Doplněny nové seznamy

Aktualizovala jsem seznamy: Díky čemu se cítíte svobodní a Co vás motivuje?

A vytvořila nové: 

• Co dělat v Praze, když mám volný den
• Jak dlouho vydržíte bez... spánku, vody a jídla?
• Kde se filmovaly které pohádky
• Seznam bláznivých zákonů.

Moje vánoční zvyky a tradice

Když jsem viděla Ledové království: Vánoce s Olafem *** (na ČSFD 65 %), v němž se sestry Elsa a Anna snaží připravit v království Arendelle první oslavu Vánoc, napadlo mě zamyslet se nad vlastními vánočními zvyky. 

Pohádka je totiž o tom, že z oslavy Vánoc nic nebude, protože každý má své vlastní rodinné tradice, zatímco královské sestry nemají žádné, protože Elsa musela být zavřená se svými saténovými rukavičkami, aby nepřivodila nějakou pohromu. A tak se sněhulák Olaf se sobem Svenem vypraví na cestu skrz naskrz Ledovým královstvím, aby pro Annu a Elsu našli ty nejlepší a nejkrásnější vánoční tradice.

Je to tak sladký a dojemný, že se jeden těžko ubráním slzám, když vidí jak se troubík Olaf snaží zjistit, co dělá tu správnou atmosféru Vánoc.

• vánoční cukroví: vanilkové rohlíčky a medvědí pracny
• cinzano či aperitiv před jídlem, víno (tekuté), medovina, svařák...
• fíky a datle
• rybí polévka k obědu a smažený kapr s bramborovým salátem k večeři, a brzy po Štědrém dni kapr po zbojnicku
• dopolední procházka na hřbitov na Štědrý den
• sledování televize: Popelka (2015), dřív to bývalo každoroční sledování Tří oříšků pro Popelku, ale tahle je prostě lepší, v posledních letech také Korunní princ či jiné z mých pětihvězdičkových, např. Princezna Nevěsta (nevím, proč to všichni píší s tím velkým N)
• živý stromeček se svíčkami a prskavkami
• zdobit dům a stromek vlastními výtvory (háčkované sněhové vločky – v budoucnu jich snad opravdu bude stovka a každá jiná podle té knihy a jednou i paličkovaný dvoumetrový řetěz, na kterém už asi šest let nedělám)
• pálit svíčky (ne jen na stromečku), františky a taky přihřívat purpuru na plotně
• vytvářet adventní kalendář (pečlivě) a adventní věnec (trochu lajdácky)
• psát Angeliky vánoční deník na blog (už od začátku prosince, nebo trochu zpětně)
• krásně zabalené dárečky pod stromečkem
• každoročně přemýšlet, jak udělat Vánoce ekologičtější
• obvykle dostávám rostlinku – vánoční hvězdu (teda dvakrát jsem dostala od kolegy, ale bylo to super)
• spousta pletení (nebo háčkování)

Seznam bláznivých zákonů

Hofstadterův zákon

Hofstadterův zákon je sebereferenční, rekurzivní zákon, který popisuje obecné potíže s odhadem délky trvání určité činnosti.“ Poprvé jej uvedl americký profesor Douglas Hofstadter ve své knize Gödel, Escher, Bach v roce 1979. Zákon byl zmíněn v souvislosti s výkonností šachových programů a od té doby bývá citován zejména programátory v diskusích o technikách vedoucích k vyšší produktivitě.

Vždy to trvá déle, než očekáváte, a to i tehdy, když vezmete v úvahu Hofstadterův zákon.

KISS
KISS je zkratka anglického výrazu Keep It Simple, Stupid! (tj. „Zachovej to jednoduché, hlupáku!“, příp. „Nekomplikuj to, blbe!“). Je to obecný návrhový vzor aplikovatelný na návrh řešení v nejrůznějších odvětvích.

Princip KISS uvádí, že většina systémů pracuje nejlépe, pokud je udržována spíše jednodušší nežli komplexnější, takže jednoduchost by proto měla být hlavním cílem v návrhu a zbytečné komplexitě je doporučeno se vyhýbat.

Vývojáři by pak měli myslet na to, že budou zaplaceni pouze za to, co měli udělat, ne za to, co udělali navíc.

Tento princip poprvé vyslovil americký systémový inženýr a letecký inovátor Kelly Johnson (1910–1990), který se snažil navrhovat letadla tak jednoduchá, aby je byl schopný opravit každý mechanik se standardní sadou nářadí na jakémkoliv letišti na bitevním poli. Princip KISS se potom rozšířil do dalších odvětví.

Pravidla aplikace principů KISS do práce:

• Buď pokorný, nemysli si, že jsi nějaký génius.
• Rozděl svůj problém na spoustu menších problémů. Každý problém by měl jít vyřešit snadno.
• Snaž se udržet řešení co nejjednodušší.
• Dokončíš práci rychleji.

Tvoje práce je jednodušší ke komunikaci.

Murphyho zákony

Murphyho zákony označují širokou škálu různých rčení či epigramů týkající se chybovosti a lidského selhání. Základní formou všech těchto zákonů schválnosti je tvrzení:

„Co se může pokazit, to se pokazí“, pojmenované po americkém leteckém inženýrovi Edwardu A. Murphym.

