Naše kočka je enormně zvědavá. Dělám si srandu, že je po mně. Všechno chce vidět, všemu rozumět, dívá se do skříní, sleduje, když pletu... a šmejdí. Všude, kde se dá. I tam, kde se nedá. Zvláště miluje ložnici, protože tam nesmí. Stačí chvilka nepozornosti, pootevřené dveře a šup, už je tam. Někdy se protáhne i mezi nohama, ale to je značně riskantní manévr, a tak si ho obvykle odpustí.
Nejprve se schová pod postel, protože moc dobře ví, co by bylo, kdyby to neudělala. Musela by zase pěkně zpátky na chodbu. Takhle se dá předpokládat, že nás přestane bavit na ni volat a lákat ji ven ťukáním na konzervu a vzdáme to. Ona si udělá svoje, a když se za půl hodiny vrátíme, najdeme ji ležet na posteli, nebo ještě někde lozit po skříni. Obvykle už je odchyt snazší.
Včera večer se asi někomu nenápadně vetřela do jiného pokoje a já ji našla až dnes v poledne. Po prvním ohledání jsem nezpozorovala žádné škody, ani žádné bonusy, tak si říkám, že buď má vážně velkou výdrž, nebo budu muset hledat lépe... i za skříní, kam se nedá dostat.
A co ten půst? Protože jsme včera chystali těsto na vánoční cukroví a ona někam zmizela, byla Míca bez večeře a bez snídaně dneska taky.
Aspoň bude na Vánoce hezky štíhlá. Jen nevím, co jí Ježíšek nadělí, protože když jí tuhle přinesl nějaké speciální granulky s rybami a ještě jedny jiné, jenom pokrčila nos a odmítla je žrát.
Žádné komentáře:
Okomentovat