Centrum Plzně

V pátek jsme byli příliš unavení, abychom podnikali něco většího. Navíc jsme se obávali, že kdybychom vyrazili někam dál, promokneme stejně jako včera a na sobotu už bychom neměli suché ani kalhoty, ani boty. A tak jsme se jen doploužili do centra a prohlédli si Náměstí republiky.

Největší zajímavostí na něm je gotická trojlodní katedrála svatého Bartoloměje, která má nejvyšší věž v České republice. Je vysoká 102,6 metru a před čtyřmi lety jsem na ni vylezla. K ochozu věže vede 301 schodů, a když na něj vystoupíte, budete šedesát dva metrů nad zemí a můžete údajně vidět i sedmdesát kilometrů vzdálenou Šumavu.

Katedrála byla pravděpodobně založena společně s městem kolem roku 1295 o 700 let později (tj. v roce 1995) byla zařazena mezi národní kulturní památky. Jak možná víte z loňské letní soutěže, mám pro kostely či katedrály svatého Bartoloměje slabost, takže tahle patří taky mezi moje oblíbené, protože je zkrátka okouzlující. Tento názor zřejmě není ojedinělým, neboť ji město zařadilo mezi top turistické cíle spolu s náměstím Republiky, pivovarem, historickým podzemím a Pivovarským muzeem, Velkou synagogou, Sadovým okruhem, Zoo a DinoParkem a Techmanií Science Center.

Nejstarší dochovaná zmínka o kostelu pochází z roku 1307. Zajímavostí je, že byly plánovány dvě věže – severní a jižní, přičemž ta druhá nebyla nikdy dokončena. V 70.–80. letech 15. století byla k jižní straně presbytáře připojena Šternberská kaple, která se měla stát pohřebí kaplí rodu. Kostel několikrát částečně podlehl požáru a roku 1870 vichřice strhla východní štít na presbytář a Šternberskou kapli. Oprava byla svěřena architektu Josefu Mockerovi, ten mimo jiné odstranil barokní hlavní oltář a nahradil jej tím, který sám navrhl.

Dosud se nepodařilo objasnit, proč se katedrála nachází na severní straně náměstí Republiky. Nejde o tu stranu náměstí, ale o to, že u většiny plánovitě založených měst se kostely umisťovaly do klidnějších částí města.

Katedrála je dlouhá 58 metrů a široká 30 metrů, její klenby dosahují výšky 25 metrů. Je obložena tesanými pískovcovými kvádry. „Nejcennější výzdobou chrámu je opuková plastika Plzeňské madony (z doby okolo 1390) ve středu hlavního pseudogotického oltáře navrženého architektem Josefem Mockerem. Mimořádným dílem gotického řezbářství je také monumentální sousoší Kalvárie z 60. let 15. stol.“

Pěknou budovou je i renesanční radnice. Ovšem ty nové fontány jsou skutečným výrazem nevkusu. Vyfocené je nemám, protože právě probíhající Slavnosti svobody (2.–6. května 2014) naplnily náměstí různými stánky.

Slavnosti svobody slouží k připomenutí osvobození Plzně americkou armádou. V letošním roce se slaví 69. výročí vítězství nad nacismem, ovšem místní si v plátku, který nám na náměstí předaly dvě holčiny, stěžují, že město toho nedělá dost a americká vlajka visí někde zmuchlaná.

V místním infocentru jsem byla nadmíru spokojená s poskytovanými službami. Informovaná paní Panušková – musela jsem se zeptat, jestli není příbuznou známého malíře – nám na mapě ochotně ukázala, kde najdeme Spejbla s Hurvínkem, i kde se můžeme dobře a levně najíst. No, zase tak levné to nebylo, ale stejně jsme k Žumberovi šli i další den.

Proč jsou Spejbl a Hurvínek zrovna tady? Protože tady bylo loutkové Divadlo Spejbla a Hurvínka. Založil je zde v roce 1930 Josef Skupa, který si o rok dříve zaregistroval ochrannou známku na své loutky Spejbla a Hurvínka. Roku 1944 byl Josef Skupa zatčen gestapem a divadlo uzavřeno nacistickými úřady a od podzimu roku 1945 sídlí v Praze. Po Skupově smrti se hlavním loutkohercem stal Miloš Kirschner a po něm jeho žena Helena Štáchová, jež do té doby mluvila a hrála Máničku a paní Kateřinu. Spejbla a Hurvínka převzal Martin Klásek. Později se rozpoutal spor o autorská práva. Sochy byla odhalena 14. června 2002 na paměť Josefa Skupy. Autory jsou Jaroslav Pleskal a Savvas Vojatzoglu, realizovali Rudolf a Tomáš Matějkovi a uměleckomodelářský ateliér.

Co se týče Žumbery, jde o hospůdku, která zde údajně stojí již od roku 1905 a předtím zde stála hospoda U Fialů. V současné době čepují například nefiltrovaný Gambrinus, který pro mě byl příjemným překvapením, protože zdaleka nebyl tak hořký, jak jsem očekávala. A k mé velké radosti čepovali také černého Kozla, na kterém jsem si skutečně pochutnala. Obě servírky byly milé. A jídlo… no bylo zkrátka dokonalé.

A proč Žumbera? To je prý legendární postava z plzeňských pověstí. Byl to loupeživý rytíř a sídlil na hradě u Litic. Ve skutečnosti měl snad být symbolem tržního pořádku, neboť na sloupu u kašny stávala jeho socha.

Další články:
Plzeň na pokračování - předcházející,
Zřícenina hradu Lopata - předcházející,    
Zoo v Plzni
Rozloučení s Plzní


Zdroje:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Katedr%C3%A1la_svat%C3%A9ho_Bartolom%C4%9Bje
http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Kostel-sv--Bartolomeje-v-Plzni.aspx
http://cs.wikipedia.org/wiki/Divadlo_Spejbla_a_Hurv%C3%ADnka
http://www.zumbera.cz/