Analýza: Co funguje a co ne?

Minule jsme si řekli, že si máte v rámci Analýzy odpovědět na pět otázek. Pokud jste to ještě nezkusili, máte tu novou inspiraci, neboť je budeme brát jednu po druhé.

1. Co funguje? 

Některé věci máte jistě zcela v pořádku a vždy naprosto přesně víte, kde jsou. Čím je to způsobeno? Šel by tento váš systém převést na jiné oblasti vašeho majetku?

Je zbytečné a nesmyslné předělávat něco, co funguje. Navíc podobný systém můžete použít i v jiných oblastech. Kupříkladu já mám krásně zorganizovaná trička – leží ve dvou poličkách po třech hromádkách podle barev: modrá, fialová + růžová + hnědá (těch je málo a navíc ráda kombinuji růžovou s hnědou), zelená se žlutou, bílá a šedá, černá, červená s oranžovou. Teď v zimě mám mezi nimi zamíchaná i ta s dlouhým rukávem, akorát tílka, bolerka a topíky jsem vyřadila a přijdou tam zase v létě. Dřívější systém rozdělující trička na krátký nebo dlouhý rukáv a bolerka či tílka se neosvědčil, protože když jsem něco potřebovala ke konkrétní sukni, znamenalo to prohrabat velkou část skříně. A se zavedením barevných týdnů se nový systém přímo nabízel. Cílem tedy je poučit se, proč tohle funguje a aplikovat podobný systém i na jiné moje věci.  Než jsem tenhle článek dopsala, bylo potřeba můj systém zase trochu změnit – vrátila jsem se k rozdělení na trička s dlouhým a krátkým rukávem a k tomu přidala barvy. Je to paráda. Ještě by to chtělo vytřídit (nejlépe vyhodit) ta kratší trička kvůli kterým mi pak táhne na záda.

Některé věci vám možná fungují jen částečně. Můžete zkusit vytvořit úložný prostor tam, kde věci běžně odkládáte. Místo předělávání sebe, předělejte svůj byt. Třeba já si věci zapisuju do notýsku, ale píšu si toho hodně, a tak mi pak vzniká chaos, ve kterém se nemůžu včas vyznat. Píšu si nápady na články na blog, zajímavé knihy, které bych si ráda přečetla, poznámky z výkladu průvodce v muzeu, komu dlužím peníze a co jsem komu slíbila napsat či co chci vyřídit. V tom nekonečném zmatku poznámek se leckdy něco ztratí, trochu mému systému pomohlo, že jsem si začala vést stránky na určitá témata. Např. na stránce knihy k přečtení nemusím hledat nic důležitého. Nalistuji ji jen v případě, že si objednávám knihy z knihovny, nebo když si chci poznamenat fantastickou knížku, o které mi právě vypráví kamarádka.

2. Co nefunguje?

Zkuste si napsat seznam všeho, co vás rozčiluje. Zkuste doplnit následující věty (máte-li více variant zakončení, napište si všechny):

• Nikdy nemůžu najít…
• Nemám kam dát…
• Nikam se mi nevejde…
• Už mě unavuje…
• Kvůli nepořádku nemůžu…
• Přicházím o spoustu peněz kvůli…
• Ten chaos u mě vyvolává pocit…
• Když přijde návštěva…

Mě třeba rozčiluje, když nemůžu najít klubíčko, ze kterého jsem se rozhodla plést, nebo když si koupím nový náčrtník na kreslení Zentanglových čtverečků a doma pak najdu stejný ve skříni, kde mě ho nenapadlo hledat. A kdybych měla doplnit dříve uvedené věty – můžete si prý pofňukat – tak nemám kam dát takové ty kravinky, co přibyly v průběhu let a s nimiž se předtím zjevně nepočítalo: paličkování (paličky i herdule), mrňavý tkací stav, oblečení na motorku spolu s helmou atp. Dokud má totiž člověk jako hlavní zálibu čtení a k tomu chodí do knihovny, moc skříněk a jiných úložných prostor nepotřebuje. Ale jak začne psát, nebo něco sbírat, nebo „syslit“… no jo, zapomněla jsem na klubíčka a látky… je to horší. A když se zamýšlím nad svými plány a úkoly, můžu směle říct, že ten chaos u mě vyvolává pocit stísněnosti. Zvlášť když si přesně nepamatuju, komu jsem co „slíbila“, že bych třeba mohla udělat. Aspoň by bylo dobré se ozvat a říct, že to udělat nemůžu, nestihnu, můžu ale do tehdy… Kompletní seznam můžete také získat tak, že si budete celý týden do zvláštního zápisníku psát, co přesně vás na vašem způsobu uspořádání (nejde jen o nepořádek!) štve.

Sestavený seznam si připevněte na viditelné místo a odškrtávejte si jednotlivé body, které se vám podařilo vyřešit. Užijte si ten pocit úspěchu.