pondělí 19. listopadu 2012

Václavák a dvojnásobné štěstí

Jak jsem si tak seděla a psala si poznámky k minulému článku, povšimla jsem si informačního centra. Třeba budou mít vizitky (myšleno turistické vizitky). Nemají, ale líbí se mi dva pohledy. Známky prý seženu na Václaváku. Fajn, tam mají i ty vizitky, ale stejně mají mít známky, když mají pohledy. Tohle je tak nelogické!

Na Václavském náměstí si všimnu Marks & Spencera, a protože mám chuť na kozí sýr, jdu se podívat dovnitř, jestli ho náhodou nemají. Nacházím spoustu zajímavých sladkostí, mlsání a všeho možného, ale sýry bohužel ne. Neodolám želatinovým bonbónkům, ale už brzy se ukazuje, že moc dobré nejsou. S radostí je tedy později přenechám kamarádce, které chutnají.

Zpátky se vracím po druhé straně náměstí a nadchne mě obrovské množství knih, takže zalezu do Luxoru. Hned si mě čapne nějaká ženská a co prý hledám, že by mi nabídla členství v Knižním klubu. Dneska bych měla padesátiprocentní slevu na jednu nebo tři knihy podle chuti. Nabízí mi všechno možné, ale nic pořádného, co bych doopravdy chtěla. Pak mě vede k jejich části budovy. Vybírám si jakousi knihu o štěstí a doufám, že to členství není žádný švindl. Při podpisu si pozorně čtu podmínky. Kdepak, nic co by mi vadilo. Škoda, že nemají Gretchen Rubinovou, tu bych si hned koupila.

Když stojím u pokladny, všimnu si, že mnou vybraná kniha má ohnutý roh obálky. Jdu si ji tedy vyměnit za jinou a na stejné poličce si všimnu Projektu štěstí od Gretchen. Mé srdce zaplesá. Vezmu si je obě! Teď mám dvě knihy o štěstí a připadám si dvojnásobně šťastná.

Žádné komentáře: