Po 23. prosince, Koukání na pohádky
Už pondělím jsem zahájila svůj pohádkový maraton.
Tajemství staré bambitky (****) pěkná pohádka s milým Tomášem Klusem a drzou zrzavou Aničkou (Kamila Janovičová), dcerou hrnčíře. Když pohádka běžela poprvé, všechny holky chtěly být zrzkami. S typickým českým humorem si dělá režisér (Macharáček) srandu z vládnoucí třídy zloduchů, kteří vymýšlejí nové a nové daně, zatímco král s královnou cestují. Vladyka a Lábus jsou dokonalou dvojicí pro tuhle roli. Umí to fakt dobře. Zatímco laskavému bývalému zbojníkovi (Vetchému) nelze moc uvěřit, že někoho doopravdy přepadl. Co mě ale neuvěřitelně iritovalo, bylo neustálé opakování nadávky kudla.
Princezna ze mlejna
„Princezna z Knédlštajnu.“
„Jean se zbláznil! Ani sedmihlavá saň toho tolik nesežere jako vona!“
Vodník: „Já z tebe leknu.“
Korunní princ byl natáčený na Kokoříně.
„To je v pořádku, brnění musí brnět, jinak by to nemohlo být brnění.
Honza: „Sbohem.“
Zlý kouzelník, který nemá rád, když mu někdo leze do lesa: „To neříkej, takhle se tady nezdravíme.“
Honza: „Dobře, tak na shledanou.“Zlý kouzelník: „To už vůbec ne!“
Cesta za králem trollů pro mě byla nová a vůbec nebyla špatná. Následující úryvek sice není nikterak vtipný, ale chápete – klubíčko! Možná v kontextu celé pohádky bylo zajímavé, že s sebou pořád něco bral (takový jako kleptoman).
„Hele, něco jsem našel.“
„Nač klubko vlny? Dáš se na štrykování?“
„Může se hodit.“
Točeno v Dolském mlýně. A někde v pískovcích.
Út 24. prosince, Štědrý den
Štědrý den byl v pohodě. Koukala jsem na pohádky, pletla a odpočívala. Doma jsme zdobili stromeček, k obědu měli polévku z vnitřností a hlavy kapra a pak šli na hřbitov. Odpoledne jsme baštili dort k narozeninám. A po klasické večeři: bramborový salát a smažený kapr (a pár kousků cukroví jako sladká tečka) jsme mohli jít rozdávat a rozbalovat dárečky. Nejúchylnější a hned použitá byla chlupatá modrá mikinka.
Jediné, co nám kazilo radost, bylo, že naše kočka nepřišla na večeři. Což obvykle nedělá. Žrádlo je pro ni „až“ na prvním místě.
Večer se nám nechtělo jít na půlnoční (začíná asi v deset, takže je to trochu komplikace s rozbalováním dárků a vánoční pohodou), a tak jsme si pustili pohádku.
Žádné komentáře:
Okomentovat