Před jistou dobou jsem zhlédla pohádku Zlatá přadlena z roku 1975, která byla napsána podle pohádky Boženy Němcové. Trvala pouhých pětatřicet minut. Žily byly tři sestry: Anča, Mařča a Barča (Daniela Kolářová). První dvě byly šikovné a pracovité přadlenky, ale ta poslední, ta by jen spala. Jednou se na ni ale usmálo štěstí a zakoukal se do ní sám král (Jaromír Hanzlík, jenže mu její matka namluvila, že Baruška je tak šikovná, že umí příst zlaté nitě. No a světe div se, když si ji král vzal za ženu, chtěl to vidět.
Zajímavou postavičkou této pohádky je Rampelnik, který se objevil i v novodobější verzi jakožto Rumplcimprcampr. Zloduchovi je ale nutno přiznat, že na férovku řekl, co chce – vezme si ho za muže, když za rok neuhodne jeho jméno. Takový detail, že už je vdaná, mu zřejmě nevadil.
Pro srovnání – kritiky byla tahle pohádka na ČSFD hodnocena 60 %, zatímco známější Rumplcimprcampr pouhými 46 %. S tím musím souhlasit, taky se mi tato líbila víc, ačkoliv pracovité sestry jsou na tom v podstatě hůře než líná, spavá holka, která měla štěstí. A k tomu ho dosáhla lží matky, což není až tak úplně výchovné. Ale taky to mohlo špatně dopadnout! Málem skončila ve věži.
Na pohádce je zajímavé severovýchodní nářečí, např. že jim otce vzala futeř a že něco pomérzne, nebo když se ptá Rampelnik nebohé královničky: „Cák seš taková divná?“ Také se mi v pohádce líbily písničky. A poučení pro děti? Mluvit pravdu, učit se a nevzdávat se!
A pro dospělý? „Hromada zlata to neni pro nikoho dobrý. Ve zlatě štěstí nenajdeš, ale v lásce jo.“ Tolikrát omílaný a stejně se na to pořád zapomíná.
Zajímavou postavičkou této pohádky je Rampelnik, který se objevil i v novodobější verzi jakožto Rumplcimprcampr. Zloduchovi je ale nutno přiznat, že na férovku řekl, co chce – vezme si ho za muže, když za rok neuhodne jeho jméno. Takový detail, že už je vdaná, mu zřejmě nevadil.
Pro srovnání – kritiky byla tahle pohádka na ČSFD hodnocena 60 %, zatímco známější Rumplcimprcampr pouhými 46 %. S tím musím souhlasit, taky se mi tato líbila víc, ačkoliv pracovité sestry jsou na tom v podstatě hůře než líná, spavá holka, která měla štěstí. A k tomu ho dosáhla lží matky, což není až tak úplně výchovné. Ale taky to mohlo špatně dopadnout! Málem skončila ve věži.
Na pohádce je zajímavé severovýchodní nářečí, např. že jim otce vzala futeř a že něco pomérzne, nebo když se ptá Rampelnik nebohé královničky: „Cák seš taková divná?“ Také se mi v pohádce líbily písničky. A poučení pro děti? Mluvit pravdu, učit se a nevzdávat se!
A pro dospělý? „Hromada zlata to neni pro nikoho dobrý. Ve zlatě štěstí nenajdeš, ale v lásce jo.“ Tolikrát omílaný a stejně se na to pořád zapomíná.
Žádné komentáře:
Okomentovat