Velikonoční výlet

Na Boží hod velikonoční jsme vyrazili na výlet. Autem jsme dojeli skoro do Slatiňan – do Podhůry – a pak jsme šli pěšky po žluté turistické značce k dřevěné rozhledně Bára II. 

Rozhledna Bára II. (foto: JV)

Projektantem byl e-MRAK s. r. o., architektonická kancelář prof. ing. arch. Martin Rajniš a investorem město Chrudim. Rozhledna je vysoká 29,8 m a nachází se v 346,5 metrech nad mořem na rovince, ze které je krásný výhled.

Dřevěná rozhledna ve tvaru trojbokého komolého jehlanu je prý světovým unikátem. „Lehká a vzdušná konstrukce rozhledny je vyrobena z modřínového a dubového dřeva, které pochází z chrudimských městských lesů.“ Dohromady bylo použito sto metrů krychlových dřeva, z toho 95 % modřínového. Podrobnější technické údaje se můžete dozvědět nahlédnutím do zdrojů tohoto článku.

Protože se věž nachází v letovém koridoru, je opatřena signálním světlem. Při pravidelné údržbě se životnost rozhledny odhaduje na 20 let. Tedy odhadovalo se. Bára byla postavena v roce 2008 a slavnostně předána veřejnosti 21. června toho roku. O čtyři dny později se krajem prohnalo tornádo třídy F2 a bylo po rozhledně. Rozhodlo se o obnově rozhledny a ta byla v září 2009 slavnostně otevřena. Bára II. je vylepšena o  zpevňovací prvky, které vydrží i vítr o síle 200 km/hod. Otevřená je od dubna do října a zcela zdarma. Mělo by na ni vylézt maximálně šest lidí naráz.

Nedaleko rozhledny se nachází lanový park, který můžete prozkoumat, pokud si přinesete zajišťovací zařízení.

Od rozhledny Bára II. jdeme po modré turistické značce na Kočičí hrádek. Chvíli jsem si myslela, že v Hradníku mám jiný Kočičí hrádek, protože v tomhle kraji ještě je stejnojmenná zřícenina tvrze. Nakonec se ale ukázalo, že jsem navštívila ten správný, ačkoliv to není opravdický hrad, ale jen sranda pro děti. 

Kočičí hrádek (foto: JV)

Kočičí hrádek stojící v památkové zóně Slatiňansko-Slavického areálu nechala v letech 1898–1901 postavit Vilemína Auerspergová. Tato miniatura zděného hrádku na křemencové skalce sloužila pro zábavu zámeckým dětem.

Stavba je ovlivněna romantismem, jenž hledal inspiraci v rytířském středověku a v architektuře se snažil o teatrální iluzi života na starém hradě před staletími.

Naproti tomu tvrz Kočičí hrádek patřila ve 14. i 15. století vladykům z Lukavice. První zmínka o ní pochází z roku 1494, kdy po smrti Kateřiny z Adršpachu připadla králi Vladislavovi. Od roku 1529 byla pustá.
 

Nyní pokračujeme po zelené kolem Muzea starokladrubského koně ve Švýcárně, ale nezastavujeme se tam, neboť nejsme nijak zvlášť zvědaví na to, co je uvnitř. O kousek dál je památník Vrchlického na Vrchlického návrší, kde rád pobýval v letech 1890–1909, když byl ve Slatiňanech na letním bytě. Zastavíme se v hospodě Monako, kde si dám rozpuštěné pralinky s čokoládou a rumem. Chutná to dobře.

Pokračujeme na vyhlídkovou věž – nazvat ji rozhlednou by bylo opravdu nadnesené – Na Chlumu. Je pěkná, kamenná, a nebojím se na ni vylézt. Jen rozhled není žádný. 

Vyhlídková věž Na Chlumu (foto: JV)

Hlásku na kopci Chlum (375 m n. m.) nechal vystavět kníže František Josef Auersperg jako střežní věž, z níž mělo být varováno před požáry lesů, také měla sloužit jako pozorovatelna zvěře (takový lepší posed). Po druhé světové válce byla Kochánovická obora zrušena a o hlásku se nikdo nestaral, takže se rozpadla. K rekonstrukci došlo až v roce 2013 díky Lesům ČR. Věž je nyní veřejnosti volně přístupná.

Kolem Perného rybníka se po žluté vracíme zpátky k autu. A jedeme do Rabštejnské Lhoty, abychom se podívali na zříceninu hradu Rabštejnek (Rabštejn).

Hrad byl postaven v první polovině 14. století. Prvně je vzpomínán v roce 1390, kdy patřil Matyáši z Rabštejna. V roce 1540 hrad na chvíli vlastnilo město Chrudim. V roce 1575 jej získal Bohuslav Mazanec z Frymburka, ale o deset let později byl uváděn jako pustý. Ve druhé polovině 19. století nechal kníže František Josef Auersperg romanticky upravit zbytky hradního paláce pro pánské lovecké výpravy, ale když se zřítilo zastřešení, objekt opět zpustl.

Rabštejnek (foto: JV)

Rabštejnek (foto: JV)

„Hrad se skládal z věže čtvercového půdorysu, paláce a hradeb. Severní hradba byla zesílena okrouhlou baštou. Do dnešních dnů se dochovala část obvodového zdiva paláce, torzo věže a bašty.“

Název pochází pravděpodobně z německého Rabenstein, což znamená Havraní kámen. K hrádku se váže pověst o pytlákovi, který v noci zabloudil ke zřícenině a setkal se tam s duchem bývalého hradního pána, který mu vynadal, že pytlačí v jeho panství, a vyděšený pytlák se pak napravil.

Rabštejnek je volně přístupný na vlastní nebezpečí. Ačkoliv jsou některé zdi vyspraveny, stále hrozí padání kamenů.

Zdroje:

http://lesychrudim.cz/rozhledna-bara-ii/o-rozhledne/

http://www.hrady.cz/index.php?OID=769
http://www.hrady.cz/index.php?OID=2834
http://www.turistika.cz/mista/rabstejn--2

http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?wp=GC2E57R&title=rabstejnek