Americký spisovatel Arthur Bloch shrnul v roce 1977 podobná tvrzení do knihy Murphy's Law, and Other Reasons Why Things Go WRONG!, vydané také česky. Titulní rčení, označené jako Murphyho zákon, zní v českém překladu: „Může-li se něco pokazit, pokazí se to“. Kniha neobsahuje tradovaný dovětek (někdy označovaný jako 2. Murphyho zákon) „Co se nemůže pokazit, pokazí se také.“

Další často uváděné Murphyho zákony:

• Jestliže jde vše podle plánu, stala se někde chyba.
• Zkušenost je věc, kterou získáš až potom, cos ji potřeboval.
• Délka minuty závisí na tom, na které straně dveří od záchodu se nalézáš.
• Jestli se cítíš dobře, uklidni se, ono tě to přejde.
• Jestliže přestoupíš do jiné fronty, ta, kterou jsi právě opustil, začne postupovat rychleji.
• Usměj se, zítřek bude horší.
• Nejhorší je dostat průjem v zácpě.
• Chybovat je lidské, ale jestli chcete něco opravdu posrat, potřebujete počítač.
• Víte-li, že se něco může pokazit,a učiníte-li veškerá opatření, aby se tak nestalo, pokazí se něco docela jiného.
• Nikdy nelze říci, jak brzy může být příliš pozdě.
• Když se vám něco povede hned na poprvé, nikdo bohužel neocení, jak to bylo obtížné.
• Všechno se dá pokazit najednou, ale napravit jedině postupně. (Tudiscův princip asymetrie)
• Je rychlejší udělat něco pořádně než vysvětlovat, proč jsem to udělal špatně.
• Jestli se vám napoprvé nikdy nic nepovede, rozhodně se nedávejte na parašutismus.
• Nic není dostatečně chráněno před talentovaným blbem.
• Stewartovy vývody

1. Platnost Murphyho zákona může být pozdržena anebo oddálena na neurčito za předpokladu, že toto zdržení či oddálení způsobí v budoucnu tím větší škody.
2. Velikost škod je přímo úměrná počtu přihlížejících.
3. Velikost škod vzrůstá exponenciální řadou úměrně k významu věci.

• Když se ti něco povede, snaž se nevypadat moc překvapeně.
• Zákon automechanika: Každé nářadí se v určitou chvíli promění v kladivo.
• Zákon čištění oken: Je to na druhé straně.
• Vše, co se stane tolikrát, že vás to dokonale otráví, se přihodí nejméně ještě jednou.
• Geniální řešení napadne člověka těsně poté, co s ním přišel někdo jiný.
• Je-li možno zapojit vodič dvěma způsoby, první z nich vám vyrazí pojistky.
• Ať hledáte jakoukoli knihu, vždycky ji naleznete až na nejspodnější polici.
• Když něco dlouho a usilovně sháníme, jakmile to koupíme, prodává se to na každém rohu za polovic.
• Nejdražší součástka je vždy poruchová.
• Když se chyba odhalí a opraví, zjistí se, že to chyba vůbec nebyla.
• Vše si pečlivě zapisuj – alespoň to vypadá, že jsi něco dělal.
• Existují dva druhy špíny: tmavá, která je přitahována k světlým předmětům, a světlá, kterou přitahují předměty tmavé.
• Nikdo není tak ošklivý jako na své fotografii v cestovním pasu.
• Co se nehledá, to se vždy najde.
• Nalijete-li lžíci vína do sudu splašků, výsledkem budou splašky. Nalijete-li lžíci splašků do sudu s vínem, výsledkem budou rovněž splašky.
• Nikdy se nepouštěj do něčeho, u čeho tě nebude vidět.
• Osoba s nejmenšími znalostmi má obvykle nejvíce co říci.
• Kompromis je vždy nákladnější než kterákoliv ze dvou původně navržených alternativ.
• První usne ten, který chrápe.
• Jakmile děláte to, co jste odjakživa chtěli dělat, máte chuť dělat něco jiného.
• Pravděpodobnost, že potkáte někoho známého, se prudce zvyšuje, jste-li ve společnosti osoby, s níž si nepřejete být spatřen.
• Peníze nenadále spadlé z nebe obdržíte vždy současně s nečekanou složenkou na obnos ve stejné výši.
• Jestliže vytočíte omylem špatné telefonní číslo, nikdy není obsazeno.
• Na silnici není prakticky žádný provoz do chvíle, kdy potřebujete odbočit doleva.
• Pozdržení je nejzákeřnější forma zamítnutí.
• Pesimista je optimista se zkušenostmi.
• Ať děláš, co děláš, je to vždy do kopce a proti větru.
• Zub rozbolí zásadně v sobotu večer.
• Selhaly-li všechny pokusy, je načase si přečíst návod.
• Druhý jízdní pruh jede vždy rychleji.
• Poučka pro zdravotní sestry: Existují dva druhy náplasti: ta, která nejde přilepit, a ta, která nejde odlepit.

Occamova břitva
Occamova (Ockhamova) břitva je princip logické úspornosti. Je pojmenována podle anglického logika, františkána Williama z Ockhamu (1287–1347), ale ve skutečnosti je daleko starší. Dá se interpetovat dvěma způsoby:

• Pokud pro nějaký jev existuje vícero vysvětlení, je lépe upřednostňovat to nejméně komplikované.
• Pokud nějaká část teorie není pro dosažení výsledků nezbytná, do teorie nepatří.

Karl Popper upozorňoval na závažné problémy s definicí jednoduchosti a s odůvodněním, proč je jednodušší teorie lepší. Navrhoval pro objasnění těchto problémů definovat jednodušší teorii jako tu snadněji vyvratitelnou.

Když se říká, že v jednoduchosti je krása, můžete narazit na to, že lidem „nadbytečné“ představy (mnemotechnické pomůcky) často pomáhají uvažovat o některých teoriích a potřebné údaje si pamatovat.

POGE
Princip POGE je zkratka anglického výrazu Principle of Good Enough! (tj. „Princip dostatečně dobrého“). Je to obecný návrhový vzor aplikovatelný na návrh řešení v nejrůznějších odvětvích. 

