Neumím psát fejetony. Aspoň ne zatím. Možná to někdy zkusím, ale teď se s vámi chci podělit o pár myšlenek, které už dlouho nosím v hlavě. A řešení jsem stejně nenašla. Třeba o něčem víte vy. :-) Název "co mi hlava nebere" jsem si vypůjčila z časopisu Českých drah, a proto začnu rovnou jimi.
Proč můžu z vlaku vystoupit až po sto kilometrech, když chci jet na jeden lístek?
Proč zrovna po sto a proč vůbec je to nějak omezené. Už vidím, jak si koupím lístek z Prahy do Brna a dojedu jen do Tišnova, tam ho předám kamarádce, která dojede do Žďáru, kde ho předá někomu dalšímu, ten dojede do Brodu a tam nastoupí někdo, kdo dojede do Prahy. Ušetřili bychom sice 174 korun, ale tolik starostí. Stačí, když pojedeme dva, vyměníme se v Havlíčkově Brodě a ušetříme 148 korun. Pokud bychom se mohli vyměnit, kde se nám zachce, ČD by přišly o celých 26 korun. I tak mám silné pochyby, že by se to nějak zvlášť využívalo. ;-) Ovšem nám turistům to činí potíže, pokud si cestou do Prahy chci vystoupit například v Tišnově a stavit se tam do galerie, než pojedu dál. Nebo kdybych tam chodila do knihovny a bydlela třeba ve Žďáře.
Proč se dámské punčochy dělaj především s vodorovnými proužky?
Sluší to jen málo komu, dělá to tlustší nohy - zatímco svislé proužky by je prodlužovaly.
2 komentáře:
Ad ĆD: No, tam je nutné buď si pořídit kilometrickou banku nebo celodenní lístek - tam si pak můžeš vystupovat kde chceš.
Co se punčoch týče - souhlasím, ale povedlo se mi koupit už i ty se správnými pruhy. Nicméně podkolenky mám s těmi rozšiřovacími - ach jo...
Děkuji za komentář. To je možnost, jak to řešit, ale pořád to nemění nic na nesmyslnosti pravidla.
Okomentovat