Z Točníku je to na starší Žebrák co by kamenem dohodil (samozřejmě ne jen rukou – prý je to 500 metrů, jen nevím, jestli vzdušnou čarou nebo po silnici…), a tak jsme tam vyrazili pěšky. A cestou si vyfotili auto plné plyšáků.
Žebrák je zřícenina gotického hradu v obci Točník na jižním okraji Křivoklátských lesů. Ze tří stran je obtékán Stroupinským potokem. Na východní straně byl v křemencovém valu na obranu proražen příkop. Součástí obranného systému byla i soustava rybníků, která zanikla v 19. století. Dominantou hradu je vysoká okrouhlá věž (bergfrit), dnes využívaná jako rozhledna. Přístupná je ze starého hradního paláce po padacím můstku, který se mi moc nelíbil. Brr, chození ve výškách nemám ráda.
Ale vezměme to od počátku. Hrad své jméno získal podle skalního žebra, na němž stojí. Byl vybudován v druhé polovině 13. století Oldřichem Zajícem z Valdeka poblíž důležité obchodní stezky z Prahy do Bavorska. Jeho jednotlivé části byly za sebou lineárně stavěny tak, jak to vyžadoval terén. Vpředu je menší okrouhlá věž, za ní malé vstupní nádvoří, velká okrouhlá věž obehnaná plášťovou zdí s uličkou (Pravděpodobně to tedy byl nejstarší šlechtický hrad se dvěma okrouhlými věžemi.) a na závěr dvouprostorový palác krále Václava IV. a rozsáhlé opevnění v předhradí. Nad východním hradním příkopem stojí zbytky hradní kaple sv. Apolináře a sv. Markéty.
Ale vezměme to od počátku. Hrad své jméno získal podle skalního žebra, na němž stojí. Byl vybudován v druhé polovině 13. století Oldřichem Zajícem z Valdeka poblíž důležité obchodní stezky z Prahy do Bavorska. Jeho jednotlivé části byly za sebou lineárně stavěny tak, jak to vyžadoval terén. Vpředu je menší okrouhlá věž, za ní malé vstupní nádvoří, velká okrouhlá věž obehnaná plášťovou zdí s uličkou (Pravděpodobně to tedy byl nejstarší šlechtický hrad se dvěma okrouhlými věžemi.) a na závěr dvouprostorový palác krále Václava IV. a rozsáhlé opevnění v předhradí. Nad východním hradním příkopem stojí zbytky hradní kaple sv. Apolináře a sv. Markéty.
Od roku 1336 byl majetkem Lucemburků. Velká přestavba a rozšíření hradu proběhlo za vlády Karla IV. a jeho syna Václava IV., který zde často pobýval. Po požáru v roce 1395 dal Václav IV. vystavět na nedalekém kopci nový hrad Točník, reprezentativnější sídlo pro vladaře, a význam Žebráku postupně klesal. V roce 1425 byl Žebrák neúspěšně obléhán husity. Koncem 15. století byla provedena oprava a posílení opevnění hradu. Pozdějšími majiteli byli Krajířové z Krajku a ti jej pravděpodobně pobořili, aby měli stavební materiál na úpravu Točníku. V roce 1532 hrad vyhořel.
V roce 1552 byl Žebrák popisován jako pustý. V v 80. letech 20. století proběhla rozsáhlá rekonstrukce hradu, tehdy byla zachráněna a zpřístupněna hlavní kruhová věž.
Díky romantismu byl v 19. století často vyhledáván a zobrazován malíři. Z té doby je nejznámější kresbou ta od Karla Hynka Máchy.
Zřícenina hradu Žebrák je přístupná v letní turistické sezóně od dubna do září. Z města Žebrák sem vede modrá turistická značka. Vstupné je příjemných třicet korun, ale my neplatíme nic, protože tu nikdo zrovna není. A to je dobře, protože si vážně nejsem jistá, že na tu věž dokážu vylézt. A hrozně nerada platím, když se nakonec neodhodlám ani do prvního patra. Dřevěné „průhledné“ schodiště mi vůbec nedělá dobře. V jednom okamžiku se hodně bojím, ale když ho překonám, je to už docela v pohodě. A cestou dolů zrovna tak. Výhled je odtamtud famózní. Akorát v paláci má být model hradu, zbytky pískovcového točitého schodiště a my neviděli ani žádný palác. To nás asi hlad hnal dál. Do Hořovic.
Ale předtím ještě musíme udělat zastávku ve stejnojmenném městě, které se nachází nedaleko. První písemná zmínka o něm je z roku 1280. Václav IV. je 7. ledna 1396 povýšil na královské komorní město. V roce 1412 se zde konalo „hádání“ Jana Husa s významnými teology. Město bylo vypáleno husity, poničeno dalším požárem a průtahy vojsk. V roce 1994 byl Žebráku navrácen statut města.
V roce 1552 byl Žebrák popisován jako pustý. V v 80. letech 20. století proběhla rozsáhlá rekonstrukce hradu, tehdy byla zachráněna a zpřístupněna hlavní kruhová věž.
Díky romantismu byl v 19. století často vyhledáván a zobrazován malíři. Z té doby je nejznámější kresbou ta od Karla Hynka Máchy.
Zřícenina hradu Žebrák je přístupná v letní turistické sezóně od dubna do září. Z města Žebrák sem vede modrá turistická značka. Vstupné je příjemných třicet korun, ale my neplatíme nic, protože tu nikdo zrovna není. A to je dobře, protože si vážně nejsem jistá, že na tu věž dokážu vylézt. A hrozně nerada platím, když se nakonec neodhodlám ani do prvního patra. Dřevěné „průhledné“ schodiště mi vůbec nedělá dobře. V jednom okamžiku se hodně bojím, ale když ho překonám, je to už docela v pohodě. A cestou dolů zrovna tak. Výhled je odtamtud famózní. Akorát v paláci má být model hradu, zbytky pískovcového točitého schodiště a my neviděli ani žádný palác. To nás asi hlad hnal dál. Do Hořovic.
Ale předtím ještě musíme udělat zastávku ve stejnojmenném městě, které se nachází nedaleko. První písemná zmínka o něm je z roku 1280. Václav IV. je 7. ledna 1396 povýšil na královské komorní město. V roce 1412 se zde konalo „hádání“ Jana Husa s významnými teology. Město bylo vypáleno husity, poničeno dalším požárem a průtahy vojsk. V roce 1994 byl Žebráku navrácen statut města.
Prý vypadám poměrně vtipně, když si s helmou na hlavě prohlížím barokní hřbitovní kostel sv. Rocha, který se nachází na severozápadním okraji města směrem k Točníku. A také jsem – pořád s helmou na hlavě – nakoukla na hřbitov, kde se nachází několik litinových empírových náhrobků, které byly vyrobeny v komárovských železárnách. Hřbitovní brána by snad měla být z roku 1613, ale nevím, jestli je tím myšlena ta hlavní, nebo nějaká postranní, protože v mapě píší, že je „poblíž“.
 |
| Litinový náhrobek pana Nejedlého |
Zdroje:http://www.tocnik.com/?Zebrak%3APovesti – Pověsti o Žebráku
mapa Brdy a Rokycansko (34)
http://www.hrady.cz/index.php?OID=336
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDebr%C3%A1k_%28hrad%29
http://hrady.dejiny.cz/zebrak/index.htm
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDebr%C3%A1k_%28okres_Beroun%29
Předešlé články:
Žádné komentáře:
Okomentovat