Princip uvádí, že dostatečně dobré řešení má vše, co je nezbytně nutné a vyhrává nad komplexním řešením ve své jednoduchosti, snazší spravovatelnosti a nižší finanční náročnosti. 

Popperova břitva 
Nemá smysl se zabývat teoriemi, které nelze vyvrátit. Tvrzení nebo teorie je falzifikovatelná tehdy, pokud víme, jak by se dala vyvrátit čili negovat. Problémem falzifikovatelnosti se především zabýval rakouský filozof kritického racionalismu Karl R. Popper, který zdůraznil, že žádný počet pokusných potvrzení nemůže vědeckou teorii definitivně dokázat. Na rozdíl od verifikace (= ověření, odsouhlasení, prokázání platnosti), která je vždy jen částečná, pouze falzifikace (= prokázání neplatnosti) může být definitivní. 

Pro úplnou verifikaci by bylo nutno prověřit všechny subjekty. Pro falzifikaci stačí jeden, který odporuje teorii.

Zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Murphyho_z%C3%A1kony
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hofstadter%C5%AFv_z%C3%A1kon
http://www.galerietousek.cz/stranky/slovniky2_8.htm
http://home.tiscali.cz/radekjurecek/Cit%E1ty/Murphyho%20z%E1kony.htm
https://cs.wikipedia.org/wiki/Occamova_b%C5%99itva
https://cs.wikipedia.org/wiki/Falzifikovatelnost
https://cs.wikipedia.org/wiki/Humeova_b%C5%99itva
https://cs.wikipedia.org/wiki/KISS
https://cs.wikipedia.org/wiki/POGE

Co budu dělat o Vánocích?

V rámci psaní nejrůznějších seznamů jsem se zamýšlela i nad touto otázkou, byť se mi Vánoc stále zdají být hodně daleko. (Pořád mám pocit, že je teprve listopad. Takže i s dárkama jsem v klidu... až moc.)

Zatím mě napadlo jenom...

• pálit svíčky (adventní „věnec“) a františky,
• poslouchat koledy,
• plést (taky něco pro sebe! ;-)),
• koukat na pohádky,
• dočítat Čtenářskou výzvu 2019,
• dopisovat deník a blog,
• malovat pastelkama,
• ...

Angeliky vánoční deník (2019), 1. část

Letos jsem to s vánočním deníkem právě nepřeháněla... nepsala jsem, stejně jako blog celkově a teď mám problém si vzpomenout, co kdy bylo.

Po 2. prosince, Šití adventního kalendáře poprvé

Tank a ovečka (nové ozdoby na stromeček)

Od kamarádky jsem dostala malý, ale krásný umělý zlatý stromeček. Byla jsem jím naprosto unešená, a to umělé stromky nesnáším. Bude se parádně vyjímat na mém modrém taftu, který jsem koupila jako ubrus (a taky na sukni). A zlatý balíček se pod takový stromek krásně hodí a zakryje nevzhledné okraje malého „ubrusu“, který jsem nakonec vytvořila ze zbytků po stříhání sukně. A to nejlepší?! Zlatý stromeček parádně vyřešil můj problém s netradiční vánoční ozdobou ve tvaru tanku. Měla jsem totiž trochu obavy, že zelený tank na zeleném (živém či umělém) stromku nebude vidět, i když se bude trochu třpytit.

Na kreslení jsem malovala opičku, nártounka. Můžete vidět rozkresleného zde a hotového zde. Bude stejně jako další obrázky součástí mého adventního kalendáře. Jedná se o kozu a anděla (rozkreslený je možná hezčí než hotový). 

Pustila jsem se do šití adventního kalendáře (trochu pozdě, vím). Psala jsem o něm například zde. Původně to měla být tajná mise. Ale jelikož doma nejsem skoro nikdy sama a šicí stroj mám aktuálně v ložnici, nezbyla mi jiná možnost, než přiznat, co chystám.

Út 3. prosince
Nahodila jsem rukavičky Nalu Mitts od Leila Raven z šedé ponožkové příze jako mám Infinity, o nichž jsem psala zde.

St 4. prosince, Ples ve znamení černé a bílé
Ples s přáteli a přítelem byl super. Akorát jsme víc kecali než tančili. Na druhou stranu ani to nebylo na škodu. Nejvíc se mi líbila chvilka na diskotéce se starými hity. Trochu míň pak procházka k autu, protože jsem měla dost utancované nožičky.

So 7. prosince, Šití adventního kalendáře potřetí
Pokračovala jsem v šití adventního kalendáře, z něj je i ten výše uvedený záznam, protože to byl docela adrenalin vzhledem k pořizovací ceně materiálu. Dneska jsem už našívala kapsičky.

Ne 8. prosince, Výlet na trhy do Budyšína
Vyrazili jsme na výlet do Budyšína v Německu. Podívat se na vánoční trhy a zajímavé město se spoustou kostelů a věží. Nejpříjemnějším zážitkem pro mě bylo hlazení malé lamy. Její srst byla tak krásně hebká a hřejivá!

Zároveň jsem navštívila kačerský (geocaching) event, ale bylo to takové dost zbabělé, protože pokec s Němci v angličtině, zatímco opodál v zimě postávají moji přátelé, nevypadal jako dobrý nápad.

Po 9. prosince
Pokračovala jsem v kreslení nártounka. A odpoledne šla k zubaři.

