Mapa Bez Tápání = Intuice
Měla jsem s sebou tři zavazadla: malý batoh s hromadou nezbytných věcí, igelitku s voňavým polštářkem a kabelku na další toulání po městě. Bylo v ní to nejdůležitější, co jsem chtěla mít stále po ruce. Například mapu 1:20000 z roku 1992 a nápisem „nejnovější názvy ulic“.
Nevěděla jsem kudy kam, a tak jsem hned chtěla využít služeb mapy. Došla jsem k nějaké ulici a zjistila, že se jmenuje Prvního pluku. Fajn, to je pro začátek dobrý. Jen pro zjištění přesné polohy musím najít nějakou křižovatku a zjistit, jak se jmenuje ta druhá ulice. A zde nastala zrada, neboť v mapě nebyla Křižíkova ulice. Docela mě to naštvalo, a tak jsem sbalila mapu, mrskla ji do igelitky, abych se příště nemusela obtěžovat ani otevíráním kabelky, a vyrazila na základě intuice přímo rovně. Řídila jsem se tím, co jsem den předtím říkala jedné holčině na kurzu komunikace. Jak se mám řídit rozumem a objektivními informacemi, když jich není dostatek? Pokud nemám informace, ani směr, kterým leží centrum, a nikde není nikdo, koho bych se mohla zeptat, nezbývá mi, než dát na intuici a vydat se směrem, kde to centrum tuším.
Protože jsem zjistila, že jdu správně (jako už tolikrát na špatně značených turistických cestách), rozhodla jsem se i díky velkému množství času své intuici důvěřovat a jít prostě tam, kam mi radí. Ze zvědavosti jsem ještě jednou nahlédla do mapy a s překvapením zjistila, že jsem úspěšně došla na Staroměstské náměstí naprosto bez problémů. Následně jsem bez problémů našla i Malé náměstí, kde v čísle 11 sídlí Galerie Pastelka. Stylově otevírá až v jedenáct, a tak jsem se šla zatím projít někam dál.
P. S. V té mapě ta ulice je, jenže tak moc proloženě napsaná, že si člověk těch písmenek vůbec nevšimne.
Žádné komentáře:
Okomentovat