Přej si a bude ti dáno (kámen-nůžky-papír)

Někdy si říkám, že náhody opravdu neexistují. Už nějakou dobu jsem přemýšlela o tom, že bych si ke klíčům/peněžence/lékárničce nebo noži pořídila otvírák na láhve, protože v rámci samostatnosti mi vždy vadí, když mám chuť na pivo a musím koukat kolem, kde by se našel zdatný chlap, který u sebe buď má otvírák, nebo mi ho otevře o futra, stůl či něco jiného.

A teď jsem v Třebíči na RVVZ dostala takovou trapnou placičku, jak se s ní hrála hra "kámen, nůžky, papír" o vyšší ligu – když jste měli embryo jako já, potřebovali jste porazit někoho, kdo měl kojence, potom batole atd. Když jste vyhráli, žetonek jste si s ním vyměnili. Škoda, že mě porazil "stařec", protože embryo bylo hezké zelené. Ale otvírák se mi i tak hodí a jsem za něj ráda. ;-)

Mimochodem někde jsem četla, že "kámen, nůžky, papír" rozhodně není hra založená na náhodě... a jednoho borce jsem podezřívala, že moc dobře zná tu statistiku, jaká je pravděpodobnost, že někdo něco dá.

Chci si to dohledat a místo toho na Wikipedii zjistím, že tahle "hra" pochází z Japonska, kde se nazývá Jan-ken-pon. Papír zabalí kámen, kámen otupí nůžky, nůžky přestřihnou papír.
Pravděpodobnost, že člověk dosáhne určitého výsledku, je zdánlivě zcela stejná jako třeba při hodu mincí. Mnozí matematici se snaží přijít na nejlepší strategii hry KNP a to i pomocí počítačů. Podle teorie her je nejlepší vybírat symboly zcela nahodile, protože nikdo poté nebude schopen určit, jaký tah zvolí takto postupující hráč příště.

"Londýnský programátor David Bolton prokázal, že ve skutečnosti to tak jednoduché není. Programy volily různé strategie hry KNP, ale ty, které spoléhaly jen na vlastní náhodnou volbu a nezkoumaly jednání protivníka, pravidelně dopadaly v soutěži nejhůře. Správně zvolené programy dokážou najít v soupeřově strategii určité zákonitosti a následně jich využít." " Kdo chce být úspěšným hráčem KNP, musí dokázat, že jeho tahy nikdy není možné předem odhadnout. To je pro netrénované jedince vůbec nejtěžší. Lidé si, aniž by o tom věděli, rychle utvoří určitá schémata jednání, z nichž pak není snadné uniknout. Pokud například zvolí dvakrát kámen, potřetí jej již vynechají, protože si myslí, že by to již neodpovídalo náhodné volbě. Ještě horší je, že tato vlastní schémata si řada lidí projektuje do jednání protivníka, i když tam vůbec nejsou. Pro vítězství ve hře KNP je proto třeba přemýšlet, ale ne příliš. Vlastní tahy by měly být náhodné, ve hře soupeře by se naopak měla hledat používaná schémata, pokud tam jsou.

Dalším tipem pro vítězství je nevolit hned v prvním kole kámen." Taky mám zkušenost s tím, že když se nahlas říká: "Kámen, nůžky, papír," je velice lákavé dát kámen nebo papír, protože je člověk slyšel prvně nebo naposledy, takže si je nejvíc pamatuje. "Podle zkušeností totiž většina soupeřů v prvním kole očekává, že protivník zvolí kámen, a jejich první volbou proto bývá papír. Právě ten také neuváženě zvolil zástupce síně Sotheby’s a prohrál." Takže i tak to není jednoduché.

"Nůžky bývají dobrou první volbou i při hře proti zkušenému soupeři. Ten často volí stejně, takže v nejhorším případě dopadne první kolo nerozhodně. V dalším postupu se pak nabízejí různé techniky. Jednou z nich je dvojité blafování. Soupeři stačí oznámit, jaký bude další tah, a pak jej skutečně učinit. Úspěch bývá zaručen proto, že většina protivníků tvrzení neuvěří, a proto schválně nezvolí tah, jímž by nahlášený tah přebili.

Je rovněž možné vybrat tah, který by byl překonán posledním tahem soupeře. Ukazuje se, že lidé, kterým se ve hře příliš nedaří, se často podvědomě snaží překonat svůj tah, který volili naposledy. Příklad: soupeř naposledy zvolil kámen a byl překonán papírem. V dalším kole proto volí papír. Optimálním řešením je zvolit nůžky. Pokud i tato strategie zklame, je možné volit za každou cenu papír. Důvod? Soupeři volí kámen mnohem častěji než nůžky. V roce 1998 studoval japonský matematik Mitsumi Jošizava tahy, které při hře KNP volilo 725 lidí. Nejčastěji byl vybrán kámen, méně často papír a nejméně často nůžky."

"Je zřejmé, že kámen bývá hráči volen nejčastěji. Je to také důkaz toho, že s trochou znalostí a cviku nemusí být vítězství ve hře KNP výsledkem náhody."

Pobaví mě, když Kamil nadhodí, že by se dalo hrát kámen, nůžky, papír, tapír, spok, jak to bylo v Big Bang Theory (Teorii velkého třesku). Autory nápadu této modifikace ve skutečnosti jsou Karen Bryla a Sam Kass, o němž mluví Sheldon (Jim Parsons).

P. S.: Jak to je s tapírem a Spokem? Viz obrázek. Slovně:

• Nůžky stříhají papír.
• Papír balí kámen.
• Kámen rozdrtí tapíra.
• Tapír otráví Spocka.
• Spock zničí nůžky.
• Nůžky utnou hlavu (zabijí) tapírovi.
• Tapír sní papír.
• Papír usvědčí Spocka.
• Spock vypaří kámen.
• Kámen tupí nůžky.

Někde se v překladech k Teorii velkého třesku (Big Bang Theory) uvádí, že jde o ještěra místo tapíra. Sheldon doslova říká: "Je to jednoduché. Nůžky rozstřihnou papír. Papír balí kámen. Kámen drtí ještěra, ještěr otráví Spocka. Spock zničí nůžky, nůžky zabijí ještěra. Ještěr sežere papír, papír usvědčuje Spocka. Spock nechá vypařit kámen. A jak tomu vždy bylo kámen tupí nůžky."

Zdroje:

http://cs.wikipedia.org/wiki/K%C3%A1men,_n%C5%AF%C5%BEky,_pap%C3%ADr

http://www.fiftyfifty.cz/kamen-nuzky-papir-1080253.php
http://www.hranostaj.cz/hra3758 
Big Bang Theory (Teorie velkého třesku) 5. série 17. díl s názvem Rothmanova degenerace