Út 10. prosince, Pletení v Pointě

Na pletení jsem si vzala šátek Sorceress Scarf od Life Is Cozy, který se plete vzorem rybí kost. Pokec s holkama byl prima, než si jedna z nás postěžovala jedné poblíž sedící cizince (asi Ruska), zda by mohla mírnit svého psa, protože tam pořád tak strašně vysoko štěkal. Paní z toho hned udělala scénu a byla nepříjemná. Trochu to kazilo vánoční atmosféru. Hlavně jsem váhala, jestli se do toho mám vložit, protože mi připadá slušné zastat se kamarádky, ale na druhou stranu se s nikým v angličtině dohadovat nemůžu. A hlavně paní byla zjevně magor a naprosto nevyrovnaná, takže žádné další diskuse neměly cenu. 

St 11. prosince, Pletení rukaviček
Nahodila jsem rukavičky Pika gloves od Kristiny Tyla, které jsem včera viděla u Jany. Jsou moc pěkné a ona už plete několikáté. Já akorát podruhé nebo dokonce potřetí začínám ty samé, protože vždycky zapomenu, kde jsem skončila, nebo se mi to nějak zákeřně vypáře. Ale tyhle, ty už dopletu. Dokončím je na první svátek vánoční.

Čt 12. prosince, Večerní šití
Dneska jsem dopletla šátek Bojagi pro kamarádku Janču. Večer jsem se věnovala šití adventního kalendáře.

Pá 13. prosince, Aikidovečírek
Jdu cvičit jenom na jednu hodinu aikida. Moje fyzička je bídná. Slibuju si (jako už tolikrát), že příště to zlepším. Ale ne příští týden, až po novém roce. Zase chci začít chodit dvakrát týdně, takhle mám pocit, že si sotva pamatuju základy, natož abych mohla pomýšlet na 3. kyu. Rozhodně ne v březnu. To nebudu mít ani znalosti, ani semináře. A hlavně ne dost odcvičených hodin!

Vánoční besídku máme těsně před plánovaným výletem do Drážďan, ale protože se mi stejně nechce spát v dojo, plánuju včasný odchod. Zábava je senzační, jídlo dokonalé a obsahující nejrůznější nečekané věci. Třeba sushi. Různé klobásky, sýry, olivy... Lída přinesla čokoládové kuličky (pralinky) z avokáda. Je to v nich trochu cítit, ale jsou dokonalé!

So 14. prosince, Výlet na vánoční trhy do Drážďan
Jak jsem uvedla na začátku prosince, chtěla jsem každou adventní neděli vyrazit někam na vánoční trhy. Skoro mi to vyšlo, protože jsem plánovala, že poslední adventní víkend zůstanu s přítelem v Praze, ale nakonec jsme jeli za mými rodiči, a tak to byl jediný víkend, kdy jsme na žádných trzích nebyli. Zato jsme vyrazili ven do přírody, ale o tom zase příště.

Tuhle sobotu jsme vyrazili s přáteli z aikida na vánoční trhy do Drážďan. Bylo to super a ráda bych o tom napsala samostatný článek s fotkama. Trochu nás potrápilo chladné počasí a komplikované shánění záchodu, u něhož není dlouhá fronta, a taky oběda, o němž měl každý trochu jiné představy. Nakonec jsme se snad najedli všichni. Já si ale pořád myslím, že nejlepší je udělat si dostatečně velkou svačinu s sebou a tím se vyvarovat jakýchkoliv komplikací.

V obchodním centru si užívají sněhuláci

Ne 15. prosince
Ale co jsme dnes dělali doma, to opravdu netuším... možná někde dohrabu v deníku. ... 

Angeliky vánoční deník (2019), 2. část

Angeliky vánoční deník (2019), 3. část

Angeliky vánoční deník (2019), 4. část

Angeliky vánoční deník (2019), 5. část

Co mě láká od DROPSu

V minulém článku Jak se odměnit jsem vám ukázala pár pletacích návodů, které mě právě nejvíce přitahují. Dneska jsem chtěla zmínit věcičky, které mě nejvíc nadchly u DROPS designu a do kterých bych se s chutí pustila hned, kdybych se už nerozhodla, že v nejbližší době nahodím zelený šátek s kořeny: Aspen Roots od Amandy Leah Guthrie. 

Mohli byste si říct, že takový seznam nedává smysl, ale mně připadá velice zajímavé podívat se někdy zpětně, co se mi tenkrát líbilo. A ještě zajímavější je, když si i poznamenám proč. Můj vlastní vkus se totiž v průběhu let (a třeba i jednoho roku) dost mění. Někdy stačí i jiné počasí – komu by se v parném létě chtělo plést teplý zimní svetr, když to vypadá, že nikdy žádná zima nepřijde.

Možná by stálo za to zamyslet se nad tím hlouběji. Je polovina prosince a opravdu zatím žádná zima ještě nepřišla. Ani sníh, ani mráz. A bude to tak až do konce tohoto roku.

• brioche svetřík Lake Autumn (206-2) z růžové, světle zelené a tmavě zelené příze Holst Garn, přičemž první dvě mi zbyly z pletení šátku Rebel (verze 2, tedy pro mě)
• krajkový šátek Lily (133-2) z příze Lace
• kabátek se čtverci Red Brick Road (114-3)
• šátek Nordic Romance (195-5) 
• Sofia (146-36) punčochy s krajkovým vzorem 
• Green Forest Cardigan (164-13)
• Footprints in the Sand (202-3) = krajkový svetřík z DROPS Brushed Alpaca Silk, už mám nějakou dobu nahozeno, možná bude potřeba vypárat a uplést znovu, protože si nebudu pamatovat, kdy jsem skončila.

Kde se filmovaly které pohádky

Chvíli jsem přemýšlela, jestli je lepší uvést, že na hradě Bouzov se natáčela pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci, seriál Arabela a pohádka O Janovi a jeho podivuhodném příteli, nebo ke každé pohádce zvlášť poznamenávat jednotlivá místa. Nakonec jsem se rozhodla pro tuto variantu. Jednotlivé pohádky jsou řazeny abecedně. Názvy pohádek jsou napsány tučně.  

