Vyrážíme

Věci jsem si zabalila ve čtvrtek docela rychle díky svému báječnému univerzálnímu seznamu. Zapomněla jsem ovšem na ručník, který mi nepřipadal důležitý, ačkoliv tam někde je napsaný. Určitě bych také využila opravdové pyžamo, i když se musím pochválit, že kalhoty využitelné i na ven byly rozhodně praktičtější. Snad jsem si je jen měla lépe prohlédnout a nevzít místo nich jiné, které jsou trochu těsnější, a tudíž na spaní méně pohodlné. Ale člověk v nich aspoň vypadá líp než v těch prvních.

Z Brna jsem vyrážela v pátek ráno po šesté hodině. Ačkoliv jsem chtěla přijít na autobusák s předstihem, vyšlo mi to nakonec tak akorát, protože jsem si ještě na nádraží kupovala dvě makové housky. Hups, někdo tu zapomněl na svačinu, že?

Cesta se StudentAgency probíhala báječně: sedadla byla pohodlná, čokoláda očekávatelná, a vedle mě seděl starší slušně oblečený pán, se kterým jsem prohodila pár vět a pak se mohla dál věnovat luštění malovaných křížovek. Také jsem si prolistovala TopDívku, kterou jsem si vzala jen proto, abych si mohla připomenout dětství a ujistila se, že to vážně není čtení pro mě, i když musím přiznat, že mě zaujal článek nazvaný měsíční wellness program, o kterém jsem předpokládala, že bude obsahovat zaručené tipy, jak se stát za třicet dní neodolatelnou kráskou. Chyba lávky. Zabýval se menstruací! Marně jsem se snažila vzpomenout, v jaké asi tak budu fázi. Třeba ta sebevědomá? ;-)

Kromě toho jsem se také pustila do čtení Projektu štěstí, který se mi líbí čím dál víc. Během čtení té příjemné a pohodu přinášející knihy jsem sama měla chuť psát, a tak jsem vytvořila pár článků na blog. Samozřejmě, že jsem je po návratu nemohla najít.