Snažím se být samostatná. S lehkým úsměvem a trochou studu vzpomínám na dobu, kdy mi bylo patnáct. Nikdy jsem u sebe neměla kapesník. Nebo svetr. Zvlášť, když byly třeba. Dnes už se mi to stává jen výjimečně, zato absence deštníku je trvalá. Většinou to nevadí, tak trochu zmoknu, no. Ale třeba když jde člověk přednášet, nebo na pracovní pohovor, moc dobrou vizitku to asi nedělá.
Postupem času jsem se naučila soběstačnosti i v dalších věcech. Třeba brát si s sebou dostatek pití, nebo jídla. Však to znáte z reklamy – Když máš hlad, nejsi to ty!
Kamarádka mě onehdy naučila nový – užitečnější – význam zkratky K + M + B. Klíče, mobil, brýle. Já si tedy hlavně připomínám peníze a doklady, protože bez mobilu a brýlí se v 90 % případů dokážu obejít, i když to moje okolí někdy hůř snáší. :-))
V posledním roce či dvou u sebe mívám nůž nebo nožík, náplasti, minilékárničku a lžičku (na ty svačiny). Je to fajn, člověk je pak téměř na vše připraven. Jedinou drobnou nevýhodou je, že se trochu okrádá o dobrodružství a improvizaci. Kolikrát jsem tyto věci skutečně potřebovala? A kolikrát je nosím opravdu zbytečně?
Trochu mi to připomíná GPS, ta vás taky okrade o hrátky s mapou a zajímavé bloudění. Podobně přílišná samostatnost odrazuje chlapi, kteří by vám rádi podrželi dveře, otevřeli sklenici či ukrojili chleba. (Nebo půjčili vlastní svetr, bundu…)
Když jsem přemýšlela o bojovém umění – sebeobrana pro všechny případy – zeptal se mě kámoš, jaké mám plány do budoucna: „Chceš být ženská, nebo ninja?“
Postupem času jsem se naučila soběstačnosti i v dalších věcech. Třeba brát si s sebou dostatek pití, nebo jídla. Však to znáte z reklamy – Když máš hlad, nejsi to ty!
Kamarádka mě onehdy naučila nový – užitečnější – význam zkratky K + M + B. Klíče, mobil, brýle. Já si tedy hlavně připomínám peníze a doklady, protože bez mobilu a brýlí se v 90 % případů dokážu obejít, i když to moje okolí někdy hůř snáší. :-))
V posledním roce či dvou u sebe mívám nůž nebo nožík, náplasti, minilékárničku a lžičku (na ty svačiny). Je to fajn, člověk je pak téměř na vše připraven. Jedinou drobnou nevýhodou je, že se trochu okrádá o dobrodružství a improvizaci. Kolikrát jsem tyto věci skutečně potřebovala? A kolikrát je nosím opravdu zbytečně?
Trochu mi to připomíná GPS, ta vás taky okrade o hrátky s mapou a zajímavé bloudění. Podobně přílišná samostatnost odrazuje chlapi, kteří by vám rádi podrželi dveře, otevřeli sklenici či ukrojili chleba. (Nebo půjčili vlastní svetr, bundu…)
Když jsem přemýšlela o bojovém umění – sebeobrana pro všechny případy – zeptal se mě kámoš, jaké mám plány do budoucna: „Chceš být ženská, nebo ninja?“
Žádné komentáře:
Okomentovat