A

Anděl Páně: hrad Kašperk na Šumavě, hrad v Ledči nad Sázavou (možná až druhý díl), hrad Křivoklát, Český Šternberk

Anděl Páně 2: zámek a město Český Krumlov, hrad v Ledči nad Sázavou

Arabela (seriál): hrad Bouzov, v Praze
Ať přiletí čáp, královno: zámek Průhonice 

Ať žijí duchové: filmovalo se na zřícenině hradu Krakovec, v jeho okolí a v Novém Kníně. Obchod najdete v Mníšku pod Brdy. Také na zámku v Průhonicích.

Až přijde kocour: zahrada Telčského zámku

B

Byl jednou jeden král: hrad Křivoklát a Pernštejn, most, ze kterého je na příkaz krále vysypána všechna sůl do vody = Kamenný most u Staré Hlíny na Třeboňsku

C

Císař a tambor: zámky Bruntál, Náměšť nad Oslavou, Dobroslavice, zřícenina hradu Cornštejn a skanzen Rožnov pod Radhoštěm

Čarovný kamínek: skanzen Rožnov pod Radhoštěm, Ľubochnianska dolina, Krupinské bralce, Kvačianska dolina, Červený kameň, propast Macocha 

Čertí brko: Chrustenická šachta, kaolínový důl Nevřeň, klášter Doksany, chalupa u Stržanova, lomy Na Kobyle a Alkazar, NPR Voděradské bučiny, skanzen Vychylovka na Slovensku. Městečko Pytlov na úpatí kopce Pervidle je ve skutečnosti hrad Ledeč nad Sázavou. Luciferův sál vznikl v bývalém kaolinovém dole u Nevřeně, 26 metrů pod zemí.

Čert ví proč: Kokořínské údolí, hrad Pernštejn, Grabštejn, zámek Lemberk, Lipnice, část řeky Berounky, část bývalého dolu v Kladně

Čertova nevěsta: zámek Ploskovice, zámek Buchlovice, zřícenina hradu Choustník a okolí Týnu nad Vltavou

Čertoviny: Hlinsko, skanzen Přerov nad Labem, zámecký park v Dobříši, hradní tvrz Drslavice, Holašovice a Opatovice v jižních Čechách, jeskyně Rozbořenka na Kokořínsku

D

Dešťová víla: pohádka se filmovala v Zubrnicích a také na Islandu (u vodopádu)

Dívka na koštěti: hrad Křivoklát

Dračí prsten: zámek v Lednici 

Duch nad zlato: zámek Ploskovice

Dvanáct měsíčků: skanzen v Rožnově pod Radhoštěm a také v Beskydech, na hradě Bouzov

F
Fantaghiro: na hradě Bouzově se točily tři z pěti italských koprodukčních fantazy filmů, natáčelo se také na zámku v Lednici

H

Hodinářův učeň: Královské město bylo v prostorách zámku v Lednici, svatební obřad v kostele Neposkvrněného početí Panny Marie v Horní Řasnici, okres Liberec, točilo se i u Kamenického Šenova, na Kokořínsku, na Luční boudě v Krkonoších, zámku v Uherčicích u Znojma či v Mikulově a Podyjí. Čedičová skála byla pravděpodobně Panská skála.

Honza málem králem: hrad Křivoklát

Hvězda života: zámek Kačina

J

Jak se budí princezny: hrad Křivoklát a Pernštejn, zřícenina hradu Orlík u Humpolce, město a zámek Telč

Jak si zasloužit princeznu: hrad Křivoklát, zámek Ploskovice

Jezerní královna: zámek Ploskovice

K

Kam čert nemůže: hrad Pernštejn

Kletba bratří Grimmů: hrad Křivoklát

Kočičí princ: zámek Sychrov
Koloběžka první: zámek Průhonice 
Korunní princ: byl natáčený na hradě Kokoříně a v a jeskyni Býčí skála

Kouzelník Žito: hrad Křivoklát

Kouzelný měšec: v Telči, na Okoři, na Kokoříně, na zámku v Průhonicích a v Náměšti nad Oslavou

Kouzla králů: zámek Žleby, hrad Kost, vodní mlýn Hoslovice

Královský slib: zámek Žleby a tvrz Cuknštejn

Království potoků: hrad Bouzov, zámek Lednice

L

Láska na vlásku: na Slovensku v mnoha lokalitách

Láska rohatá: na Kokořínsku u obce Želízy jsou pískovcové hlavy, kam šla Anička

Lotrando a Zubejda: Veselý kopec, Zvíkov, Valečov, Voznice, Svatý Jan, Třemošná a také v Bulharsku – Balčik, Nesebar, Šumen

M

Marie Růžička: v jižních Čechách na Zvíkově

Micimutr: Ledeč nad Sázavou, hrad Zvíkov, lom Velká Amerika a v Praze

N

Nebojsa: filmovalo se na jižní Moravě, větrný mlýn Kuželov, zřícenina hradu Cornštejn  a zámek Milotice

Nejkrásnější hádanka: zámek Sychrov, Horšovský Týn, Žleby, Gutštejn, zřícenina hradu Kostomlaty, Stará obora na Hluboké, Skanzen Třebíz u Slaného

Nejlepší přítel: zámek Ploskovice a Hluboká nad Vltavou

Nesmrtelná teta: zámek Sychrov, zámek Horšovský Týn, zámek Vranov nad Dyji, skanzen Kouřim a Veselý Kopec, Kopicův statek (poblíž vesnice Kacanovy). Scény v přírodě se točily v romantickém prostředí Nečínských lomů, kam se určitě zajeďte někdy v létě vykoupat.

