S listopadovými předsevzetími jsem si tak trochu nevěděla rady. Měla mi pomoci ukázat neomezené možnosti. Ale jak to udělat, aby člověk viděl to, co dříve nevnímal?
Říct si: „Nic není nemožné,“ nebo „Všechno se dá zvládnout“ je sice povzbuzující, ale není to příliš konkrétní. Co konkrétně bych tedy měla udělat?
Říct si: „Nic není nemožné,“ nebo „Všechno se dá zvládnout“ je sice povzbuzující, ale není to příliš konkrétní. Co konkrétně bych tedy měla udělat?
- Kup si to, po čem velmi toužíš. Neber tolik ohledy na peníze. Máš je proto, aby ti dělaly dobře.
- Uvažuj o dalších možnostech. Vylez z krabice. Vždycky to nějak jde. (Naráží na příklady, které jsem viděla v hodinách kreativity. Rozstříhejte papír jak chcete tak, abyste jím prolezli. Nebo ten známý čtverec vytvořený devíti tečkami, kdy je všechny máte spojit čtyřmi přímkami a navíc jedním tahem.)
- Získej svobodu a čas na to, co tě baví. Nenech se spoutat povinnostmi. V práci pracuj, jak nejlépe umíš. A ve volném čase užívej si zrovna tak, zapomeň na práci i jiné starosti. Buď tady a teď.
- Uvědom si, že máš víc štěstí, než kolik si připouštíš. (Údajně totiž při hodnocení minulosti, přičítáme velkou váhu na našich minulých úspěších právě štěstí. Zatímco při pohledu do budoucnosti neočekáváme, že bychom opět dostali „tu jedinou otázku, kterou umíme“ a podobně.) Samozřejmě, že na štěstí se nedá spoléhat, ale když už nic jiného nezbývá, proč nedoufat, že to zase dopadne dobře jako už tolikrát.
Žádné komentáře:
Okomentovat