Rozhodla jsem se vytvořit seriálek o Lužických horách, kde jsme byli už několikrát a pokaždé to bylo pěkné. Ubytovaní jsme vždy v Kytlici. Hned zde bojuji se zákeřností češtiny. – Na mapě je Kytlice, to je v pohodě, ale pojedu do Kytlic (pomnožný tvar) nebo do Kytlice (ženský rod, vzor růže)? Ani internetová příručka ústavu jazyka českého mi neporadí, naštěstí zrovna Kytlice jsou zmíněny na webu Ptejte se knihovny. A ještě lepší je to, že zrovna v tomto případě jsou přípustné oba tvary. Budu užívat ten pomnožný, i když je to pro mě obtížnější, protože místní to tak dělají taky.
Dříve sklářská obec leží v okrese Děčín a má kolem čtyř set obyvatel. Nyní slouží spíše jako chatařská oblast. Turisty totiž lákají pískovcové krásy a nedotčenost okolních hor… no, spíše kopců. ;-) Vždyť nejvyšší kopec Luž má 793 metrů. Chalupu zde měl např. Miroslav Horníček, který je pochován na místním hřbitově. Když jsme se fotili u jeho hrobu, Prokop poznamenal: „Mám rád na fotkách ty mrtvý s živejma.“ Četla jsem od něj Dobře utajené housle a byly to příjemné malé úvahy či povídky. Chatu zde měl nebo má i Vlastimil Brodský, který hrál např. v Ostře sledovaných vlacích, Rozmarném létě, Arabele nebo Noci na Karlštejně, a Táňa Fischerová, která v roce 2013 kandidovala na prezidentku České republiky. Na cestě mezi Kytlicí a Polevskem zemřel roku 1990 téměř dvaadvacetiletý herec Tomáš Holý, známý například z filmu „Jak dostat tatínka do polepšovny“. U hřbitova stojí kostel svatého Antonína Paduánského. Sv. Antonín z Padovy (15. srpna 1195 Lisabon – 13. června 1231 Padova), jeden z nejproslulejších svatých, byl portugalským františkánským mnich, teolog a kazatel. Za svatého byl prohlášen roku 1232, tj. 11 měsíců po smrti – to bylo nejrychlejší svatořečení v dějinách, a roku 1946 za učitele církve. Zemřel ve 36 letech bez mučení na chatrné zdraví. Kostel sv. Antonína Paduánského můžete vidět např. v Bedřichově, Dačicích, Heřmanicích, Klínech, Liberci, Loučkách, Ostravě nebo Praze Holešovicích či ve Znojmě. Ale nyní zpět ke Kytlici.
Dříve sklářská obec leží v okrese Děčín a má kolem čtyř set obyvatel. Nyní slouží spíše jako chatařská oblast. Turisty totiž lákají pískovcové krásy a nedotčenost okolních hor… no, spíše kopců. ;-) Vždyť nejvyšší kopec Luž má 793 metrů. Chalupu zde měl např. Miroslav Horníček, který je pochován na místním hřbitově. Když jsme se fotili u jeho hrobu, Prokop poznamenal: „Mám rád na fotkách ty mrtvý s živejma.“ Četla jsem od něj Dobře utajené housle a byly to příjemné malé úvahy či povídky. Chatu zde měl nebo má i Vlastimil Brodský, který hrál např. v Ostře sledovaných vlacích, Rozmarném létě, Arabele nebo Noci na Karlštejně, a Táňa Fischerová, která v roce 2013 kandidovala na prezidentku České republiky. Na cestě mezi Kytlicí a Polevskem zemřel roku 1990 téměř dvaadvacetiletý herec Tomáš Holý, známý například z filmu „Jak dostat tatínka do polepšovny“. U hřbitova stojí kostel svatého Antonína Paduánského. Sv. Antonín z Padovy (15. srpna 1195 Lisabon – 13. června 1231 Padova), jeden z nejproslulejších svatých, byl portugalským františkánským mnich, teolog a kazatel. Za svatého byl prohlášen roku 1232, tj. 11 měsíců po smrti – to bylo nejrychlejší svatořečení v dějinách, a roku 1946 za učitele církve. Zemřel ve 36 letech bez mučení na chatrné zdraví. Kostel sv. Antonína Paduánského můžete vidět např. v Bedřichově, Dačicích, Heřmanicích, Klínech, Liberci, Loučkách, Ostravě nebo Praze Holešovicích či ve Znojmě. Ale nyní zpět ke Kytlici.
 |
| Hrob Miroslava Horníčka (foto: JV) |
Pro vznik a vývoj zdejšího osídlení měla rozhodující význam říčka Kamenice, která poháněla vodní kola. V roce 1614 bylo panství prodáno Radslavovi Vchynskému z Vchynic, byl prvním Kinským.