O

O Janovi a jeho podivuhodném příteli: hrad Bouzov

O léčivé vodě: Červený Kameň, vodní kolový mlýn Tomášikovo, na zámcích Bojnice a Smolenice (Slovensko)

O medvědu Ondřejovi: hrad Bouzov

O pokladech: v Kutné Hoře, ve skalách v okolí Hrubé Skály a v okolí Mumlavského vodopádu, v Doksanech, v Praze, na Moravě na zámku Valtice, Lysice, Boskovice, Sychrov, také v Koněpruských jeskyních v okrese Beroun, v zámeckých parcích na Konopišti, v Lednicko-valtickém areálu.

O princezně Jasněnce a létajícím ševci: točeno na hradě Bouzov. Chátrající střecha, kde Jíra poprvé vyzkouší svá křídla, náleží zámku Vítkovec nedaleko Holan. Tajemnou zříceninu, kam zlé čarodějnice unesou princeznu, si zahrála zřícenina hradu Frýdštejn u Malé Skály. Je přístupný a i dnes hravě poznáte věž, odkud se Jíra snažil princeznu vysvobodit.

O statečném kováři: hrad Buchlov, zřícenina Sirotčí hrádek, Kuželovský mlýn, skanzen ve Strážnici a klášter Rosa Coeli v Dolních Kounicích.

O štěstí a kráse: zámek Červená Lhota

O vánoční hvězdě: skanzen Zuberec na Slovensku pod Tatrami, na zámcích Žleby, Kačina a Karlova Koruna

O zakletém hadovi: zámek v Lednici

O zakletém králi a odvážném Martinovi: hrad Bouzov, Červený Kameň, Zuberec, Adršpašské skály

O ztracené lásce: hrad Pernštejn
O ztraceném štěstí: Dolský mlýn v Českém Švýcarsku

P

Peklo s princeznou: Dolský mlýn v Českém Švýcarsku, Hřensko, zámek Kroměříž a Frýdlant, skanzen Kouřim, Adršpach

Perinbaba: skanzen v Rožnově pod Radhoštěm
Plaváček: zámek Průhonice 

Pohádka o Malíčkovi: zámek v Lednici
Popelka: zámek Průhonice 

Poslední aristokratka: asi to není pohádka, ale měla jsem ohromnou radost, že jsem poznala Lemberk (a to nebyla vidět věž)

Pravý rytíř: hrad Rotštejn, Jindřichův Hradec, Landštejn, Dolský mlýn u Hřenska, Brdské lesy, Tisá poblíž Ústí nad Labem

Princ a Večernice: v Hrádku u Nechanic, princ Velen žil v zámku v Ploskovicích a legendární boj mezi ním a Mrakomorem se uskutečnil na hradě Krakovec, v Adršpašských skalách, Kopicův statek (poblíž vesnice Kacanovy)

Princ Bajaja: v Českém ráji a okolí a také na zámku Hrubá Skála, zřícenina hradu Pirkštejn v obci Rataje nad Sázavou, Kopicův statek (poblíž vesnice Kacanovy)

Princezna a písař: německý hrad Marksburg nad městem Braubach a hrad Velhartice, v Martinickém paláci na Hradčanech, v Průrvě Ploučnice, na řekách Litavce a Svitávce

Princezna a půl království: hrad Bouzov (království krále Štěpána), zámek Hradec nad Moravicí (království krále Egona, exteriér), zámek Hrádek u Nechanic (království krále Egona, interiér), Kolín (město Egonův Hradec), Sudice (kostel sv. Jana Křtitele v Sudicích = kostel svatého Egona), jeskyně Pekárna (dračí jeskyně), skanzen Betlém v Hlinsku (vesnice Egonova Lhota), Hamerská krčma ve Svobodných Hamrech (hospoda), skanzen na Veselém Kopci u Hlinska (Honzova vesnice), zámecký park Veltrusy (hranice mezi královstvími + cesty + Egonské hory + gloriet v zahradě)
Princezna se zlatou hvězdou: zámek Průhonice 

Princezna ze mlejna 1 + 2: natáčeno u Bavorova, hradě Helfenburk, u Lhotského rybníka, na zámku Dobříš, v obci Nahořany (Čestice)

Pták Ohnivák: hrad Pernštejn 

Pyšná princezna (Princezna se zlatou hvězdou): zámky Telč (patří králi Miroslavovi, ale první záběr je z Českého Krumlova), a Hluboká nad Vltavou (domov pyšné princezny Krasomily), České Budějovice, Český Krumlov, Ounuz, Třeboň, Dolský mlýn, Huntířov, Jetřichovice, Křížový vrch, Všemil, Vysoká Lípa, čedičové varhany Panská skála (Kamenický Šenov). Scéna, kdy princezna přehodí přes bránu míč princi Miroslavovi, se natáčela na dvou místech. Krasomila vyhodí balón na Hluboké nad Vltavou, ten přeletí umělou bránu drženou filmaři a dopadne na hráz rybníka Svět v Třeboni.

R

Radúz a Mahulena: zámek Sychrov

Rumplcimprcampr: hrad Bouzov

Růžový keř: zámek Sychrov

Řachanda: zámek Dětenice, hrad Kost a v lesích Královehradeckého kraje

S

S čerty nejsou žerty: Střehom (Sobotka), Jinonice, skalní hrad Sloup, zříceniny hradu Rotštejn v Klokočských skalách u Turnova, Pusté kostely ležící ve Svitavském údolí. Pekelné doly u České Lípy v podhůří Lužických hor vzniklé při těžbě písku pro nedaleké sklárny. Nyní slouží jako místo setkávání motorkářů. „Otázkou je, kdo by tu barabiznu koupil“, říká vychytralý komoří chudému králi. Hovoří přitom o zámku Průhonice.

