Dobrou čajovnu jsem zahlédla na Václaváku. Sice bych raději navštívila nějakou jinou, protože tuhle znám z Brna, ale nakonec mi to nevadí.
Chvilku váhám, zda si dát Litchi čaj, čaj ovoněný osmanthem nebo Kabukichu, z níž se připravují tři nálevy. první se zalévá studenou vodou a nechá 5 minut, druhý vlažnou a třetí skoro vřelou. Poslední zvláštností je, že se čajové lístky pokapou sójovou omáčkou a snědí jako salát.
Zatímco čekám na kámoše, píšu tenhle článek a pohledy přátelům. Pak se chci ještě pustit do luštění malovaných křížovek, ale na to už nedojde. Setkání po mnoha letech je zpočátku trochu rozpačité, ale brzy mi připadá stejný jako tenkrát a tentýž člověk, se kterým si píšu. Ke zlepšení komunikace dopomůže kamarádka, která je dosti povídavá jako já a navíc tak trochu neřízená střela. :-) Podrobí ho pořádnému výslechu. Zpočátku překvapeně koukám a připadá mi to trochu neslušné, když ho přeruší málem v polovině věty o tom, co teď dělá, a navrhne takovým tím skoro direktivním způsobem, aby to vzal popořadě, pěkně od střední školy.
Oba jsme značně překvapení, ale ukáže se, že to funguje. A tato strukturovanost se mi nakonec také líbí, i když ji považuji tak trochu za neslušnou. Naštěstí mám přátele, kteří si z toho nic nedělají. Zvědavě poslouchám, co se ještě dozvím a pak – trochu pro odlehčení – škádlím kamarádku tím, že se snažím uhodnout její následující dotaz. Nakonec to není nic těžkého, stačí si představit, na co bych se zeptala já, kdybych toho věděla o trochu míň nebo kdyby mi to nebylo blbé. Takže parádní odpoledne, které ukončujeme jen proto, že musíme nakoupit.
Chvilku váhám, zda si dát Litchi čaj, čaj ovoněný osmanthem nebo Kabukichu, z níž se připravují tři nálevy. první se zalévá studenou vodou a nechá 5 minut, druhý vlažnou a třetí skoro vřelou. Poslední zvláštností je, že se čajové lístky pokapou sójovou omáčkou a snědí jako salát.
Zatímco čekám na kámoše, píšu tenhle článek a pohledy přátelům. Pak se chci ještě pustit do luštění malovaných křížovek, ale na to už nedojde. Setkání po mnoha letech je zpočátku trochu rozpačité, ale brzy mi připadá stejný jako tenkrát a tentýž člověk, se kterým si píšu. Ke zlepšení komunikace dopomůže kamarádka, která je dosti povídavá jako já a navíc tak trochu neřízená střela. :-) Podrobí ho pořádnému výslechu. Zpočátku překvapeně koukám a připadá mi to trochu neslušné, když ho přeruší málem v polovině věty o tom, co teď dělá, a navrhne takovým tím skoro direktivním způsobem, aby to vzal popořadě, pěkně od střední školy.
Oba jsme značně překvapení, ale ukáže se, že to funguje. A tato strukturovanost se mi nakonec také líbí, i když ji považuji tak trochu za neslušnou. Naštěstí mám přátele, kteří si z toho nic nedělají. Zvědavě poslouchám, co se ještě dozvím a pak – trochu pro odlehčení – škádlím kamarádku tím, že se snažím uhodnout její následující dotaz. Nakonec to není nic těžkého, stačí si představit, na co bych se zeptala já, kdybych toho věděla o trochu míň nebo kdyby mi to nebylo blbé. Takže parádní odpoledne, které ukončujeme jen proto, že musíme nakoupit.
Žádné komentáře:
Okomentovat