kapitána Morstana, jenž zmizel před deseti lety. Už šest let jí každý rok přichází poštou od neznámého dárce velká a neobyčejně cenná perla. A právě dnes, kdy přišla za Sherlockem Holmesem, se má sejít s tím, kdo jí perly zasílá. Pokud má strach, může s sebou vzít své dva přátele.
Ačkoliv se autor plete, když uvádí, že mozek je takové malé podkroví, kam můžeme dát jen určité množství informací – nové výzkumy uvádí, že kapacita mozku je nekonečná, alespoň zatím se nám tak jeví. Nebylo objeveno hranice, kdy bychom si zapamatovali nějaký údaj a zapamatovat si další by už nebylo možno, protože „máme plno“. Musím se přiklánět k Sherlockově myšlence nezatěžovat svou hlavu nesmysly. A to i když za ně pokládá takovou vědomost, jako že planety obíhají kolem Slunce. S úsměvem souhlasím s jeho tvrzením: „Co je mi k čertu po sluneční soustavě?... Říkáte, že obíháme kolem Slunce. Kdybychom obíhali kolem Měsíce, pro mě a pro mou práci by v tom nebyl žádný rozdíl.“ A tak i já leckdy eliminuji informace, které mnozí považují za důležité. Třeba celou politiku. Ano, nesporně na mě má vliv, ale jelikož s tím nemohu nic učinit, nezajímá mě víc, než moje povinnosti.
Zajímavou poznámkou pro mě bylo, že se výška člověka v devíti z deseti případů pozná podle délky kroku. Zdá se to být logické, ale nikdy mě nad tím nenapadlo uvažovat. Když sleduji, jaké má autor znalosti, říkám si, že asi nebylo nic jednoduchého takového Sherlocka Holmese napsat. Sir Arthur Conan Doyle musel být jistě zajímavý člověk. Narodil se 22. května 1859 v Edinburghu a zemřel 7. července 1930. Studoval medicínu na edinburské univerzitě. Otevřel si lékařskou praxi a začal psát, když čekával na pacienty. Říká se, že diagnostické metody jednoho z tamějších profesorů jej přivedly na ideu dedukční metody, kterou později používal Sherlock Holmes. „Sám se několikrát osvědčil jako schopný detektiv a často byl žádán o pomoc.“
Podpis čtyř vypráví o slečně Mary Morstanové, která hledá svého otce kapitána Morstana, jenž zmizel před deseti lety. Už šest let jí každý rok přichází poštou od neznámého dárce velká a neobyčejně cenná perla. A právě dnes, kdy přišla za Sherlockem Holmesem, se má sejít s tím, kdo jí perly zasílá. Pokud má strach, může s sebou vzít své dva přátele.
Žádné komentáře:
Okomentovat