Sedm havranů: zámek v Lednici

Sedmero krkavců: na hradě Zvíkov a Pernštejn, ve skanzenu Zuberec a Moravském krasu

Sen o krásné panně: hrad Pernštejn. Původní název filmu byl Sen o zlaté panně.

Sen o zlaté panně: viz Sen o krásné panně

Slíbená princezna: natáčeno na Žatecku, převážně na zámku Stekník. Filmovalo se také v Chorvatsku

Sněžný drak: zámek Valtice, okolí Dalešické přehrady, Nový hrad u Adamova a obora v Moravském Krumlově

Strašidla: na zámku Líšno a Liteň, Řevnice a v Praze

Strašidlo cantervillské: zámek Sychrov

Svatojánský věneček:  Na zámku Uherčice a na Rabštejně nad Střelou. Také na řece Nežárce u Veselí nad Lužnicí. Další lokace byly vodopády Černá Desná, Křemže a Vlkov (mlýn Krkavec).

Sůl nad zlato: viz Byl jednou jeden král 

Šíleně smutná princezna: zámek Blatná a zámek Bojnice (Slovensko)

Šípková Růženka: zámek v Lednici
Škola princů: hrad Křivoklát, zřícenina Týřov a u Kouřimecké rybárny na Berounce

Šťastný smolař: na hradech Pernštejn a Rabštejn, ve skanzenu Zuberec, v Ledči nad Sázavou, ve Světlé nad Sázavou a v Lednicko-valtickém areálu na Dyji a u Minaretu

T

Tajemství hradu v Karpatech: (tajemný hrad) zámek Hrubý Rohozec, hrad Lietava nedaleko Žiliny i hrad Čachtice a také ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm.

Tajemství lesní země: zámek Náchod 

Tajemství staré bambitky: točeno na Státním hradě Bítov, v Muzeu lidových staveb v Kouřimi, na Státním zámku Lemberk a ve Skanzenu lidové architektury v Přerově nad Labem. Filmovalo se také na pískovcových skalách Bilé kameny, též Sloní kameny či Beran na Liberecku u Jítravy.

Třetí princ: Adršpašsko-teplické skály, hrad Křivoklát, zámek Průhonice

Třetí sudička: hrad Bouzov

Tři bratři: v obci Ledčice, na zámku Žleby, také u Čestic, v Hluboké nad Vltavou, ve Velharticích a na Děčínském Sněžníku.

Tři oříšky pro Popelku: točeno na zámku Moritzburgu v Německu a vodním hradě Švihov (to byl statek macechy), lesy u Javorné a Klatovsko

Tři princezny: na zámku Hrubý Rohozec a hradě Bouzov. Filmaři se podívali také do Tiských skal, do lomu Homolák, na Skryjská jezírka a s příběhem zavítali také do Malé a Velké Ameriky

Tři veteráni: hrad Křivoklát (žila princezna Bosana), v lomu u Koněpruských jeskyních, v Nymburku (městské opevnění Monte Alba) a v Německu v Quedlinburgu – poblíž je Magdeburg a Erfurt, a v Praze. Rybník, kam Servác zahodil válečnému invalidovi kliku od flašinetu hledejte zase v Průhonicích.

Tři životy: skanzen Veselý kopec, hrad Helfenburg, dále filmováno v Českém Krumlově, Lipnici nad Sázavou, Mochově u Klatov, Čimicích, dále Rejštejn – Huťská hora, Čertovo jezero na Šumavě, Prášily, Annín a na vodním hradě Švihov.

V
V peřině:  filmovalo se v Písku v jižních Čechách

Z

Za humny je drak: Natáčeno na zámku Milotice a skanzenu ve Strážnici. Lom se nachází u obce Drysice, louka se natáčela u Trnavy.

Zázračný nos: na zámcích Lednice, Buchlovice, na Buchlově, v Mikulově a na Slovensku v Trnavě či hradu Smolenice či Pajštún

Zlatovláska na zámku Sychrov sloužil Jiřík a filmovalo se i na zámku Červená Lhota

Z pekla štěstí: zámek Český Krumlov, Třeboň a Jindřichův Hradec, na zámku v Telči, ve skanzenu v Přerově nad Labem

Žabí princ: zámek v Kroměříži 

Zdroje:

https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/438596/kde-se-tocily-slavne-ceske-pohadky-prehled-hradu-a-zamku.html?kapitola=633219

https://www.autovylet.cz/filmova-mista-kde-se-natacely-pohadky-filmy-a-serialy/ – Zde najdete i místa, ne kterých se točily některé známé filmy.

https://www.kudyznudy.cz/aktuality/putujte-za-ceskymi-pohadkami-s-kudy-z-nudy

https://www.lady-in.cz/products/hrady-a-zamky-kde-se-toci-pohadky1/

https://www.filmovamista.cz/clanek/22-Vanocni-pohadky-a-filmove-lokace--hrady--zamky--skanzeny---

https://www.idnes.cz/cestovani/po-cesku/hrady-a-zamky-z-filmu-a-pohadek.A150805_112716_po-cesku_tom

https://www.invia.cz/blog/7-pohadkovych-hradu-a-zamku-v-ceske-republice/
https://www.slevadne.cz/blog/hrady-a-zamky-kde-se-natacely-slavne-pohadky
https://tn.nova.cz/clanek/zpravy/zajimavosti/ceske-hrady-a-zamky-jake-nejznamejsi-pohadky-se-tam-tocily.html
https://www.csfd.cz/film/530191-certi-brko/prehled/

https://www.filmovamista.cz/clanek/355-Nove-vanocni-pohadky-Ceske-televize--O-vanocni-hvezde

https://www.csfd.cz/film/1519091-tri-princezny/zajimavosti/

Co mi dělá radost? A co mě štve?

