V minulém článku Deskové hry: Kaleidoskop, Duch! a Duchová v koupelně! jsem vám popsala dvě hry, které jsme si zahráli na Regionální velké výměně zkušeností v Třebíči a dnes vám povím o dalších třech.Zábavnou hrou je Mnoho monster. Svým způsobem se jedná o hlavolam, se kterým si můžete hrát i sami. Autorem je Marco Teubner a v České republice byla hra vydána v loňském roce. K dispozici je 60 oboustranných žetonů příšerek, které se rozdají mezi hráče, na jedné straně je třeba tlustá červená a na druhé štíhlá žlutá příšerka. Další nezbytnou pomůckou je 54 karet zadání, v nichž je stanoveno, jakou skupinu příšerek máte sestavit. Například máte vytvořit ze svých karet přesně dvě tlusté červené, nejméně jednu modrou hubenou a víc žlutých než červených.
Pokud bude hrát více hráčů, pak první, který tuto kombinaci vytvoří díky otáčení svých kartiček dostane drahokam, jichž je ve hře 36, a uloží si ho do své truhlice (ve hře jsou čtyři). Odměněni budou i ti ostatní, kteří to stihnou do časového limitu, který určují přesýpací hodiny, jež jsou ke hře přiloženy. Tahle hra se nám také líbila, i když byla v pozdních večerních hodinách vskutku náročná.
Nejhorší hra, kterou jsme na RVVZ hráli, byla nazvaná Milostný dopis. Vypadalo
to, že to bude legrace. Povídání o smutné princezně, které má být
doručen milostný dopis, ale ukázalo se, že to je natolik ovlivněno
náhodou či spíše nedomyšlenými pravidly, že je to tak strašně moc o
štěstí a o tom, co dostanete za karty, že nás to opravdu brzy přestalo
bavit… respektive o něco později, protože aspoň mně dlouho trvalo, než
jsem pochopila pravidla. Ve hře je pouhých 16 karet postav a 4
přehledové. Jde o to zůstat co nejdéle ve hře, na nějaké doručování
dopisu se můžete zvesela vybodnout. Hra obsahuje 8 postav v různém
početním zastoupení a s různými dovednostmi. Karty se zamíchají a jedna
se skrytě odloží stranou, to aby se ztížilo počítání Sheldonům a jim
podobným. Každý hráč pak dostane jednu kartu a zbytek bude tvořit
dobírací balíček. Hráč na tahu si vezme kartu z balíčku a jednu ze svých
karet vyhodí či použije. Hra končí, když vám zůstane v ruce karta s
nejvyšší hodnotou, nebo zlikvidujete svoje protihráče. Vlastnosti
jednotlivých karet: - stráž (1 bod, 5x v balíčku): vyberte protihráče a tipněte si, kterou kartu (kromě stráže) má v ruce. Pokud uhodnete, protihráč vypadává ze hry.
- kněz (2 body, 2x v balíčku): po jeho vyložení se můžete podívat kterémukoli hráči na kartu.
- baron (3 body, 2x): po jeho vyložení si s libovolným hráčem ukážete karty na ruce. Kdo má kartu s menší hodnotou, odkládá ji a vypadává ze hry.
- komorná (4 body, 2x): po jejím vyložení až do dalšího kole ignorujete efekty všech karet, které na vás mohou soupeři seslat.
- princ (5 bodů, 2x): můžete vybrat kteréhokoliv hráče (včetně sebe), který musí odhodit kartu a dobrat si z balíčku jinou.
- král (6 bodů, 1x): po jeho vyložení si s libovolným hráčem vyměníte kartu v ruce.
- hraběnka (sedm bodů, 1x): vezmete-li si z dobíracího balíčku prince nebo krále, musíte dvorní dámu vyložit.
- princezna (osm bodů, 1x): jejím vyložením vypadáváte ze hry.
Výhodou je, že jedno kolo trvá kolem pěti minut a lze hrát na různé množství vítězství.
Jako poslední jsme si zahráli Sedm draků, což
se sice tvářilo jako fajn hra, ale když se ukázalo, že mi velice snadno
někdo může sebrat mou barvu draků a všechno, co jsem vybudovala a já
„si“ to budu zase bourat, přestala jsem mít chuť vůbec cokoliv budovat.
Se stejnou strategií by hra postrádala smysl. Ve větším počtu hráčů bylo
v podstatě nemožné ji úspěšně dokončit.Každý hráč má svou barvu draků, cílem je postavit jim údolí složené ze sedmi propojených karet (navazují na sebe barvou vašeho draka). Trochu to připomíná domino. Ve hře je celkem 72 karet. Ilustrace jsou opravdu nádherné a pochází od malíře Larryho Elmora, který je na draky specialista. Na začátku hry dostanete kartu tajného cíle a jednoho z pěti draků: červeného, zlatého, zeleného, modrého nebo černého. Dále existují akční karty, které umožňují narušit hru protihráčům a mají podobu stříbrných draků. Například díky nim můžete změnit směr hraní, sebrat kartu ze stolu, posunout kartu cíle (= barva draka, jemuž skládáte údolí), přesunout již vyloženou kartu, nebo si s někým vyměnit všechny karty v ruce. Nevýhodou hry je, že potřebujete herní plac, na kterém budete karty vedle sebe rozkládat. Nejvíc nám ve hře vadil škodolibý protihráč kvůli kterému vlastně nikdo nevyhrál.
Pěkně zpracované recenze můžete najít na Časopis XB-1.
Žádné komentáře:
Okomentovat