Velikonoce

Stejně jako Vánoce navazují i Velikonoce na pohanské oslavy, tentokrát jara, které křesťané pouze převzali. Možná proto, že se jim je nepodařilo zrušit. V současnosti jsou v České republice Velikonoce nejvýznamnějším křesťanským svátkem, ale s ubývajícím množstvím věřících (nyní jen necelých 14 % obyvatel) jejich význam klesá.

O Velikonocích se oslavuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista, které mělo nastat třetí den po jeho ukřižování, k němuž došlo v blízkosti významného židovského svátku pesach, který je památkou vysvobození Izraelitů Mojžíšem z egyptského otroctví. Název pochází z výrazu „velká noc“, kdy byl vzkříšen Ježíš. Velikonoce se slaví první neděli po prvním jarním úplňku po rovnodennosti, vychází tedy na březen nebo duben. Od data Velikonoc se odvozují další pohyblivé svátky: Nanebevstoupení Páně, Letnice, svátek Nejsvětější Trojice, Slavnosti Těla a Krve Páně. „Byl-li úplněk v neděli, jsou Velikonoce až další neděli. Datum Velikonoc se tedy může lišit mezi jednotlivými roky až o více než jeden měsíc (od 22. března do 25. dubna). Jarní rovnodennost je stanovena „úředně“ na 21. březen podle gregoriánského kalendáře bez ohledu na astronomickou skutečnost (která se může až o dva dny lišit).“ Katolické Velikonoce v příštích letech: 27. března (2016), 16. dubna (2017), 1. dubna (2018), 21. dubna (2019), 12. dubna (2020), 4. dubna (2021), 17. dubna (2022), 9. dubna (2023) a 31. března (2024). Pravoslavné najdete na druhém odkazu ve zdrojích.

Trochu delší Velikonoce? „Oslava Velikonoc trvá dalších padesát dní („velikonoční doba“) a vrcholí slavností Seslání Ducha svatého (Letnice). Latinský název Pentecostes znamená „padesátý den velikonoční slavnosti“. První týden po Velikonocích se nazývá „velikonoční oktáv“. Čtyřicátý den po Velikonocích (čtvrtek v šestém velikonočním týdnu) se slaví svátek „Nanebevstoupení Páně“.“

Pozn.: Zdroje všech velikonočních článků jsou uvedeny v komentáři pod tímto článkem.