Kdysi jsem někde viděla seznam věcí, co někoho štvou. Dokonce existuje knížka 1000 věcí, co mě serou. Kousek jsem četla a není to zase taková hrůza, jak jsem čekala. Sem tam bylo něco psaný s nadhledem a docela v pohodě. Spíš jako příhody, než jako negativa.

Když jsem o tom slyšela prvně, začala jsem si psát svých sto věcí, co mě letos štvou. Myslím, že se mi jich za rok nepodařilo tolik napsat. Ne, že by nebyly. Jenom mě tento typ seznamu nějak neuspokojuje. A když už jsou, obvykle dělám něco jiného, než že sepisuju, co mě právě štve. Spíš se to snažím aktivně řešit.

Namátkou tam bylo třeba:

• Stěhování. – Mám výrazně víc věcí, než jsem si myslela, a balení a přesouvání je z jednoho místa na druhé je dost náročné a otravné. 
• Nestíhání, například v práci – moc papírů, mailů a všeho. Ideálně v tu nejméně vhodnou chvíli není po ruce šéf, když ho potřebuju, nebo se něco pokaňhá a já strávím půlden řešením úplně zbytečné hlouposti, kdy se někomu třeba nechce odevzdat nezbytný doklad. Taky teď aktuálně nestíhám dvakrát týdně aikido.
• Že jsem si pořád ještě nevybrala a nekoupila mobil a foťák.
• Vzdát se Matyldy (trochu vysněná motorka, nebo spíš láska na první pohled, která se stala trochu vážnější, než jsem původně myslela).
• Když přijdu do práce dřív a nejde mi zapnout počítač a já nevím, co s tím. A hodinu promarním úplně zbytečně. 
• Když mi nějaké breberky ožírají rostlinku papričky.
• Když zruší příteli dovolenou a já musím měnit plány – vyrazit někam bez něj, když už jsme se těšili, jak si to spolu užijeme.
• Kuřáci, co smrděj na náměstích, demonstracích a u vody. 
• Plná paměť v telefonu. Nevejdou se mi tam smsky. A nejvíc mě štve, když si toho nevšimnu a včas si je nepromažu.
• Když se nudím.
• Pokuty za knihy v knihovně. 
• Když mi někdo něco neprávem vyčítá. A vysvětlovat nemá cenu.
• Když zapomenu na čaj a přelouhuju si ho.

Ale říkala jsem, že psaní negativních seznamů mě zase tak moc nebavilo. Tak teď něco z toho, co mi dělá radost. První věc způsobila, že píšu tenhle seznam. CHUMELÍ! Země je pokrytá bílým práškem a Praha, dosud šedá a trochu nechutná, vypadá pocukrovaně jako vanilkové rohlíčky.

Co dalšího mi dělá radost?

• Háčkovat síťovku a vidět, jak rychle to přibývá.
• Vidět, že dokážu každý den nakreslit jeden zentanglový čtvereček. 
• Dostat klubíčko z lamy, protože dárce ví, že ji mám asi nejradši.
• Dostat vysněnou knihu šití a k ní bonusově ještě jednu. Od bývalého přítele. 
• Dostat kurz šití a vysněné knihy!
• Těšit se na kurz šití, který začne už příští týden.
• Koupit si nové látky na šití.
• Dostat od kolegy vtipnou omalovánku.
• Pustit se do jejího vymalovávání.
• Být „pochválena“ za zvolenou barevnou kombinaci na šátku. A označena za umělkyni cizí paní v metru.
• Čistě umytá okna! Krásný výhled, který mám z kanceláře do přírody. A když navíc svítí slunce, je to dokonalé.
• Druhá chilli paprička, která vyrostla na mojí rostlince. 
• Mazlit se s kotětem, Františkem.
• Čaj Keemun při zamračeném počasí a blbé náladě.
• Verbenová toaletní voda od Yves Rocher. Proti únavě.
• Dny otevřených ateliérů.
• Jít pařit na zábavu, která se ukáže mnohem lepší, než jsem očekávala a já si zavzpomínám, jaké to bylo s mou první láskou v osmnácti na zábavě. 
• Poslouchat oblíbené písničky. Pořád a pořád dokola. Třeba Ivan Zak – Za ljubav rođeni, taková krásně podzimní: přijď, až spadnou kaštany.
• Konec stěhování. Jupí! Už mám všechno (skoro) u sebe.
• Objednat si pár hovadin, jako deník na sedm let a suché pastely.
• Vyzobat z Haribo bonbónků (Color Rado) všechny lékořicové.
• Drobný nákup u Vlněných sester. Jen jedno klubíčko bezdůvodně.
• Přesadit růžový kytky z Třebíče ze Dnů otevřených ateliérů.
• Psát nový deník. Ten sedmiletý!
• Tančit si v pokoji, kde jsem si uklidila všechna klubíčka do skříně!
• První vánoční trhy. V Brně. Na Zelňáku. Svoboďáku. A Moraváku.
• Vyrábět svíčky. Jako dřív. 
• I tu maskáčovou. – A vidět, jak se povedla. A jak není na tom maskáči skoro vůbec vidět.
• Vyklepnout z formy svíčku. Slyšet to jemné lupnutí a vidět, jak palmová svíčka jemně klouže ven. Fascinovaně obdivovat její krystalky.
• Vyrobit si několik muffinových svíček! Teda vlastně jenom odlít. Navrtával je někdo jiný. ;-))
• Když mám štěstí a splní se mi, co si přeju. Třeba mě někdo vezme na autobus, který bych jinak nestihla. Nebo když v Ředhošti měli sladký popcorn, po němž jsem zrovna toužila.