Nejstarší částí Kytlic je Falknov, dříve samostatná ves se skelnou hutí založenou v roce 1530 Pavlem Schürerem. „Důležitou osobností Falknova byl Jan Josef Kittel, který před rokem 1755 zastavil provoz falknovské hutě a pivovaru, aby zde napříště držel v chodu jen brusírnu.“ Protože byly okolní pozemky nevhodné pro louky a pastviny a v okolí se rozvíjela řemesla u obyvatel bez vlastního domku, požádal v listopadu 1757 hraběte Kinského o založení nové vsi. Otázkou bylo, jak novou ves pojmenovat. Samo se nabízelo podle původního majitele pozemků, a tak se Kytlice zpočátku jmenovaly Kittelwitz a až později Kittlitz. Čili jak bylo zmiňováno v předchozím článku „ves lidí Kittelových“. Kytlice se mohly rozrůstat jen po pozemcích bývalého huťmistrovského statku (151 ha). V letech 1867–1868 byla přes Kytlice postavena železniční tratě z Děčína do Vansdorfu, ale vlastní zastávky se místní dočkali až o dvacet let později. V roce 1900 žilo v Kytlicích 1001 obyvatel ve 151 domech. Během první světové války se postupně zastavily provozy všech skláren, výroba se znovu začala oživovat až v roce 1919. Po druhé světové válce byl úpadek ještě větší. Obec začala být využívána jako rekreační středisko, kde si slavní i méně slavní zřizovali chaty a chalupy. V roce 1960 se součástí Kytlic stala i obec Mlýny.
P. S.: Moje návštěvy Kytlic:
vlastní poznámky
http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/2012/mistni-jmena-zakoncena-na-ice
http://cs.wikipedia.org/wiki/Tom%C3%A1%C5%A1_Hol%C3%BD
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kytlice
http://www.obec-kytlice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=7877&id=1007&p1=1021
http://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_z_Padovy
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Anton%C3%ADna_Padu%C3%A1nsk%C3%A9ho
Nejstarší částí Kytlic je Falknov, dříve samostatná ves se skelnou hutí založenou v roce 1530 Pavlem Schürerem. „Důležitou osobností Falknova byl Jan Josef Kittel, který před rokem 1755 zastavil provoz falknovské hutě a pivovaru, aby zde napříště držel v chodu jen brusírnu.“ Protože byly okolní pozemky nevhodné pro louky a pastviny a v okolí se rozvíjela řemesla u obyvatel bez vlastního domku, požádal v listopadu 1757 hraběte Kinského o založení nové vsi. Otázkou bylo, jak novou ves pojmenovat. Samo se nabízelo podle původního majitele pozemků, a tak se Kytlice zpočátku jmenovaly Kittelwitz a až později Kittlitz. Čili jak bylo zmiňováno v předchozím článku „ves lidí Kittelových“. Kytlice se mohly rozrůstat jen po pozemcích bývalého huťmistrovského statku (151 ha). V letech 1867–1868 byla přes Kytlice postavena železniční tratě z Děčína do Vansdorfu, ale vlastní zastávky se místní dočkali až o dvacet let později. V roce 1900 žilo v Kytlicích 1001 obyvatel ve 151 domech. Během první světové války se postupně zastavily provozy všech skláren, výroba se znovu začala oživovat až v roce 1919. Po druhé světové válce byl úpadek ještě větší. Obec začala být využívána jako rekreační středisko, kde si slavní i méně slavní zřizovali chaty a chalupy. V roce 1960 se součástí Kytlic stala i obec Mlýny.
P. S.: Moje návštěvy Kytlic:
- 6.–7. 5. 2000: vrch Jehla (poprvé), Jelení kameny, Pěnkavčí vrch
- ??? 2003
- 28.–31. 10. 2010: Sloup, Svojkov
- 28.–31. 10. 2011,
- 27.–31. 10. 2013,
- 24.–28. 10. 2014: vrch Jehla (podruhé), sklárna A je to (+ článek Sklárna A je to podruhé), Grabštejn, Roimund, putování po vrších v okolí: Maraton po kopcích Lužických hor,
- 24.–28. 10. 2015: Michalovice, Zvířetice, Mnichovo Hradiště (články Mnichovo hradiště zámek 1, ), čediče na Zlatém vrchu, Milštejn, Úštěk.
- 27.–30. 10. 2016: Mladá Boleslav (1. den 1. část, 1. den 2. část), Křížová hora, štola, Jiřetín pod Jedlovou, Jedlová, Bouřný, Luž, Pěnkavčí vrch, Pětikostelní kámen, Konojedské bochníky, Helfenburk, Ronov, Vísecká rychta v Kravařích
- 2.–5. 11. 2017: Světlá pod Ještědem, Kočičí den, 2. den: Horníčkova chalupa, Stříbrný vrch, Psí kostel, Lipník, Chřibská; 3. den: Cvikovský pivovar
- 2018 jsme nebyli
- 18.–20. 10. 2019: odloveno 20 kešek za tři dny
- 2020 jsme nebyli bo Covid
- 21.–23. 10. 2021: Cikánské údolí s jeskyněmi, Nový Bor, 2. den: Kočičí kavárna, 3. den: Kunratice u Cvikova, Křišťálový Chrám, sklárna Pačinek Glass
vlastní poznámky
http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/2012/mistni-jmena-zakoncena-na-ice
http://cs.wikipedia.org/wiki/Tom%C3%A1%C5%A1_Hol%C3%BD
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kytlice
http://www.obec-kytlice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=7877&id=1007&p1=1021
http://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_z_Padovy
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Anton%C3%ADna_Padu%C3%A1nsk%C3%A9ho
Žádné komentáře:
Okomentovat