RVVZ Třebíč: svíčky

Barevné kousky zalité čirým voskem

Z čeho trochu u Regionální Velké Výměny Zkušeností (RVVZ) šílím, je organizace. Za většinu komplikací si můžu sama, protože jsem se přihlásila pozdě, ale bonusem zmatení je označení místností názvy dnů v týdnu. Aspoň že jdou hezky za sebou, a když najdeme Pátek, víme, že za ním bude následovat Čtvrtek, Středa atd. Ale kde je Sobota? Aha, v patře.

Spíme v „hodinovém hotelu“, normální třídě jako jsou všechny ostatní. Na „Neděli“ se musím zeptat organizátorů. Aha, tak pro ještě větší zmatení je Neděle venku a rozumí se jí třeba tělocvična nebo jiné budovy. Bezva, fakt bezva. Nakonec asi dva body programu vynechám právě z toho důvodu, že nevím, kde bych tuto „Neděli“ hledala. Dělám si srandu, že to je jako Holzmannova scénka „Včera, dnes a zítra“, kde zmiňuje film „V sobotu večer a v neděli ráno“. Jo, to byl zrovna takovej maglajs.

Teď konečně rozumím tomu, že některé části programu – třeba svíčky – jsou ve čtvrtek, když akce začíná v pátek. Lité svíčky učí můj kamarád Kamil, tak se jdu podívat. Překvapí mě přednáškou, kterou jsem zatím ještě neslyšela, ačkoliv už jsem u něj svíčky dělala několikrát.

Z legrace trochu rýpu – třeba proč ta kvalitní svíčka ze včelího vosku hoří zrovna tak mizerně jako ty nekvalitní průmyslově vyráběné. Jasně, že vím, že to bude pravděpodobně nevhodně zvoleným knotem (příliš tenký), ale například jsem netušila, že je vhodné míchat včelí vosk s parafínem, protože čistý včelí vosk hoří hůř.

Svými poznámkami a otázkami se snažím rozproudit diskusi a uvolnit ostatní účastníky, kteří lektorovi vykají a vůbec jsou celí nesví. Já jsem naproti tomu naprosto v pohodě, protože se známe už docela dlouho a vím, že si můžu leccos dovolit. A taky, že ho žádnou otázkou nezaskočím.

Bílé pecičky zalité obarveným voskem. Všimněte si jehel, které jistí knot ve spodní části formy.

On mi naopak z legrace vyčítá, že si nepíšu poznámky. Ujistím ho, že se plete, když se optá, při jaké teplotě taje vosk a já bleskurychle z poznámek vylovím odpověď že při teplotě od 50 do 80°C, průměrně v 65°C. O tvorbě svíček jsem psala v článku Adventní věnec 2014, tak to nebudu znovu opakovat. (Ve zmíněném článku uvidíte i moje výtvory. Btw. tyto čtyři svíčky mají něco málo přes kilo.) Zrovna tak si dělá legraci, že jsem největší spotřebitel jeho vosku, ale ona je to vlastně pravda. Však se ostatní brzy přesvědčí, kolik práce dá výroba svíčky, a tak je lepší nachystat si forem více a pak už do nich jen nalívat vosk. Moje vysvětlení Proč být megaloman.

Použili jsme obě metody, které popisuji v článku Sypané svíčky: Do kovových forem jsme nasypali rozlámané pláty barevného parafínu a zalili čirým. Plastové formy snesou jen teploty kolem 80°C, proto je používám celkem nerada, neboť jedna taková formička stojí třeba čtyři stovky. Zato ale mají zajímavější tvary. Sypeme do nich bílé parafínové pecičky a zaléváme je barevným voskem. Výsledky jsou skvělé!

Za zmínku stojí rozdíl mezi voskem = palmový nebo včelí a parafínem = z ropy. K dostání jsou různé druhy parafínu: čínský 60 Kč/kg rozlámaný na kusy, různě velké pecičky nebo nejprůhlednější parafín Lukoil. Při tvorbě svíček je třeba být opatrný, neboť hrozí samovznícení vosku, který hoří při 180°C, proto se leckdy v literatuře doporučuje tavit ho ve vodní lázni, ale Kamila to nebaví, což je celkem překvapivé, protože oproti mně je velice trpělivý. Z poznámek se snad ještě hodí zmínit, že kdyby vám ten vosk/parafín náhodou chytl, je třeba být opatrný při hašení, protože se chová jako olej. Takže bez paniky přikryjeme pokličkou a sundáme z plotny. Žádná voda, protože to pak prská.

Lektorský stůl s pytlíky barev na vosky

Surový včelí vosk stojí asi stovku za kilogram, pro včelaře je to v podstatě odpad, takže by bylo dobré se pozeptat a pořídit si ho přímo z „domácích zdrojů“. Palmový vosk může být krystalický nebo jemný, s tím máme špatnou zkušenost, protože byl takový mazlavý… mimochodem používá se k dokrmování dobytka. Další variantou je svíčkový gel, kterým můžete zalít naaranžované věci ve skle a vypadá to kouzelně. Nevýhodou je, že si pak musíte dát pozor, aby vám dekorace neshořely. A taky, že když gelem zalijete pláty vosku, on si z nich rád nasaje barvu a budete mít bílé kusy v barevném gelu.